Čertovka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: úprava šablony: Infobox - řeka; kosmetické úpravy |
sloučen článek Pražské Benátky dle návrhu, galerie obrázků |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=umělém vltavském kanálu v Praze na Malé Straně}}
{{Různé významy|redirect=Pražské Benátky|druhý=pražské plavební společnosti|stránka=Pražské Benátky (firma)}}
{{Infobox - vodní tok
| velikost obrázku = 200
Řádek 20 ⟶ 21:
| hčp =
}}
'''Čertovka''' je strouha či krátký vltavský [[vodní kanál|kanál]], který se nachází v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]] a odděluje ostrov nazývaný [[Kampa]] od zbytku Malé Strany. Napájena je několik set metrů dlouhou [[Štola|štolou]], která přivádí vodu z horní části [[Zdymadlo Smíchov|Smíchovského zdymadla]] nad [[Most Legií|mostem Legií]].<ref>[http://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/vodni-dila/vltavska-vodni-cesta/vodni-dilo-smichov Vodní dílo Smíchov] na stránkách [[Povodí Vltavy]].</ref> Čertovka po 740 metrech za [[Karlův most|Karlovým mostem]] opět vtéká do Vltavy. Byla upravena ve středověku [[Johanitská komenda (Malá Strana)|malostranskými johanity]] pro regulaci průtoku vody pro [[mlýn]]y, které se do současnosti dochovaly v počtu tří. Zachováno zůstalo i dřevěné kolo u [[Velkopřevorský mlýn|Velkopřevorského mlýna]]
== Jméno ==
V minulosti bývalo toto vltavské rameno nazýváno Strouha, někdy Strouha malá či Malostranská, podle majitelů okolních nemovitostí se nalézají v pramenech i názvy strouha Venclíkovská, Štěpánovská či Rožmberská (k roku 1585 dle majitele okolních pozemků [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]]<ref name="PIS">[http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/kampa Kampa], Pražská informační služba, poslední aktualizace 8. 4. 2008</ref>). Dnešní pojmenování Čertovka zřejmě pochází až z 19. století a je pravděpodobně odvozené od názvu domu „U sedmi čertů“. Existuje ale i vysvětlení, že vznik jména souvisí s pověstí o ďábelské ženě, která bydlela v blízkosti Čertovky na Maltézském náměstí.<ref>[http://www.aneris.cz/praha_04.html Kampa], Aneris.cz</ref> Je však možné, že je jméno spíše odvozeno od domu ''U sedmi čertů''.<ref name="PIS" /> Ovšem lze ho snad vztáhnout i k slovanskému kmeni ''čerčír'', což znamená meze, hranice, pak by ovšem byl název ještě starší a souhlasil by s faktem, že rameno tvořilo hranici malostranskou a staroměstskou.
[[Soubor:Čertovka2.jpg|náhled|vlevo|Čertovka na podzim]]
== Charakter území ==
Původ názvu celého ostrova [[Kampa]] není příliš jasný, pochází buď ze slova ''campus'', což znamená latinsky pole, planina, popřípadě od slova ''zákampí'' – stinné místo. Jiné zdroje ale uvádí, že vzniklo podle majitele jednoho z domů, Tychona Gansgeba z Kampu. Z pramenů je patrno, že ostrov [[Kampa]] se v druhé polovině 12. století stal majetkem [[Maltézští rytíři|maltézských rytířů]]. Byla tu řada zahrad, postupně se zde stavěly i zdejší mlýny. Podoba ostrova, jeho břehy i výška se postupně utvářely spolu usazováním naplavenin i navážek z [[Malá Strana|Malé Strany]] a [[Hradčany|Hradčan]]. Náměstí na Kampě bývalo místem konání hrnčířských trhů, v parku upraveném do současné podoby v letech 1947–1948 se konají divadelní představení, umělecké akce a další kulturní podniky. Pražský ostrov si jako místo svého bydliště vybrali osobnosti jako výtvarník [[Jiří Trnka]], hudební skladatel [[Bohuslav Martinů]], jazykovědec a spisovatel [[Josef Dobrovský]], básník [[Vladimír Holan]], malíř a ilustrátor [[Adolf Kašpar]] či kunsthistorik [[Zdeněk Wirth]] nebo herec [[Jan Werich]].
Vlastní Pražské Benátky se nachází u nejsevernější části Čertovky mezi Karlovým mostem a ústím do [[Vltava|Vltavy]]. Zadní trakty domů s průčelími do ulice U Lužického semináře připomínají svojí blízkostí k vodní hladině Benátky italské. Ve středověku tudy ještě před existencí mostu procházela cesta vedoucí od Karlova mostu ke staré osadě Rybáře. Čertovkou proti proudu, od jejího ústí do Vltavy, je vidět po pravé straně zadní část objektů Hergetovy cihleny čp. 101/III, otevřené jejím majitelem Františkem Hergetem v roce 1781. Dále pak již následují dvorky domů čp. 100/III, 99/III, 98/III a 97/III. Původní domy této části ulice U Lužického semináře vznikaly v 2. polovině [[16. století]] v místě bývalých zahrad.
