Douglas A-20: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Americká útočná letadla za použití HotCat, doplnění iboxu |
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 23:
== Vývoj ==
Stroj vznikl na základě výběrového řízení na nový typ lehkého útočného bombardéru z roku [[1937]].
První [[prototyp]] letounu pod označením '''Douglas Model 7B''' vzlétl 26. října [[1938]] a vývoj nadále pokračoval.
Řádek 54:
V roce 1943 pak bylo přebudováno nejméně 13 A-20C na '''P-70A-1''' s radarem a výzbrojí 6 až 8 kulometů ráže 12,7 mm v přídi.
Bostony Mk.III a IIIA se v RAF dočkaly úprav, spočívající v montáži tlumičů plamenů a někdy dalších kulometů do přídě, nebo čtyř kanónů Hispano Mk.II ráže 20 mm v podtrupové vaně pod pumovnicí. Nesly označení '''Boston Mk.III (IIIA) Intruder''' a podnikaly výpady nad území obsazené nepřítelem. Mk.IIIA pak v roce [[1944]] vytvářely dýmovou clonu nad invazními plážemi.
Verze '''A-20D''', '''A-20E''' a '''A-20F''' se nedočkaly [[sériová výroba|sériové výroby]].
Řádek 66:
Výkonnější motory R-2600-29 po 1250 kW byly instalovány do 412 kusů '''Douglas A-20H''', lišících se od verze G pouze v detailech okolo střelecké věže.
Zvýšená poptávka po klasických taktických bombardérech dala vzniknout verzi '''A-20J''' ('''Boston Mk.IV'''), dodávané od října 1943 v celkovém počtu 450 kusů. Měla opět prosklenou příď trupu, vylisovanou z jednoho kusu materiálu, prodlouženou o 180 mm s pracovištěm bombometčíka a jeho zaměřovačem Norden. Na bocích zůstaly dva pevné kulomety 12,7 mm.
Stejně vybavená přední část trupu byla byla instalována také u 413 kusů '''A-20K''', které v počtu 90 strojů odebralo RAF jako '''Boston Mk.V'''. „Káčka“ se opět vrátila ke standardu A-20H včetně výkonnějších motorů. Dne 20. září vyšel ze závodu Douglase v Santa Monice poslední A-20K, který tak završil produkci Bostonů a Havoců.
Řádek 72:
Pro výcvik osádek USAAF bylo určeno 105 neozbrojených strojů '''P-70B-2''' vzniklých z A-20J a K. Vybaveny byly pokročilejšími verzemi radarů s parabolickou anténou v přídi.
K fotografickému průzkumu používalo americké letectvo 46 exemplářů '''F-3A''' vzniklých konverzemi z A-20J a K, k výcviku pak sloužily '''TA-20J''' a '''TA-20H'''.
== Verze ==
[[
* Douglas Model 7A
* Douglas Model 7B
Řádek 106:
== Hlavní technické údaje ==
[[
* '''Posádka:''' 2–3
* '''Rozpětí:''' 18,69 m
Řádek 129:
=== Literatura ===
* {{Citace periodika | příjmení = Němeček | jméno = Václav | titul = Douglas A-20G/K Havoc | časopis = Letectví a kosmonautika | odkaz na časopis = Letectví a kosmonautika | rok = 1995 | měsíc = | ročník = LXXI. | číslo = 15| strany = 47 | url = | issn = }}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Douglas Boston/A-20 Havoc}}
* [http://wp.scn.ru/en/ww2/a/551/3/0 Kamufláže letounu Douglas A-20]
| |||