Kanonizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis |
→Formální kanonizace: interpunkce |
||
Řádek 24:
==== Formální kanonizace ====
Formální beatifikace či kanonizace se skládá ze čtyř etap:
# informativní zkoumání – přísluší biskupu dané diecéze,
# představení kauzy – přísluší spolu s dalšími Kongregaci pro bohoslužbu a papeži,
# apoštolské zkoumání,
# definitivní soud.
V 60. letech 20. století papež [[Pavel VI.]] zjednodušil tento proces a převedl jej pod Kongregaci pro svatořečení, kterou zvlášť zřídil. Diecézní zkoumání se provádí ve spolupráci s [[Vatikán]]em, a proto odpadá jeho zdvojení. Celé zkoumání shromažďuje všechen materiál, který se váže k pověsti či dílu dané osoby. Biskup ustanovuje [[postulátor]]a (tj. osobu, která představuje celou kauzu a stará se o ni) a také promotora víry, jemuž se běžněji říká „[[ďáblův advokát]]“. Samotná kanonizace je ukončena slavnostním prohlášením za svatého papežem.
Pro ukončení kanonizačního procesu je zapotřebí alespoň dvou autentických [[zázrak]]ů, které se udály na přímluvu po beatifikaci daného člověka.
| |||