Verze z 19. 6. 2016, 16:14 editovat UrbanecmBot (diskuse \| příspěvky) Roboti, Patroláři, Revertéři 177 710 editací m Odstranění linku na rozcestník Taxonomie s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Taxonomie (biologie) značka: editace z PAWS ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 7. 2016, 18:12 editovat zrušit editaci 94.142.238.123 (diskuse) Opravila jsem chybu ve shodě podmětu s přísudkem značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 553: ==== Problémy přirozeného výběru ==== ~~Byli~~Byly zde vážné vědecké námitky k procesu [[přirozený výběr\|přirozeného výběru]] jako klíčovému mechanismu evoluce, včetně trvání [[Karl von Nägeli\|Karla von Nägeliho]] na tom, že všední rys bez adaptivní výhody se nemůže vyvinout výběrem. Darwin připustil, že by to mohlo souviset s adaptivními vlastnostmi. Jeho odhadu, že stáří Země umožnilo postupnou evoluci, oponoval [[William Thomson]] (později známý pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin), který vypočítal, že se ochlazuje méně než 100 miliónů let. Darwin přijal [[smíšená dědičnost\|smíšenou dědičnost]], ale [[Fleeming Jenkin]] odhadl, že přírodní výběr, jenž znaky kombinuje, nemůže shromažďovat ty užitečné. Darwin se snažil vyjít těmto nesouhlasům vstříc v pátém vydání. [[George Jackson Mivart]] podporoval řízenou evoluci a sestavil vědecké i náboženské námitky proti přirozenému výběru. V reakci na ně Darwin učinil důležité změny v šestém vydání. Problémy stáří Země a dědičnosti byly však vyřešeny teprve ve 20. století.<ref name="mivart" /><ref>Bowler (2003), s. 198–200, 234–236.</ref> Do poloviny 70. let 19. století přijala evoluci většina vědců, ale přirozený výběr byl degradován do podružné role, neboť věřili, že evoluce je záměrná a postupná. Řada evolučních teorií v dobách „[[zatmění Darwinismu]]“ obsahovala formy saltacionismu, podle nějž vznikají nové druhy pomocí skoků, nikoliv postupným přizpůsobováním. Objevily se i formy [[ortogeneze]], hlásající, že druhy mají vnitřní tendence měnit se v konkrétním směru, a formy neolamarckismu, ve kterých dědičnost získaných znaků vede k vývoji. Menšinový názor [[August Weismann\|Augusta Weismanna]], že přirozený výběr je jediným mechanismem, byl nazván pojmem [[neodarwinismus]]. Všeobecně se předpokládalo, že znovuobjevení [[Mendelovy zákony dědičnosti\|Mendelových zákonů dědičnosti]] ruší platnost Darwinových názorů.<ref>Bowler (2003), s. 225.</ref><ref name="quammen205">Quammen (2006), s. 205–234.</ref>

O původu druhů: Porovnání verzí