Smazaný obsah Přidaný obsah
Whiny15 (diskuse | příspěvky)
vložení šablon podrobně
Řádek 99:
 
=== Primitivní sauropodi ===
{{Podrobně|Sauropodomorpha|}}
[[Soubor:Anchisaurus2.jpg|thumb|220px|left|Primitivní sauropodSauropodomrph rodu ''[[Anchisaurus]]''.]]
Primitivní sauropodi se dělí na různé formy, které jsou zatím bez bližšího zařazení, s různým stupněm vyspělosti na vývojové cestě ke skupině ''Eusauropoda''. Přestože v minulosti byly zařazeny do různých čeledí, není jisté, které a zda vůbec některé vytvářely přirozenou skupinu. Nejprimitivnějším známým sauropodem je tak možná malý ''[[Anchisaurus]]'', stavbou těla poněkud podobný primitivnímu rodu ''[[Thecodontosaurus]]''. Tyto dva rody však zřejmě byli jen příbuzní sauropodů ze skupina [[sauropodomorpha]]. O něco vyspělejší byl už velký a čtyřnohý rod ''[[Melanorosaurus]]'', okolo kterého se asi sdružovala skupinka dalších sauropodů, kteří byli v minulosti považováni za prosauropody. Zda skutečně vytvářeli čeleď Melanorosauridae, není jisté. Ještě vyspělejší byl rod ''[[Antetonitrus]]'' a čeleď [[Vulcanodontidae]], zastoupená například rodem ''[[Vulcanodon]]''. Mezi nejlépe známé primitivní sauropody z období spodní jury patří také indický rod ''[[Barapasaurus]]''.
 
Formy z Eusauropoda, například rod ''[[Cetiosaurus]]'', měly duté obratle, do kterých zasahovaly výběžky plic (jako u dnešních ptáků). To svědčí o vyspělém metabolismu sauropodů a o možnosti podobného dýchání jako mají ptáci (ptáci potřebují během letu velké množství kyslíku). Zda byli teplokrevní jako malí teropodi, se dá jen těžko určit. Jejich velká těla se jen těžko zbavovala přebytečného tepla, takže je možné, že teplokrevnost sauropodi vývojem ztratili. Do skupiny ''Eusauropoda'' patřily mimo primitivních forem (v minulosti byly téměř všechny umístěné do čeledi [[Cetiosauridae]]) i vyspělé formy ze skupiny ''Neosauropoda'', jejichž zástupci měli zuby umístěné více v přední části čelistí a nozdry bývaly umístěné více vzadu na lebce. Dělí se na skupiny [[Macronaria]] a [[Diplodocimorpha]].
 
=== Macronaria ===
{{Podrobně|Macronaria }}
Zástupci Macronaria byli většinou mohutní tvorové s krátkým ocasem a velkými nozdrami, které byly větší než očnice a zároveň umístěné poměrně vzadu na lebce. Umístění nozder mohlo souviset s ochranou před rostlinami při jejich otrhávání, přičemž jejich velikost sloužila na dostatečné zvlhčení i velmi suchého [[vzduch]]u, i když jistý význam mohli mít i při termoregulaci. Předkové Macronaria připomínali zřejmě rod ''[[Jobaria]]''. Macronaria se dělí na primitivní skupinu Camarasauridae a na bohatě zastoupenou Titanosauriformes s dvěma nebo třemi podskupinami (Brachiosauridae, Titanosauria resp. Euhelopodidae). Zastupovali ji mohutní tvorové s vysokými lebkami, které se směrem k čenichu snižovaly.
 
==== Camarasauridae ====
{{Podrobně|Camarasauridae }}
[[Soubor:Camarasaurus.jpg|thumb|200px|right|Kostra rodu ''[[Camarasaurus]]''.]]
Camarasauridae byli středně velcí sauropodi (v průměru 15 až 18 m) s mohutnou stavbou těla a mocnými lžícovými zuby. Měli vysoké pevné lebky s hrubými [[zub]]y, zhruba stejně dlouhé končetiny a poměrně krátký krk. Dost málo ohebný krk nosili vzpřímený a spásali střední vegetaci (vyšší než diplodici a nižší než brachiosauři), a to včetně odolných rostlin. Zřejmě žili ve velkých stádech a často představovali nejběžnější sauropody v dinosauřích společenstvích. Vyskytovali se během svrchní jury a spodní křídy. Nejlépe známý zástupce je ''[[Camarasaurus]]''.
 
