Ladislav Schmied: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+Ladislav Schmied-s dalekohledy.JPG |
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 19:
== Život ==
Narodil se v jižních Čechách, kde také prožil celý svůj život. Vystudoval obchodní školu v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a zaměstnán byl jako účetní a rozpočtář. Už v době klukovských let projevoval zájem o astronomii, který se během středoškolského studia prohloubil a zavedl jej do řad České astronomické společnosti. Svoje vzdělávání v astronomii neustále rozvíjel studiem odborných časopisů, především [[Říše hvězd]], čilým písemným stykem s kolegy nebo kurzem astronomie pořádaným v letech 1961–1964 v Českých Budějovicích.
S manželkou Františkou žili v domku ve střediskové obci [[Kunžak]] v okrese Jindřichův Hradec, na jehož zahradě L. Schmied vybudoval vlastní pozorovatelnu se dvěma dalekohledy. Tuto využíval především pro zakreslování skvrn sluneční fotosféry, ale také pro výuková pozorování dětí z astronomického kroužku při základní škole Kunžak, který dobrovolně založil a vedl. Spolupořádal také meteorické expedice s účastníky ze svého kunžackého kroužku a členy Astronomického kroužku v Jindřichově Hradci.
Řádek 31:
== Pozorovatelna v Kunžaku ==
[[Soubor:Ladislav Schmied-pozorovatelna.JPG|vlevo|náhled|upright|Pozorovatelna v zahradě]]
[[Soubor:Ladislav Schmied-dalekohledy.JPG|vpravo|náhled|upright|Dalekohledy pozorovatelny]]
Soukromá pozorovatelna Ladislava Schmieda byla postavena na jeho pozemku za rodinným domkem, obklopená zahradami náležejícími k zástavbě vesnických domů. Jednalo se o dřevěnou boudu, která měla plechovou odsuvnou střechu. Výhodou této konstrukce bylo její rychlé ovládání, takže navést dalekohledy na pozorování bylo poměrně snadné a pozorování tak mohlo proběhnout i ve chvílích, kdy se byť jen na krátko rozjasnila obloha.
Řádek 38:
== Ladislav Schmied a Hvězdárna v Jindřichově Hradci ==
[[Soubor:Hvezdarna v J. Hradci.JPG|vlevo|náhled|Hvězdárna prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci]]
Dle vlastních slov cítil L. Schmied v obci Kunžak určitou zeměpisnou odloučenost od práce kolegů [[astronom]]ů. Z toho důvodu velmi uvítal snahy nedaleké skupiny astronomů-amatérů z Jindřichova Hradce vystavět hvězdárnu.
V Jindřichově Hradci založil astronomický kroužek František Neuwirth, původně profesor Gymnázia v Bučovicích. Svá první hradecká pozorování pořádal na Tyršově stadionu. Poté, co kolem sebe soustředil další amatérské zájemce o astronomii, začal spolu s nimi usilovat o vybudování pozorovatelny. Vedoucí Astronomického kroužku v J. Hradci p. Mos oslovil L. Schmieda s nabídkou spolupráce, která se od té doby velmi zdárně rozvíjela. Ladislav Schmied se aktivně účastnil činnosti kroužku, spolupracoval při astronomických a kosmonautických přednáškách a pozorováních. Kroužek se scházel v budově zámecké okresní knihovny a zároveň si vyjednal přestavbu bývalé prachárny ležící asi 1 km jižně od města na [[hvězdárna|hvězdárnu]]. Aktivity kroužku se poté přenesly do vlastních prostor.
== Pozorování Slunce ==
[[Soubor:Ladislav Schmied-projekce Slunce.JPG |vpravo|náhled|upright|Projekce Slunce]]
Hlavním celoživotním zájmem Ladislava Schmieda byla [[fotosféra]] Slunce. Konkrétně pozorování dějů souvisejících s jedenáctiletou periodou zvanou [[sluneční cyklus]]. [[Sluneční aktivita]] má výrazné projevy, které jsou viditelné již poměrně malým dalekohledem, někdy dokonce i očima. Jedná se především o [[sluneční skvrna|sluneční skvrny]], temná místa ve fotosféře, které jsou osamocené nebo častěji soustředěné do skupin rozkládajících se podélně kolem slunečního rovníku. Jak se [[Slunce]] otáčí kolem své osy, tak se skvrny a jejich skupiny postupně posouvají po slunečním disku a zároveň den ode dne postupně mění svoji velikost.
L. Schmied se systematickým zakreslováním slunečních skvrn začal již v roce 1944, ale za kvalitní považoval svá pozorování až z období kolem roku 1947. Každým dnem, pokud se alespoň na chvíli vyjasnilo, pečlivě zakresloval postavení skvrn na slunečním kotoučku a získal tak do své smrti více než 12 500 pozorování. Za 66 roků každodenního zakreslování dokončil sledování téměř 6 slunečních cyklů a stal se tak soukromou osobou s nejdelší pozorovací řadou na světě. Jak sám vypočítal, stačilo by pouhých sedm pozorovatelů, jako byl on, aby čeští astronomové do dnešních dní měli souvislou neporušenou řadu pozorování od doby císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II. Habsburského]], kdy [[Johannes Kepler]] obdržel jako dar v té době novinku – [[čočkový dalekohled]], který mu zaslal jeho přítel [[Galileo Galilei]].
[[Soubor:Motylkovy diagram.gif |vlevo|náhled|upright|Motýlkový diagram. Foto: NASA]]
Vlastní pozorování skvrn prováděl formou jejich [[projekce]] a zakreslení do protokolu s předtištěnou kružnicí, která znázorňuje sluneční disk. Protokol si pokládal na destičku připevněnou za [[okulár]] pozorovacího dalekohledu tak daleko, aby velikost zobrazeného Slunce co nejpřesněji odpovídala velikosti předtištěné [[kružnice]]. Po pozorování spočítal skvrny a proměřil vzdálenost skvrn od slunečního rovníku, a následně přenesl jejich sluneční šířku do motýlkového grafu a četnost do křivek relativních čísel. Pomáhal katalogizovat svá i cizí pozorování v rámci České republiky, Slovenska a Polska.
Řádek 68:
== Publikace Ladislava Schmieda ==
* SCHMIED, Ladislav. ''Sluneční činnost v létech 1610-1748 a 1969-1992.'' 1. vydání. Úpice, 1996. Vyšlo jako příloha časopisu Hvězdárny Úpice Spektrum.
* SCHMIED, Ladislav. ''Štatistické a grafické prehľady slnečnej činnosti od roku 1610.'' Hurbanovo: Slovenská ústredná hvezdáreň, 1997. ISBN
* SCHMIED, Ladislav a Vlastislav FEIK. ''Synoptické mapy sluneční fotosféry.'' Praha: Vydala Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárou v Úpici, [2009], 1 CD-ROM. ISBN 978-80-86303-17-8.
* SCHMIED, Ladislav a kol. ''Evidence vizuálních pozorování sluneční fotosféry v České a Slovenské republice.'' [online]. II. upravená a rozšířená verze. Sezimovo Ústí: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí, 2004, 51 s. [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: http://www.hvezdarna-fp.cz/aktivita-slunce/Statistiky/Evidence/evidence.pdf
Řádek 79:
* Sunspots and the Solar Max: ''The Butterfly Diagram.'' NASA: Earth Observatory [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: http://earthobservatory.nasa.gov/Features/SolarMax/solarmax_3.php
== Externí odkazy ==
* {{
{{Autoritní data}}
{{Portály|Astronomie|Lidé}}
| |||