Lidské oko: Porovnání verzí

'''Lidské oko''' je orgán [[zrak]]u, párový orgán, který umožňuje člověku [[zrak|vidět]].

Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky ''retina''). Všechny části oka, přes které paprsekpaprsky světla procházíprocházejí, jsou průhledné, aby propustily co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. [[Rohovka]] (''cornea'') a [[Čočka (oko)|čočka]] (''lens'') pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – [[sítnice|sítnici]]. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve [[Světločivná buňka|světločivných buňkách]] (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy [[zrakový nerv|zrakovým nervem]] (''nervus opticus'') do mozku.

Světlo vstoupí přes rohovku, do oblasti vyplněné komorovou vodou (''aquaeus humourhumor''), a dopadá na čočku skrz panenkuzornicí (pupilzřítelnicí, zornice, zřítelnice"panenkou") dopadá na čočku. Ta se pomocí svalů duhovky (duhovka, ''iris'') roztahuje a zužuje, čímž regulujese množstvímění procházejícíhojejí světla.zakřivení Pomocía svalůtím jei takéohnisková regulovánavzdálenost. čočka,Tak kteráse oko akomoduje a zaostřuje paprskyna více či méně vzdálené předměty, aby se jejich paprsky sbíhaly přesně na sítnici, kde vytvářejí převrácený obraz. Celá zbývající oblast oka je vyplněna sklivcem, který udržuje v oku stálý tlak a tím i tvar.

Je uložena v obličejové části lebky v očnici. V hrotu očnice vystupuje z oka zrakový nerv a vstupuje [[tepna]] přivádějící krev pro celé oko, vstupují také nervy pro svaly v oku. Tyto útvary jsou uložené v tukové tkáni.

Oční koule má, přibližně kulovitý tvar (nejdelší je předozadní směr – oční osa) a její stěna je rozdělena do tří vrstev: povrchová (bělima, rohovka), střední cévnatá (cévnatka, řasnaté tělísko, duhovka) a vnitřní (světločivná sítnice).

* [[Slzná žláza]] – orgán uložený v dutině očnicové nad oční koulí. Otevírá se větším počtem vývodů do spojivkového vaku. Její sekret – slzy (''lacrimae'') – obsahují [[chlorid sodný]] a lysozym. Vymývají spojivku a jsou roztírány po rohovce. Slouží ke zvlhčování přední stěny oka a k ochraně před infekcí. Odtékají do slzného váčku vnitřní stranou oka a dále slzovodem do dutiny nosní.

* Horní a dolní [[oční víčko|víčko]] – volné okraje jsou opatřeny [[Řasa (oko)|řasami]], do jejichž pochvy ústí mazové žlázy (jejich zánět se nazývá ječné zrno a může být značně bolestivý)

V různých částech oka dochází k pohlcování různých [[Vlnová délka|vlnových délek]] [[Elektromagnetické záření|záření]]. Toho se dá využít především při operacích oka, ale především to chrání oko před poškozením. Záření je pohlcováno za pomoci rozkladurozkladem proteinů a jiných látek, čímž se spotřebovává energie. Větší dávky nevhodného záření způsobují slzení, zvýšení teploty a tlaku v oku, záněty apod. Při extrémní intenzitě může dojít i k nevratnému poškození oka.

* '''315-400 nm''' – absorbuje se převážně v čočce za pomoci přeměnypřeměnou proteinů

* '''400-1400 nm''' – prochází skrz čočku a dopadá na sítnici, kde při velké intenzitě může způsobit i vážné poškození. ViditelnéIntenzitu světloviditelného světla o vlnové délce 400-700 nm je oko schopné během 0,25 s zredukovat pomocístažením panenky na snesitelné množství, ale na kratší vlnové délky již nedokáže zareagovat tak rychle zareagovat

* [[Hypermetropie]] (dalekozrakost) – Neschopnost ostře vidět dona blízkablízko, protože oční koule je příliš krátká pro normální ostření, obraz se tedy vytváří za sítnicí

* [[Glaukom]] (zelený zákal) – zvýšený tlak tekutiny uvnitř oka,; není-li léčen, způsobuje slepotu

* [[Odchlípení sítnice]] – oddělení sítnice od zadní části oční koule,; pokud není okamžitě léčeno, způsobuje slepotu

* [[Věkem podmíněná makulární degenerace]] – Poškozenípoškození žluté skvrny oka.; Způsobujezpůsobuje postupnou ztrátu zraku.