Simone de Beauvoir: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Noelcoward73 (diskuse | příspěvky)
Nový obrázek do infoboxu. Je to článek o jedné osobě, ne o dvou. Obrázek se Sartrem ale zůstává v článku. Malé úpravy.
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| obrázek = Sartre andSimone de BeauvoirBeauvoir2.png at Balzac Memorial.jpg
| popisek = '''Francouzská filozofka a spisovatelka Simone de Beauvoir'''
| popisek = Simone de Beauvoir a [[Jean-Paul Sartre]] u [[Honoré de Balzac|Balzacova]] pomníku, kolem 1930
| rodné jméno = Simone-Lucie-Ernestine-Marie Bertrand de Beauvoir
| datum narození = [[9. leden|9. ledna]] [[1908]]
Řádek 22:
| místo =
| jazyk =
}}</ref>, nebo '''Simone Beauvoirová'''<ref>[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7702 J. Šimandl: Jak zacházet s francouzskými jmény]</ref> ([[9. leden|9.&nbsp;ledna]] [[1908]], [[Paříž]], [[Francie]] – [[14. duben|14.&nbsp;dubna]] [[1986]], Paříž) byla významná francouzská [[spisovatel]]ka, [[Myšlení|myslitelka]], [[Filosofie|filozofka]] a&nbsp;[[Existencialismus|existencialistka]]. Její jméno je dodnes spojováno s přispěním k [[Emancipace|emancipačním]] snahám žen, [[Feminismus|feministickou]] teorií, svobodomyslným způsobem života a&nbsp;jejím dlouholetým vztahem s&nbsp;francouzským filozofem [[Jean-Paul Sartre|Jeanem-Paulem Sartrem]].
 
== Život ==
Řádek 40:
 
== Význam Simone de Beauvoir pro existencialismus a feministickou teorii ==
|[[Soubor:Sartre popisekand =de Beauvoir at Balzac Memorial.jpg|náhled|vlevo|Simone de Beauvoir a [[Jean-Paul Sartre]] u&nbsp;[[Honoré de Balzac|Balzacova]] pomníku, kolem 1930]]
Vztah s Jean-Paulem Sartrem ovlivnil také její filozofickou dráhu. Spolu se svým druhem se stala vyznavačkou moderního směru existencialismu, v jehož rámci formulovala hned několik důležitých myšlenek. Existencialistický směr obecně vychází z předpokladu, že jedinou daností je samotná existence člověka. Jedinec se podle existencialistů stává tím, co sám se sebou dělá, k čemu se sám rozhoduje, jak se chová, co si přeje a jak formuje svůj život vlastní aktivitou. Člověk je tedy sám odpovědný za svá rozhodnutí a podobu svého života. Simone de Beauvoir přispěla k existencialismu ženskými tématy a (sebe)reflexí ženy, které shrnula ve svém nejslavnějším esejistickém díle ''Druhé pohlaví'', jež bylo vydáno roku 1949 a svým poselstvím šokovalo tehdejší veřejnost. Publikace kritizuje mužské představy o roli žen, podle kterých jsou jejich osobní úspěchy v rozporu s jejich ženstvím, protože „pravá žena“ je objektem mužského plánu, je druhořadým stvořením, které je povinno přispívat k uspokojování mužských potřeb a k uskutečňování jejich životních plánů. Simone de Beauvoir s tímto rozšířeným stereotypem společenského „utváření žen“ na základě předsudků, konvencí a očekávání mužského světa nesouhlasila a brojila proti němu nejen svou esejistickou tvorbou, ale i&nbsp;vlastními životními rozhodnutími.
 
Vztah s Jean-Paulem Sartrem ovlivnil také její filozofickou dráhu. Spolu se svým druhem se stala vyznavačkou moderního směru existencialismu, v jehož rámci formulovala hned několik důležitých myšlenek. Existencialistický směr obecně vychází z &nbsp;předpokladu, že jedinou daností je samotná existence člověka. Jedinec se podle existencialistů stává tím, co sám se sebou dělá, k čemu se sám rozhoduje, jak se chová, co si přeje a jak formuje svůj život vlastní aktivitou. Člověk je tedy sám odpovědný za svá rozhodnutí a podobu svého života. Simone de Beauvoir přispěla k existencialismu ženskými tématy a &nbsp;(sebe)reflexí ženy, kterécož shrnula ve svém nejslavnějším esejistickém díle ''Druhé pohlaví'',. ježToto dílo bylo vydáno rokuv&nbsp;roce 1949 a &nbsp;svým poselstvím šokovalo tehdejší veřejnost. Publikace kritizuje mužské představy o roli žen, podle kterých jsou jejich osobní úspěchy v rozporu s jejich ženstvím, protože „pravá žena“ je objektem mužského plánu, je druhořadým stvořením, které je povinno přispívat k uspokojování mužských potřeb a k uskutečňování jejich životních plánů. Simone de Beauvoir s tímto&nbsp;takovým rozšířeným stereotypem[[stereotyp]]em společenského „utváření žen“ na základě předsudků, konvencí a očekávání mužského světa nesouhlasila a &nbsp;brojila proti němu nejen svou esejistickou tvorbou, ale i&nbsp;vlastními životními rozhodnutími.
Zajímavé je, že přestože přispěla k několika tezím existencialistického smýšlení, sama se za existencialistu nepovažovala. Vnímala sebe samu spíše jako bojovnici za sociálně spravedlivější svět, což dokazovala i svým působením v redakci Les Temps Modernes. Veřejně kritizovala [[Alžírská válka|válku]] v&nbsp;[[Alžírsko|Alžírsku]], bojovala za bezpečnost práce v&nbsp;továrnách a současně obhajovala práva starých občanů a marxisticky orientované socialistické smýšlení.
 
Zajímavé je, že přestože jako filozofka přispěla k několika tezím existencialistického smýšlení, sama se za existencialistu nepovažovala. Vnímala sebe samu spíše jako bojovnici za sociálně spravedlivější svět, což dokazovala i svým působením v &nbsp;redakci časopisu ''[[Les Temps Modernes]]''. Veřejně kritizovala zvláště [[Alžírská válka|válku]] v&nbsp;[[Alžírsko|Alžírsku]], bojovala za bezpečnost práce v&nbsp;továrnách a současně obhajovala práva starých občanů a [[Marxismus|marxisticky]] orientované [[Socialismus|socialistické]] smýšlení.
 
== Zajímavosti ==