Verze z 22. 7. 2016, 01:10 editovat Pavel Krupička (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 557 editací m Editace uživatele Alena2211pes (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Fanoušek kopané ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 8. 2016, 10:44 editovat zrušit editaci Herigona (diskuse \| příspěvky) Členové arbitrážního výboru, Prověření uživatelé 11 041 editací →‎Poláci v České republice: údaje sčítání 2011 dle ref Přejít na další porovnání →
Řádek 96: [[Soubor:Olbrachcice-napisy.jpg\|thumb\|right\| Dvojjazyčné česko-polské nápisy v [[Albrechtice (okres Karviná)\|Albrechticích]]]] V [[Česko\|Česku]] se k polské národnosti v roce [[2001]] přihlásilo 51 968 osob, tj. 0,5% všech obyvatel státu.<ref name="obyvatele">http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C2002DD869/$File/Kapitola2.pdf</ref> V roce 2011 se k polské národnosti přihlásilo 39 096 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Tab. 604 Obyvatelstvo podle ~~předběžných~~náboženské ~~výsledků~~víry, ~~přihlásilo~~národnosti 17a ~~856~~pohlaví\|vydavatel ~~obyvatel~~= Český statistický úřad\|datum_aktualizace = 2015-05-29\|datum_přístupu = 206-08-09\|url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvokc=&katalog=30629&pvo=OBCR604A&z=T}}</ref> Polská menšina je v [[Česko\|České republice]] soustředěna především v okresech [[Okres Karviná\|Karviná]] a [[Okres Frýdek-Místek\|Frýdek-Místek]],<ref name="obyvatele" /> na území české části historického [[Těšínsko\|Těšínska]]. Obcí s nejvyšším procentuálním podílem Poláků na obyvatelstvu je v České republice [[Hrádek (okres Frýdek-Místek)\|Hrádek]] (skoro 43%).<ref>http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/512176?OpenDocument</ref> Stejně jako v případě ostatních tradičních národnostních menšin v [[Česko\|České republice]] ([[Slováci\|Slováků]], [[Němci\|Němců]] a [[Maďaři\|Maďarů]]), podíl Poláků na celkové populaci [[Česko\|České republiky]] má do roku 2011 snižující se trend.<ref name="obyvatele" /> V souvislosti se [[Sčítání lidu#Česká republika\|sčítáním lidu]] v roce 2011 se objevuje historicky první kampaň, jejímž cílem je přesvědčit Poláky žijící v ČR, aby se při nadcházejícím Sčítání lidu, domů a bytů 2011 přihlásili k polské národnosti. Akci spustil [[Kongres Poláků v České republice\|Kongres Poláků v ČR]]. Tvářemi kampaně pojmenované Sázka na polskost (Postaw na polskość) je zpěvačka [[Ewa Farna]] a vedoucí folklorního souboru Górole Alojzy Martynek.<ref>http://www.novinky.cz/domaci/scitani-lidu/226795-ewa-farna-presvedcuje-polaky-aby-se-pri-scitani-prihlasili-ke-sve-narodnosti.html Ewa Farna přesvědčuje Poláky, aby se při sčítání přihlásili ke své národnosti</ref><ref>http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/scitani-lidu-bude-i-bitvou-o-cesko-polske-cedule_193179.html Sčítání lidu bude i bitvou o česko-polské cedule</ref> ==== organizace polské národnostní menšiny v ČR ==== * [[Polský kulturně-osvětový svaz v České republice]] * [[Kongres Poláků v České republice]] == Osobnosti == Poláci se mohou pochlubit dvěma velkými osobnostmi v dějinách vědy: [[Mikuláš Koperník]] je tvůrcem heliocentrického modelu v moderní astronomii, [[Marie Curie-Skłodowská]], badatelka v oblasti radioaktivity, je první ženou, která získala Nobelovu cenu. Také nositel Nobelovy ceny za fyziologii z roku 1977 [[Andrew Schally]] měl polský původ. Stejnou cenu získal [[Tadeus Reichstein]], který se narodil ve městě Włocławek. Ve Strzelnu se zase narodil laureát Nobelovy ceny za fyziku [[Albert Abraham Michelson]]. Ve Varšavě se narodil i zakladatel fraktálové geometrie a nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Benoît Mandelbrot]], stejně jako matematik [[Alfred Tarski]]. [[Maria Göppert-Mayerová]], další nositel Nobelovy ceny za fyziku, se narodila v Katovicích, stejného ocenění se dostalo [[Max Born\|Maxi Bornovi]], rodáku z Vratislavi, [[Otto Stern]]ovi, rodáku ze Żorů. V Niegosławicích se narodil držitel Nobelovy ceny za fyziologii [[Günter Blobel]], v Nyse další držitel této ceny [[Konrad Bloch]], v Gdaňsku vynálezce teploměru [[Gabriel Fahrenheit]] a také významný středověký astronom [[Johannes Hevelius]], známý svým výzkumem Měsíce. I člen proslulé Lvovské matematické školy [[Stefan Banach]] se narodil na území dnešního Polska, v Krakově, který tehdy ovšem patřil Rakousko-Uhersku (stejně jako Lvov, kam odešel). Dalším významným členem této školy byl [[Hugo Steinhaus]], rodák z Jasla. Banachovým žákem byl [[Stanisław Ulam]], rodák přímo ze Lvova. V tomto proslulém "městě talentů" se narodil i další významný matematik [[Jan Łukasiewicz]], do tamní slavné Skotské kavárny chodívali i [[Kazimierz Kuratowski]] či [[Wacław Sierpiński]], kteří oba později významně přispěli k topologii a teorii množin. Matematik [[Marian Rejewski]] prolomil roku 1932 šifrovací kód německé armády Enigma, což později zásadně ovlivnilo průběh druhé světové války. [[Ignacy Łukasiewicz]] vynalezl petrolejovou lampu. Astronom [[Aleksander Wolszczan]] objevil jako první ve Vesmíru planety, které nekrouží kolem hvězdy. Jako chemik, ale i jako esperantista se proslavil [[Antoni Grabowski]].

Poláci: Porovnání verzí