Verze z 9. 10. 2015, 21:18 editovat 37.48.47.202 (diskuse) →‎Onemocnění: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 7. 2016, 15:56 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací →‎Oční koule: latinské názvy kurzivou, drobná upřesnění Přejít na další porovnání →
Řádek 18: Oční koule má, přibližně kulovitý tvar (nejdelší je předozadní směr – oční osa) a její stěna je rozdělena do tří vrstev: povrchová (bělima, rohovka), střední cévnatá (cévnatka, řasnaté tělísko, duhovka) a vnitřní (světločivná sítnice). * ~~Bělima (~~[[Bělima~~\|sclera~~]] (''sclera'') – tuhá, bílá vazivová blána (u dětí namodralá, ve stáří zažloutlá od kapének tuku). Tloušťka se pohybuje kolem 0,3 – 2 mm a zaujímá 4/5 povrchu oční koule. Do bělimy se upínají okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv a vpředu přechází v rohovku. * [[Rohovka]] (''cornea'') – orgán v přední části oka. Je inervována, ale není prostoupena cévami. Je vyklenutější než bělima (má podobu hodinového sklíčka). Při dotyku rohovky se vybavuje nepodmíněný [[Rohovkový reflex\|reflex]] – sevření víček. ~~Špatné~~Odchylka od kulovitého zakřivení rohovky způsobuje onemocnění zvané [[Astigmatismus (medicína)\|astigmatismus]]. * [[Živnatka]]/[[Cévnatka]] (''uvea'') - obsahuje velké množství cév a pigmentových buněk, Má hnědočervenou barvu a v zadní části je tvořena cévnatkou (''choroidea''). Vpředu přechází v řasnaté tělísko. * [[Řasnaté tělísko]] (''corpus ciliare'') – paprsčitě uspořádaný val z hladké svaloviny. Na povrchu má četné výběžky, na něž je tenkými vlákny zavěšena čočka. Stahy svalstva mění zakřivení ~~svalstva~~čočky a tím i její [[optickou mohutnost\|optickou mohutnost]], což způsobuje potřebnou akomodaci (~~zakřivení~~zaostření) čočky. Z krve protékající vlásečnicemi řasnatého tělíska se filtrací tvoří komorová voda, která vyživuje bezcévnaté části oka a udržuje jeho tvar. * [[Duhovka (oko)\|Duhovka]] (''iris'') – má tvar kruhového terčíku z hladkého svalstva. Kruhový otvor uprostřed duhovky se nazývá [[zornice]] (zřítelnice, ''pupila''). Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. V duhovce jsou pigmentové buňky, jejichž množství a hloubka uložení určují její barvu (modré mají pigmentu nejméně, hnědé a černé nejvíce). Tato pigmentová vrstva působí jako [[clona]] a zabraňuje, aby paprsky vnikaly do oka jinudy než zornicí. * [[Zornice]] (''pupila'') je kruhový otvor uprostřed duhovky~~. Pozorovatel~~, v níněmž ~~může vidět~~je ~~svůj~~umístěna ~~obraz~~čočka. * [[Čočka (oko)\|Čočka]] (''lens'') – 4 mm silný orgán zavěšený na řasnatém tělísku. Čočka je průhledná dvojvypuklá (bikonvexní) spojka s více zakřivenou zadní plochou. Její funkcí je lámat paprsky tak, aby se ~~sbíhaly~~všechny paprsky, vycházející z téhož bodu, sešly v jednom bodě na sítnici, ~~čímž~~protože ~~napomáhá~~jen tak kvznikne ~~přesnému~~ostrý ~~vidění~~obraz. * [[Sítnice]] (''retina'') – jemná několikavrstevná blána silná asi 0,2 – 0,4 mm. Jsou v ní umístěny jednak gangliové a bipolární nervové buňky jednak vlastní smyslové buňky sítnice tyčinky a čípky. [[Tyčinka (oko)\|Tyčinky]] – asi 130 milionů buněk, které rozlišují pouze odstíny šedi. Jsou citlivější na světlo, čímž umožňují vidění za šera. Jejich činnost umožňuje oční purpur – [[rodopsin]] ([[vitamín A]] a bílkovina [[opsin]]). Nenacházejí se ve žluté skvrně. [[Čípek (oko)\|Čípky]] – asi 7 milionů buněk umožňujících barevné vidění (modrá, zelená a červená). [[Vitamín A]] se zde váže na [[tři]] různé opsiny: [[citlivost]] na červené (L-čípky), zelené (M-čípky) a modré světlo (S-čípky). Největší nakupení čípků je asi 4 mm od slepé skvrny na mírně vkleslém místě sítnice, tzv. [[žlutá skvrna]] (místo nejostřejšího vidění). ** [[Slepá skvrna]] – místo kde vystupuje z oční koule zrakový nerv, je bez tyčinek a čípků. * [[Sklivec]] (''corpus vitreum'') – rosolovitá průhledná hmota, která vyplňuje většinu vnitřního prostoru oční boule === Přídatné oční orgány ===

Lidské oko: Porovnání verzí