==== Euhelopodidae ====
{{Podrobně|Euhelopodidae }}
Euhelopodidae je dodnes záhadnou, málo známou výlučně asijskou čeledí sauropodů. Někdy bývá rozbita nejprimitivnější Mamenchisauridae a vlastní Euhelopodidae, jindy jsou její zástupci roztroušeni po stromu sauropodů bez vytvoření samostatné skupiny. Jednoznačně šlo o pestrou skupinu s některými znaky kamarasaurů, brachiosaurů, diplodoků a titanosaurů. I přes pochybnosti je možné, že přece jen šlo o přirozenou skupinu, nejdříve o příbuzných prvotních zástupců Titanosauiformes, přičemž jejich zvláštní znaky připomínající různé skupiny sauropodů snad vznikly vývojem v izolaci (v suché Asii byli dlouhou dobu jedinou významnější skupinou sauropodů).
 
Řádek 117 ⟶ 121:
 
==== Brachiosauridae ====
{{Podrobně|Brachiosauridae }}
[[Soubor:Brachiosaurus-brancai jconway.jpg|thumb|280px|right|''[[Giraffatitan]]'' z čeledi Brachiosauridae.]]
Další podskupinou Titanosaurifomes byla Brachiosauridae, reprezentovaná například rodem ''[[Brachiosaurus]]''. Její zástupci se vyznačovali vysokými lebkami, silnými lžícovitými zuby a prodlouženými krky a předníma nohama, které byly dlouhé minimálně stejně jako zadní nohy. Díky délce končetin měli brachiosauři plec výš než bedra, což jim díky přibližně vzpřímenému krku (nošenému v úhlu přibližně 45 stupňů; ilustrace se strměji drženým krkem jsou chybné) dávalo zjev žirafy. Mnohé rody nabývaly značných rozměrů a žily převážně osamotě nebo v menších skupinkách (''[[Brachiosaurus]]'') a menší se seskupovaly do velkých stád (''[[Giraffatitan]]''). Tito tvorové byli hojní během svrchní jury a spodní křídy. Jeden nalezený obratel ale naznačuje, že by mohli přežít až do poloviny svrchní křídy.
 
==== Titanosauria ====
{{Podrobně|Titanosauria }}
 
Třetí podskupinou Titanosauriformes je Titanosauria (svrchní jura až křída), velká a pestrá podskupina širokých sauropodů se středně dlouhými krky i ocasy, obratli bez odlehčovacích otvorů a vysokými lebkami s výrazným sklonem k rypáku. Zuby měli tenké, kolíkovité. Mnohé menší a středně velké rody neměly problém se na delší dobu vztyčit na zadní končetiny. Krk titanosarů bývá někdy zobrazován v jedné linii s trupem. Takto ho sice nejčastěji nosili během chůze, je však pravděpodobné, že ho dokázali zdvihnout do koruny stromů, i když ne tak prudce jako u brachiosauridů. Svědčí o tom i velikost předních končetin, které jsou jen o málo menší než končetiny zadní. U sauropodů, kteří nedokážou zdvihnout krk nad úroveň těla, bývají přední zkrácené (''[[Diplodocus]]'', ''[[Cetiosaurus]]''). Naopak u sauropodů, kteří dokážou vztyčit krk do výšky, bývají přední nohy delší nebo jen o málo kratší než zadní nohy (''Brachiosaurus'', ''Camarasaurus''). U některých Titanosaurů se záda směrem od plec k bedrům mírně snižovala (''[[Paralititan]]'', ''[[Argentinosaurus]]'').
Řádek 127 ⟶ 133:
 
