Anna de Noailles: Porovnání verzí

Byla dcerou rumunského knížete a vnučkou tureckého paši. Vzala si francouzského šlechtice, Mathieu-Fernand-Frédérick-Pascala de Noailles.<ref name="enc">{{Citace elektronického periodika|titul=Noailles, Anna de (1876–1933) - Women in World History: A Biographical Encyclopedia {{!}} Encyclopedia.com|periodikum=www.encyclopedia.com|url=http://www.encyclopedia.com/article-1G2-2591307061/noailles-anna-de-18761933.html|datum přístupu=2016-07-01}}</ref> Mezi její přátele a literární souputníky patřili [[Marcel Proust]], [[Paul Valéry]] či [[Jean Cocteau]]. V Paříži organizovala populární literární salon.

Publikovala 24 knih, z toho tři romány. Její sbírky básní ''Le Coeur innombrable'' (1901), ''Les Éblouissements'' (1907) a ''L'Honneur de souffrir'' (1927) vyznávají smyslnou lásku přírodě. Ve své lyrice byla inspirována romantickými básníky 19. století, jakými byli [[Alfred de Vigny]] či [[Alphonse de Lamartine]]. Její pozdější díla odrážejí strach z nevyhnutelného fyzického kolapsu.

Byla členkou belgické Královské akademie francouzského jazyka a literatury.<ref>{{Citace elektronické monografie|odkaz na autora=|titul=Anna de Noailles {{!}} French poet|url=http://www.britannica.com/biography/Anna-de-Noailles|vydavatel=britannica.com|datum přístupu=2016-07-01}}</ref> Byla první ženou, která získala červenou stužku rytíře [[Čestná legie|Čestné legie]].<ref name="enc"></ref>

* ''Le Cœur innombrable'' (1901)

* ''L'Ombre des jours'' (1902)

* ''La Nouvelle Espérance'' (1903)

* ''Le Visage émerveillé'' (1904)

* ''La Domination'' (1905)

* ''Les Éblouissements'' (1907)

* ''Les Vivants et les Morts'' (1913)

* ''Les Forces éternelles'' (1920)

* ''Les Innocentes, ou La Sagesse des femmes'' (1923)

* ''Poème de l'amour'' (1924)

* ''L'Honneur de souffrir'' (1927)

* ''Exactitudes, Paris'' (1930)

* ''Le Livre de ma vie'' (1932)

* ''Derniers Vers et Poèmes d'enfance'' (1934)