Lodž: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m clear
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava překlepů: virtuoz → virtuóz; kosmetické úpravy
Řádek 37:
}}
 
'''Lodž''' ([[polština|polsky]] '''Łódź''' — výslovnost {{Výslovnost|'wut͡ɕ|Pl-Łódź.ogg}}, [[němčina|německy]] {{cizojazyčně|de|Lodz}} nebo Lodsch, 1940–1945: Litzmannstadt) je [[město]] i [[okres]] v centrální části [[Polsko|Polska]], 120 km jihozápadně od Varšavy. V Lodži v roce 2013 žilo přes 715 000 obyvatel a bylo tak třetím největším polským městem po Varšavě a Krakově. Od roku [[1999]] je hlavním městem [[Lodžské vojvodství|Lodžského vojvodství]]. [[Katastrální území]] Lodži zaujímá 294 km². Město leží v nadmořské výšce 164-284 metrů n. m., 130 km jihozápadně od [[Varšava|Varšavy]]. Je průmyslovým centrem Polska a důležitým místem kinematografie, ve kterém se vyrábí nejvíce polských celovečerních filmů.
 
Slovo ''łódź'' znamená v polštině loď nebo [[člun]], avšak název je nejasného původu. Městské [[motto]] ''Ex navicula navis'' („z loďky loď“) odkazuje k závratnému růstu města v [[19. století]], kdy bylo jedním ze světových center [[Textilní průmysl|textilního]] [[průmysl]]u a koexistovali zde [[Poláci]], [[Židé]], [[Němci]] a [[Rusové]] i jejich odlišná náboženství, což vtisklo Lodži charakter odlišný od jiných polských měst. Dnes je Lodž známa také jako sídlo [[Státní filmová škola Lodž|státní filmové školy]].
 
== Historie ==
Město se poprvé písemně připomíná v roce [[1332]] pod názvem ''Łodzia''. Roku [[1423]] udělil polský král [[Vladislav II. Jagello]] Lodži městská práva podle vzoru [[Magdeburské právo|Magdeburského práva]]. V roce 1661 bylo postiženo velkým požárem a následně morem.
 
Při druhém [[dělení Polska]] v roce 1793 se stalo součástí Pruska. Kolem roku 1800 zde žilo pouze 190 lidí. Po uzavření [[Tylžský mír|Tylžského mírmíru]]u v červenci 1807 patřilo do [[Varšavské knížectví|Varšavského knížectví]]. Od roku 1815 v rámci [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]] bylo pod nadvládou Ruska. V té době zažilo město největší růst především díky textilnímu průmyslu. Usazovali se zde přistěhovalci z Německa, Čech i jiných zemí Evropy. V roce 1839 bylo 78 % obyvatel Němci. Postupně se Lodž stala největším textilním centrem Ruska. Od roku 1848 sem začali přicházet ve velké míře Židé, mnoho místních řemeslníků přicházelo ze Slezska. Železniční spojení s Varšavou a Vídní získalo město v roce 1865. Počet obyvatel stoupl na více než 100 000. V roce 1882 byla postavena první synagoga a o dva roky později pravoslavná katedrála Alexandra Něvského. Roku 1892 docházelo ke stávkám a k násilným střetům obyvatel s ruskou armádou, při kterých 23. června zemřelo 164 lidí. V stejném roce byl založen největší židovský hřbitov v Evropě. Podle sčítání obyvatel roku 1897 bylo 40 % obyvatel Němců a 31 % Židů. V roce 1904 bylo ve městě 546 továren, ve kterých pracovalo přes 70 000 dělníků převážně v textilním průmyslu.
 
Od 11. listopadu do 5. prosince 1914 probíhala u města velká bitva mezi německou a ruskou armádou, ve které zvítězila německá strana pod vedením generála Karla Litzmanna a město se dostalo do německé správy. Po válce se z města velká část Němců musela vystěhovat a počet obyvatel klesl o 40 %. V roce 1922 se Lodž stala hlavním městem Lodžského vojvodství. Hospodářský růst však velmi slábl vzhledem ke ztrátě odbytišť v Rusku po Říjnové revoluci a v Německu při hospodářské krizi ve 30. letech. 13. září 1925 bylo na kraji města otevřeno letiště Liblinek.
 
V roce [[1939]] žilo ve městě více než 200&nbsp;000 Židů. Po přepadení Polska Německem hájil město před německou armádou generál [[Juliusz Rómmel]]. Němci 8. září 1939 město obsadili a 11. dubna 1940 přejmenovali na Litzmannstadt po německém generálovi Karlu Litzmannovi (1850-1936). Nacistické orgány vytvořili lodžské gheto pro 200&nbsp;000 Židů, okolo města vzniklo několik koncentračních a vyhlazovacích táborů, do kterých byli přiváženi obyvatelé jiných národností. Od 16. října do 3. listopadu 1941 sem bylo deportováno asi 5&nbsp;000 Židů z Protektorátu Čechy a Morava.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 82:
== Pamětihodnosti ==
* Menša [[bazilika]], katedrála [[Stanislav Kostka|sv. Stanislava Kostky]] z roku 1922
* Protestantský kostel sv. Matouše z let 1909-1928 patří mezi největší církevní stavby ve městě. Průměr kopule je 17 m. Jsou v něm varhany.
* Pravoslavný kostel sv. Alexandra Něvského z roku 1884 byl postaven pro ruské obyvatelstvo Lodže
* ''Velké divadlo'' z roku 1967 pro 1&nbsp;300 diváků
Řádek 116:
* [[Marian Spychalski]] – maršál a ministr v době [[Polská lidová republika|PLR]]
* [[Julian Tuwim]] – polsko-židovský meziválečný básník
* [[Arthur Rubinstein]] – polsko-americký klavírní virtuozvirtuóz
* [[Moše Cvi Nerija]] – izraelský politik