Verze z 28. 7. 2016, 09:33 editovat Svenkaj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 32 421 editací m →‎Vrcholné básnické sbírky: link Oxymóron ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 7. 2016, 18:10 editovat zrušit editaci Svenkaj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 32 421 editací Nově Galerie, do ní nové foto 1913 a dvě ze stávajících Přejít na další porovnání →
Řádek 11: V letech [[1892]]–[[1893]] převládá v Březinově rozpoložení deprese, melancholie, pochybnosti o smyslu tvorby (čte [[Charles Baudelaire\|Baudelaira]] a [[Arthur Schopenhauer\|Schopenhauera]]. Je to doba zásadního uměleckého přerodu: Březina přijímá Schopenhauerův názor, představu světa jako absolutního sebeklamu a iluze, čímž ospravedlňuje výlučnost jeho samoty i negativní poměr k všední skutečnosti. Překonat svět bylo podle [[Arthur Schopenhauer\|Schopenhauera]] možné pouze přijetím subjektivního snu, v jehož samotě člověk nalézá sám sebe jako jediný zdroj útěchy a duchovní svobody. [[Soubor:Počátky, birth house of Březina.jpg\|thumb\|Rodný dům Otokara Březiny v Březinově ulici v Počátkách]]▼ Tehdy vzniká Březinův projekt aristokraticky výlučného Umění. Realistický prozaik se mění v symbolistického básníka. Současně s ním dochází k obecné proměně české literatury. Česká literatura procházela v tomto období krizí a ocitla se v hraničním pásmu, kde nebylo možno pomocí stávajících realisticko-lumírovských výrazových prostředků dojít k nové a vyšší stylové dokonalosti a nebylo možné jimi autenticky vyjádřit životní pocity. U mnoha básníků dochází k prudkým vývojovým zvratům ([[Antonín Sova]], [[Karel Hlaváček]], [[Stanislav Kostka Neumann]], [[Jiří Karásek ze Lvovic]]). Dalším pro Březinu i obecně důležitým momentem je [[František Xaver Šalda\|Šaldova]] stať ''Syntethism v novém umění'' [[1892]]: nové umění je polemika s racionalistickými tradicemi a pozitivistickými koncepcemi, odmítnutí umění jako pouhé poetizace reality, zdůraznění intuice, zrušení rozdílu mezi obsahem a formou, symbolizace zintenzivňující ~~poznání.[[Soubor:Jaromerice nr brezinuv hrob.jpg\|thumb\|Březinův hrob na [[Jaroměřice\|jaroměřickém]] hřbitově]]Březina~~poznáníBřezina přijal Šaldovy teoretické zásady patrně nejdůsledněji z celé generace a zcela odmítl svou dosavadní tvorbu. Nyní spatřuje nejvyšší formu lidské aktivity ve filozofické reflexi a v umění (novoplatónský idealismus). Náboženská fakta = [[symbol]]y; [[mysticismus]] = estetický prvek. Březina nehledá svůj cíl ve spočinutí v Bohu, ale v konstruování vizí. V roce [[1907]] uzavírá devětatřicetiletý básník své dílo – krize básníkovy noetické základny byla doprovázena i krizí symbolistických výrazových prostředků. Dopisujícím členem [[Česká akademie věd a umění\|České akademie věd a umění]] byl zvolen [[5. prosinec\|5. prosince]] [[1913]], řádným [[23. květen\|23. května]] [[1923]],<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Šlechtová \| jméno = Alena \| odkaz na autora = \| příjmení2 = Levora \| jméno2 = Josef Řádek 77: * kosmické vizionářství * velká hudebnost veršů == Galerie == <gallery widths="200px" heights="200px" perrow="5"> File:Otokar Březina 1913.png\|thumb\|Otokar Březina, 1913 ▲[[Soubor:Počátky, birth house of Březina.jpg\|thumb\|Rodný dům Otokara Březiny v Březinově ulici v Počátkách]] Soubor:Jaromerice nr brezinuv hrob.jpg\|thumb\|Březinův hrob na [[Jaroměřice\|jaroměřickém]] hřbitově </gallery> == Odkazy ==

Otokar Březina: Porovnání verzí