Krymští Tataři: Porovnání verzí

Po [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu Ruskem]] v roce 2014 se [[krymská tatarština]] stala jedním ze tří oficiálních jazyků Krymu, což se jim pod kyjevskou vládou ani v éře Sovětského svazu nepodařilo. Od anexe poloostrova jsou nicméně Krymští Tataři vystaveni únosům, fyzickému násilí a teroru. Jejich představitel [[Mustafa Džemilev|Mustafa Cemilev]] má na Krym pět let zakázán vstup. Jejich představitelé v lednu 2015 požádali o pomoc orgány [[OSN]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/krymsti-tatari-zadaji-osn-o-pomoc-krym-rusko-f38-/zahranicni.aspx?c=A150119_064640_zahranicni_skr Tataři z Krymu prosí OSN o pomoc. Zažívají únosy, násilí a teror]</ref> Rusko jejich stížnosti odmítá jako neopodstatněné a ujišťuje Tatary, že jejich práva zůstanou zachována. V polovině dubna pozastavila krymská prokurátorka Natalja Poklonská činnost neoficiálního krymskotatarského parlamentu [[medžlis]]u, což důrazně kritizoval [[generální tajemník Rady Evropy]] [[Thorbjørn Jaglan]]. Už předtím prokurátorka požadovala jeho zapsání na seznam extremistických organizací. 26. dubna 2016 zákaz i označení za extremistickou organizaci potvrdil [[Nejvyšší soud (Krym)|Nejvyšší krymský soud]]. Jeden z vůdců medžlisu Nariman Dželjal na to reagoval prohlášením, že jeho organizace podá odvolání a požádá o spravedlnost i evropské instituce.<ref>{{Citace elektronického periodika