Jože Plečnik: Porovnání verzí

'''Jože Plečnik''', v [[Česko|Česku]] známý spíše jako '''Josip Plečnik''', ([[23. leden|23. ledna]] [[1872]] v [[Lublaň|Lublani]] – [[7. leden|7. ledna]] [[1957]] tamtéž) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[architekt]] a [[urbanista]], který svou prací ve 20. a 30. letech [[20. století]] pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu [[Pražský hrad|Pražského hradu]].

Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinou [[truhlář]]skou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly zejména exaktní předměty. Už od [[dětství]] velice rád kreslil. Tuto zálibu musel ovšem často skrývat před otcem, který se obával, aby se z jeho syna nestal [[bohém]].

Díky státnímu [[stipendium|stipendiu]] se v roce [[1888]] dostal na průmyslovou školu ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]], kde studoval [[truhlářství]] a příbuzné obory. Zde se dostal do kontaktu se [[student]]ystudenty stavitelství. Naučil se od nich tolik, že ho profesor [[Leopold Theyer]] přijal jako [[kreslič]]e do svého ateliéru. Studoval na vídeňské umělecké akademii pod vedením [[Otto Wagner]]a.<ref>{{Citace monografie

Koncem roku [[1920]] byl jmenován [[profesor]]em architektury na nově založené [[Univerzita v Lublani|universitě v Lublani]]. Oproti pražské zde panovaly zcela odlišné poměry. Škola nedisponovala velkými [[finance]]mi, chyběly prostory, [[odborná literatura]]. Vyprojektoval tedy skromnou jednopodlažní budovu v Aškenazově ulici a na podzim následujícího roku v ní přivítal první studenty.

Ve dvacátých letech dvacátého století byl z popudu prezidenta mladénové republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]]a pozván do Prahy, aby pracoval na obnově Pražského hradu a později i úpravách [[Lány (zámek, okres Kladno)|lánského zámku]].

[[Soubor:Kostel Nejsvětějšího srdce Páně1.jpg|thumb|[[Kostel Nejsvětějšího srdceSrdce Páně (Vinohrady)|ChrámKostel Nejsvětějšího Srdce Páně]] na náměstí [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]]]

** kašna Karla Boromejského ([[1906]])

** [[JohannJohannes Gutenberg|Guttenbergův]] pomník (1898, sochař O.Othmar Schimkowitz)

* [[Pražský hrad]], adaptace: rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů ([[1920]]–[[1934|34]])

** úpravy Pražského hradu: úprava [[První nádvoří Pražského hradu|I. nádvoří]] vč.včetně praporových stožárů před [[Matyášova brána|Matyášovou branou]] (1922-231923), úprava bytu prezidenta (1921-241924), úpravy zahrad [[Rajská zahrada (Pražský hrad)|Rajské]], [[Zahrada Na Valech|Na valech]] a [[Čtvrté nádvoří Pražského hradu|Na baště]] (1921-311931) vč. vyhlídkového altánu, vyhlídkových teras a zimní zahrady u jižních zahrad, severní průčelí [[Španělský sál|Španělského sálu]] (1923-251925), sloupová síň Bellevue pod [[Ústav šlechtičen|Ústavem šlechtičen]] (1924-251925), vstupní [[Sloupová síň Pražského hradu|sloupová síň]] ke Španělskému sálu u Matyášovy brány (1927-29), [[Obelisk (Pražský hrad)|monolit]] z mrákotínské žuly 18 &nbsp;m vysoký a dlažba [[Třetí nádvoří Pražského hradu|III. nádvoří]] vč. přístřešku nad vykopávkou baziliky sv. Víta a kaple sv. Mořice (1928-321932)

* Praha, Vinohrady, [[Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Vinohrady)|kostel Nejsvětějšího Srdce Páně]] ([[1928]]–[[1932|32]])

* Praha, [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], nárožní dům v Žatecké ul. (1913-141914, s L.[[Ladislav Skřivánek|Ladislavem Skřivánkem]])

* Praha, [[Obora Hvězda|obory Hvězda]], koncept pro úpravu, realizoval [[Pavel Janák|P. Janák]] v 50. letech

* [[Broumov]], pomník továrníka J. Edlera von Schroll (1901, sochař O.Othmar Schimkowitz),

* Lány, [[Lány (zámek, okres Kladno)|prezidentský zámek]], úprava interiérů a parku (1922- 231923, 1929)

* [[Lublaň]], projekty a urbanistické studie rodného města, jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace města (1928–[[1929|29]]):

** kostel sv. Cyrila a Metoděje ([[1933]]–[[1934|34]])

** Národní knihovna ([[1936]]–1941)

** přestavba domu (včetně interiéru) rodiny Prelovšeků (1932–331932–1933)

** letní divadlo Križanke ([[1952]]–[[1956|56]])

* Trnovo, vlastního dům ([[1924]]–[[1925]])