Aleksandar Ranković: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ ibox, adata. značka: editace z Vizuálního editoru |
+refy |
||
Řádek 3:
'''Aleksandar Ranković''' (v [[Srbové|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Александар Ранковић''', známý též pod přezdívkou '''Marko''', [[1909]] [[Draževac]] - [[1983]] [[Dubrovnik]]) byl [[Jugoslávie|jugoslávský]] politik srbského původu, člen [[Politbyro (Jugoslávie)|Politbyra]] a blízký spolupracovník [[Josip Broz|prezidenta Tita]] (spolu s [[Edvard Kardelj|Edvardem Kardeljem]]).
Již v dobách druhé světové války organizoval jednotky odporu. Po [[druhá světová válka|válce]] se stal významným politikem<ref name="HSFRJ-299">{{Citace monografie
Již v dobách druhé světové války organizoval jednotky odporu. Po [[druhá světová válka|válce]] se stal významným politikem, který zastával zásadní funkce v zemi. Kromě funkce místopředsedy vlády a člena politbyra byl také členem Ústředního výboru SKJ i svazu komunistů Srbska a socialistického svazu pracujících. Stál v čele [[OZNA|Ozny]] a později [[Udba|Udby]], tajné služby, která měla na chod státu v raných letech existence [[socialismus|socialismu]] zcela klíčové postavení a likvidovala nepohodlné osoby. Moc nad policejními a bezpečenostními silami měl až do roku [[1966]], kdy došlo v rámci jisté "aféry Ranković" k jeho odstavení od moci. ▼
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
| odkaz na autora =
| titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije
| vydavatel = Školska knjiga
| místo = Záhřeb
| rok = 1978
| počet stran = 589
| isbn =
| kapitola =
| strany = 299
| jazyk = chorvatština
}}</ref>
▲
Odstavení od moci bylo založeno na [[Odposlouchávací aféra (Jugoslávie)|aféře]], během které měl Ranković odposlouchávat [[Josip Broz Tito|Tita]]. Tím, že z vrcholných funkcí [[Brionské plénum|odešel]] byl odstraněn velmi vlivný člověk, jehož představy o Jugoslávii měly podobu centralizovaného státu
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
| odkaz na autora =
| titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije
| vydavatel = Školska knjiga
| místo = Záhřeb
| rok = 1978
| počet stran = 589
| isbn =
| kapitola =
| strany = 329
| jazyk = chorvatština
}}</ref>
, byť s federalistickým uspořádáním. Po roce 1966 tak již nic nebránilo rozvíjet zemi na základě myšlenek decentralizace<ref name="HSFRJ-329"/><ref name="HSFRJ-359">{{Citace monografie
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
| odkaz na autora =
| titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije
| vydavatel = Školska knjiga
| místo = Záhřeb
| rok = 1978
| počet stran = 589
| isbn =
| kapitola =
| strany = 359
| jazyk = chorvatština
}}</ref>. To však otevřelo zcela nové pole problémů, především se začala objevovat opozice,{{chybí zdroj}} veřejnost nyní mohla volně protestovat a mnoho doposud skrytých problém se dostávalo na povrch.
Ranković se později stáhl z veřejného života a stáří strávil ve své vile nedaleko [[Dubrovnik]]u. Jeho pohřeb v roce [[1983]] se stal v komunistické Jugoslávii první manifestací Srbů, kteří likvidaci takto vlivného člověka v čele státu vnímali jako komplot Slovinců a Chorvatů. I tak byl také vnímán ve [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]], který se - byť ještě mírným ale jistým - nárůstem nacionalistických nálad musel zabývat.<ref name="KSDV70">{{Citace monografie
| |||