Následují zadní fasády domů čp. 95/III přestavěného v roce 1934, čp. 94/III U Tří kaprů se zadní částí přestavěnou v roce 1946, čp. 93/III U Brikců, jehož podoba zůstala dosud pozdně renesanční, vyšší a novější budova čp. 91/III Červená bota, kde bývala mýtnice přestavěná na přelomu 70. a 80. let do klasicistně novorenesanční podoby, čp. 89/III a dále 88/III U Felbrů, další je dům U Pláničků čp. 87/III, a čp. 85/III U Svatošů, U hnědého koníčka či U Tichnovských. Tento dům přiléhá k mostku vedoucímu z Kampy na plácek před ústím ulice.
Za ním pak jsou vidět domy čp. 83/III, 82/III, 77/III zvaný Kotlárovský či U modrého lva a doložený již v roce 1326, dnes barokně přestavěný a renesanční dům čp. 76/II U Tří pštrosů. Svůj název získal podle obchodu s pštrosími péry, jehož majitel Jan Fux jej získal v roce 1597. Kolem roku 1714 tady otevřel první pražskou kavárnu Armén Deodatus Damajan.
Protějšímu břehu Čertovky na této straně Čertovky dominují budovy náležející objektu čp. 515/III, tzv. Prachovně, který je prvně doložen těsně po polovině 16. století a jeho dnešní podoba je raně barokní z 2. poloviny 17. století upravená na počátku 60. let 18. století v klasicistním stylu.
== Mlýny ==
[[Soubor:Čertovka - Velkopřevorský mlýn.jpg|náhled|upright=0.65|Vodní kolo Velkopřevorského mlýna]]
Čertovka byla nejpozději v druhé polovině [[12. století]] regulována jako [[náhon]] pro zdejší [[mlýn]]y, do dnešní doby se zachovaly zřetelné pozůstatky tří z nich. Malostranské mlýny stojí na levém břehu Čertovky a jsou to:
* [[mlýn Huť]] (dnes č. p. 449, Všehrdova 14), původně asi raně barokní, naposledy (po [[požár]]ech) přestavěn v padesátých letech 20. století. Dřevěné mlýnské kolo pochází z větší části z roku [[1995]].
* [[Zlomkovský mlýn]], zvaný též Velký dům Wendlingerovský (dnes č p. 469, Nosticova 4)
Řádek 45 ⟶ 53:
<gallery>
Soubor:Malostranské nábřeží - vtok Čertovky.jpg|Místo původního vtoku. Dnes přivádí vodu štola pod nábřežní zdí.
Soubor:
Soubor:
Soubor:Gracht in Prag.jpg|Od Velkopřevorského mlýna
Soubor:Channel and watermill under the Charles Bridge in Prague.jpg|Od Karlova mostu
Soubor:Prag Certovka Aug-2012 SL270002.JPG|Můstek se zámky zamilovaných
</gallery>
==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Soukup | rok = 1905 | titul = Pražské jezy, mlýny, vodárny a nábřeží | vydavatel = Weinfurter | místo = Praha | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62671 | kapitola = Mlýn „N Huti“ v Čertovce; Mlýn Velkopřevorský | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=529852&mcp=13965&s=jpg&author= | stránky = 29–30}}
* Podél Čertovky: historie a památky Malostranského pobřeží. 1. vyd. Praha: Státní tělovýchovné nakladatelství, 1954.
* HAVRÁNEK, Edgar Theodor. Kampa, pražské Benátky: Jeden z nejmalebnějších koutů staré Prahy slovem i obrazem. Praha: Jan Naňka, 1948.
* HRUBEŠ, Josef, HRUBEŠOVÁ, Eva a BRONCOVÁ, Dagmar, ed. Pražské ostrovy. Vyd. 1. Praha: Milpo media, 2007. 183 s. Knihy o Praze; sv. 42. ISBN 978-80-87040-06-5.
* MOTLOVÁ, Milada. Praha známá i neznámá: památky, události, zajímavosti, pověsti, osobnosti, přehledy. Vyd. 2. V Praze: Knižní klub, 2008. 95 s. ISBN 978-80-242-2242-4.
* Pořad Toulavá kamera, Česká televize
* HONEISER, Ladislav. Proměny města - staroměstský a novoměstský břeh Vltavy = City transformations - the Old and New Town bank of the Vltava. [Praha]: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2009. 39 s. ISBN 978-80-254-5434-3.
* FEJTOVÁ, Olga, ed., LEDVINKA, Václav, ed. a PEŠEK, Jiří, ed. Život pražských paláců: šlechtické paláce jako součást městského organismu od středověku na práh moderní doby: stati a rozšířené příspěvky z 26. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve dnech 9. až 11. října 2007 v Clam-Gallasově paláci v Praze. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2009. 828 s., ccxxxviii s. obr. příl. ISBN 978-80-86852-30-0.
* MERHOUT, Cyril. Ostrov Kampa. I. vydání. Praha: Společnost přátel starožitností, 1946. 139-[3] s.
=== Související články ===
* [[Kampa]]
* [[Mostky přes Čertovku]]
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Čertovka}}
[[Kategorie:Vodní kanály v Praze]]
| |||