=== Diplodocimorpha ===
{{Podrobně|Diplodocimorpha }}
[[Soubor:Apatosaurus_Camarasaurus_head_compairison.jpg|thumb|150px|left|Hlava vyspělého zástupce diplodocimorfa rodu ''[[Apatosaurus]]'' (''Diplodocidae'') v porovnaní s hlavou zástupce ''Macronaria'' rodu ''[[Camarasaurus]]''.]]
Zástupci skupiny ''Diplodocimorpha'' mívali dlouhé zadní a krátké přední končetiny dlouhý ocas často s bičovitým zakončením (kterým dokázali vydávat neuvěřitelně hlasité práskavé [[zvuk]]y, bičovat protivníky a [[predátor]]y nebo udržovat kontakt jako hmatovým orgánem mezi jednotlivci stáda bez očního kontaktu), krk ohebný pouze do stran (ve vertikálním směru byl strnulý) a nízkou hlavu s tenkými zuby. Nozdry měli menší a ještě více vzadu než zástupci skupiny ''Macronaria'', přičemž některým rodům srostli do jednoho otvoru (''[[Diplodocus]]''). Stavba těla byla jednostranně přizpůsobena na spásání nízkých a přízemních rostlin. Schopnost stát na zadních nohách využívaly jen malé druhy, obvykle se vztyčily pouze během útoku dravců, aby si chránili zranitelný krk. V průměru měli zástupci této skupiny lehčí stavbu těla než zástupci ''Macronaria''. U jediného rodu (''Diplodocus'') se zachovaly stopy po koženém hřebeni táhnoucím se středem zad, krku a ocasu. Podobné bývaly zřejmě u sauropodů běžné. ''Diplodocimorpha'' se obecně dělí na tři čeledi: ''Rebbachisauridae'' a ''Diplodocidae''. ''Diplodocidae'' a ''Dicraeosauridae'' si jsou značně podobné, a proto je pro ně vytvořena skupina ''Diplodocoidea'', přičemž mezi typické znaky patří třeba s menším počtem jemných zubů.
 
==== Rebbachisauridae ====
{{Podrobně|Rebbachisauridae }}
Spodnokřídová čeleď ''Rebbachisauridae'', jejíchž mnozí členové bývali v minulosti zařazeni do ''Dicraeosauridae'', je dodnes jen málo známá. Na tělech jejích zástupců jsou patrné modifikace oproti starším diplodokům (''Diplodocidae''), aby mohli konzumovat nízké rostlinstvo i během spodní křídy (dobře je to vidět na rodu ''[[Nigersaurus]]''). Doložený je například výskyt hrubých lžicovitých zubů, nebo rodů vybavených velkým množstvím zubů s jakýmsi [[zobák]]em na konci čelisti (podobně jako u [[hadrosaurus|hadrosaurů]]).
 
==== Diplodocidae ====
{{Podrobně|Diplodocidae }}
 
Dnes nejlépe známou podskupinou ''Diplodocimorpha'' je čeleď ''Diplodocidae'', která značně prosperovala koncem jury. V tom byla neúspěšnější skupinou sauropodů minimálně v Severní Americe, Africe a západní Evropě. Právě mnohé znaky této skupiny jsou považovány za typické pro celou skupinu ''Diplodocimorpha'', i když jsou u ''Diplodocidae'' obvykle více rozvinuté. Přestože znaky na různé úrovni typické pro příbuzné čeledi se tato zvířata vyznačovala například dobře vyvinutým bičovým zakončením na ocasu.
 
Řádek 142 ⟶ 150:
 
==== Dicraeosauridae ====
{{Podrobně|Dicraeosauridae }}
 
''Dicraeosauridae'' (Např. ''[[Dicraeosaurus]]'') je čeleď blízce příbuzná čeledi ''Diplodocidae'', ale poněkud primitivnější. Její příslušníci měli poměrně krátké krky, lehkou stavbu těla a prodloužené trny na obratlích krku, trupu i ocasu. Bývali též relativně malí (dlouzí jen okolo 10 m), což jim zřejmě pomohlo k životu v [[prales]]ech, kde spásali přízemní vegetaci. Sauropodní dinosauři z čeledi ''Dicraeosauridae'' se poměrně vzácně vyskytovali po dlouhou dobu od svrchní až do spodní jury.