Anna Uherská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přidány externí odkazy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m odstranění odkazu na neexistující kategorii na Commons; kosmetické úpravy
Řádek 2:
| jméno =Anna Uherská
| titul = mačevská vévodkyně
| obrázek =
| popisek =
| vláda =
| sňatek =
Řádek 30:
| podpis =
|}}
'''Anna Uherská''' (1226/27{{nejisté datum|narození}} – po 1270) byla mačevskou vévodkyní, manželkou [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]].
 
== Život ==
Anna byla oblíbenou<ref name="Charvátová26">{{Citace monografie | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=26|isbn =978-80-7021-841-9}}</ref> dcerou [[seznam uherských králů|uherského krále]] [[Béla IV. Uherský|Bély IV.]] a [[Marie Laskarina|Marie]] z rodu [[Laskarisové|Laskarisů]]. Roku 1243<ref name="Charvátová96">Charvátová, str. 96.</ref> se provdala za [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]], syna [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]], který na dvůr uherského krále uprchl před Tatary.<ref name="Vaníček92">{{Citace monografie
| jméno=Vratislav
| příjmení=Vaníček
| titul=Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310
| vydavatel=Paseka
| místo= Praha
| rok=2002
| stránky = 92
| isbn=80-7185-433-6
}}</ref>
{{Citát|Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 77}}</ref>}}
Rostislav se stal díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref name="fmg">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému Bélovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref name="fmg" /> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem (V.)]] napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
 
Ovdovělá Anna se zdržovala na uherském území asi do roku 1270, kdy zemřel její otec Béla IV., poté část uherské šlechty včetně Anny raději odešla do českého exilu.<ref>Vaníček, str. 129</ref> Anna s sebou tehdy na dvůr Přemysla Otakara II. a své dcery Kunhuty přinesla část královského pokladu a snad i korunu sv. Štěpána.<ref>Vaníček, str. 130</ref> [[Závišův kříž]] pravděpodobně pochází právě z této kolekce.<ref name="Charvátová96" /> Další osud vévodkyně není dostatečně znám.
Řádek 79:
=== Reference ===
<references />
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
 
{{Portály|Maďarsko|Středověk|Lidé}}