Kodaňská interpretace: Porovnání verzí

Kodaňská interpretace není jedinou možnou interpretací kvantové mechaniky a tato intepretaceinterpretace nemá přesvědčivé teoretické či experimentální důkazy ve svůj prospěch. Nicméně se v teoretické fyzice obecně používá. Její zastánci argumentují, že Einsteinovy názory na tuto problematiku byly čistě estetické a proto by neměly převážit. Tato diskuze odhaluje zajímavé otázky na pomezí fyziky a [[filozofie]].

V důsledku existence paradoxů kvantové emchanikymechaniky a rychlému rozvoji nového oboru fyziky na počátku [[20. století]] došlo k potřebě vysvětlení kvantového formalismu a důsledků z toho plynoucích. Zvláště aktivní byl v této oblasti [[Dánsko|dánský]] fyzik [[Niels Bohr]]. Jím a [[Werner Heisenberg|Wernerem Heisenbergem]] vyvinutou interpretaci nazvali jeho spolupracovníci a nástupci Kodaňskou interpretací. Dnes existují v interpretaci rozdílné názory na výklad některých otázek a jevů.

Uvažujme stav dvou [[fermion|fermionů]] s počátečním celkovým [[spin|spinem]] 0. Tento systém se rozpadne a částice se začnou pohybovat v opačných směrech. Za předpokladu, že není k dispozici extrémní rušení spinového systému, podle Bohra zůstává celkový spin systému 0, i když spolu částice neinteragují. To znamená, že pokud budeme měřit spin jednoho elektronu, druhý bude mít opačný spin než ten, který jsme naměřili u rpvníhoprvního elektronu, bez ohledu na vzdálenost mezi oběma částicemi. Vzhledem k tomu, že pozorovatel zjišťuje spin prvního elektronu, což vede ke zjištění spinu druhého elektronu bez jakéhokoli pusobenípůsobení na druhý elektron, při dostatečně velké vzdálenosti mezi částicemi, může se informace o spinu druhé částice "šířit" rychlostí vyšší než rychlost světla. Toto se v Kodaňské interpretaci nazývá nelokalita kvantové mechaniky.

V roce [[1934]] navrhnavrhl [[Karl Raimund Popper]] experiment, který měl určit, zda je kolaps vlnové funkce fyzikálním procesem, nebo zda je nutný vědomý pozorovatel. Více informací [[Popperův experiment]].