Řád templářů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
kříž
černobílý prapor templářů nebyla oficiálním symbolem řádu, ale vojenská zástava – viz. přesunutí níže, navíc s křížem se jednalo jen o jednu z variant
Řádek 2:
| název = <small>Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu</small>
| původní název = <small>{{Jazyk|la|Pauperes commilitones Christi Templique Salomonici}} ([[Latina|la]])</small>
| obrázek znaku = TemplarCross Flagof 6the Knights Templar.svg
| velikost znaku = 150px
| popisek znaku = ŘádováSymbolem zástavařádu ''beauseant''byl srovnoramenný červenýmčervený křížemkříž řádus rozšířenými konci.
| obrázek = Templerorden in Europa 1300.png
| velikost obrázku = 300px
Řádek 167:
== Organizace řádu ==
[[Soubor:Abakusstab.jpg|náhled|vpravo|80px|Hůl ''abakus'' byla odznakem vysokých hodnostářů řádu včetně [[Velmistr (rytířské řády)|velmistra]]]]
Templáři byli od počátku organizováni jako duchovní řád s přísným vojenským zřízením, čímž se odlišovali od počátečního zaměření řádu [[Maltézský řád|johanitů]] i [[Řád německých rytířů|německých rytířů]]. Jejich řehole vycházela z řehole [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] řádu. V čele řádu stál volený [[Velmistři řádu templářů|velmistr]].
[[Soubor:Templar Flag 6.svg|náhled|vpravo|140px|Jedna z doložených variant vojenská zástavy ''beauseant'' doplněná o červený kříž.]]
Templáři se dělili na tři třídy:<ref>Mervyn Sterneck, Dějiny Templářského řádu, Půdorys Praha 2004, str. 54</ref>
* ''[[rytíř]]i'' (přesněji ''bratři rytíři''), vyzbrojeni jako těžká jízda, pocházející zprvu pouze z vyšší šlechty, až později se toto pravidlo s ohledem na vysokou úmrtnost rytířů porušovalo; nosili zprvu bílý plášť (symbolizující jejich čistotu), později doplněný o typický červený kříž;
 
* ''bratři sloužící a [[Četař|seržanti]] a zbrojnoši'', tvořeni příslušníky nižších společenských vrstev než rytíři; od rytířů se lišili hnědým či černým pláštěm s červeným křížem. Ve vojsku zastávali funkci zbrojnošů tvořících pěší oddíly a vojenské posádky. K této skupině patřilo i značné množství řemeslníků, klášterníků a manuálních dělníků, spravující majetek řádu a vykonávající řemeslnické i odborné úlohy včetně kovářů, zbrojařů a kuchařů;. Zvláštní složkou všech křižáckých armád byli seržanti. Řád templářů speciálně svým seržantům poskytoval koně a využíval je jako těžkou jízda, aby početně doplňovali méně početnou jízdu rytířskou.
 
* ''[[kaplan]]i'', vysvěcení [[kněz|kněží]], zajišťující duchovní život řádu, zpovídající spolubratry (ti se nesměli zpovídat kněžím mimo řád, takže tajemství řádu se nemohla dostat mimo řád).
 
[[Soubor:Abakusstab.jpg|náhled|vpravovlevo|80px55px|Hůl<small>Dlouhá hůl ''abakus'' byla odznakem vysokých hodnostářů řádu včetně [[Velmistr (rytířské řády)|velmistra]].</small>]]
Později byli do řádu začleněni jako žoldáci ještě tzv. ''[[Turkopolovéturkopolové]]'', což byla lehká jízda složená z místních obyvatel. Později byl také vytvořen institut jakéhosi čestného členství pro mecenáše a podporovatele řádu zvenčí. Potřeby každého rytíře v boji i běžném životě zajišťovalo asi deset služebníků. Většina členů řádu měla za povinnost zajišťovat bojové úkoly. Templáři byli totiž primárně vojenským řádem, podléhajícím přímo papeži. Někdy jsou templáři považováni za předchůdce moderní profesionální armády a elitních speciálních jednotek. Ze svého nezměrného majetku vystavěl řád množství pevností po celé Svaté zemi. Válečníci, kteří je využívali jako opěrné body, byli pravděpodobně nejlépe vycvičenou a nejvíce disciplinovanou jednotkou své doby.
 
Někteří bratři ale nebyli válečníky, nýbrž spíše bankéři. Řád totiž zajišťoval i úschovu cenných předmětů a majetku účastníků [[Křížové výpravy|křížových výprav]]. Rovněž vlastní majetek řádu byl obrovský. Řád se stal postupně jedním z nejvýznamnějších politických činitelů své doby. Díky zvláštním [[papežská bula|papežským bulám]] (např. ''[[Omne datum optimum]]'' z r. [[1139]]) měl řád oprávnění vybírat daně a [[desátek|desátky]] na území spadajícím přímo pod jeho kontrolu. Takto narůstal majetek řádu a zároveň i jeho politický význam.