Diferenciální diagnostika: Porovnání verzí
Jsem lékař. Vlastní medicínské znalosti. značka: editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 6. 8. 2016, 05:20
Sousloví běžně užívané v moderní medicíně.
Určení/ výběr výsledné resp. pracovní diagnózy nemoci na základě pravděpodobnosti mezi jednotlivými možnostmi, které v danou chvíli připadají v úvahu. Jedná se o rozhodovací proces lékaře (či kolektivu lékařů), který by měl vzít v úvahu při stanovování diagnózy všechny možnosti.
Na základě takto stanovené pracovní dianózy, bývá pacient léčen.
Někdy může být stanovení výsledné diagnózy obtížné. Pak připadají v úvahu dvě možnosti: Buď se provedou další diagnostická vyšetření s cílem upřesnit, potvrdit či vyvrátit domnělou diagnózu, případně se provede tzv. terapeutický pokus.
Někdy nastane situace, že byly vyloučeny všechny jiné možnosti a zbývá pouze jedna. Pro takovou situaci se užívá označení diagnoza per exclusionem.
Pokud lékař není spokojen s reakcí pacienta na léčbu, měl by přehodnotit správnost svého rozhodnutí.
Nejspíše nejtěžší při stanovování výsledné diagnózy na základě výběru mezi jednotlivými možnostmi je pomyslet na všechny relevantní diagnózy, zejména ty méně časté, běžně se nevyskytující.
Při pohledu do dávné historie, je diferenciální diagnostika charakteristická zejména pro tradiční čínskou medicínu. Staročínští lékaři rozlišovali mezi řadou syndromů. [1]
Reference
- ↑ Ando, Vladimír: Klasická čínská medicína, základy teorie. Nakladatelství Svítání. ISBN 978-80-86601-10-6, Díl I, s. 42.
