Pásová struktura: Porovnání verzí

V případě jednotlivých [[atom]]ů mohou elektrony mít pouze určité energie dané řešením [[Schrödingerova rovnice|Schrödingerovy rovnice]]. Při seskupení atomů do [[molekula|molekul]] spolu začínají interagovat elektrony z různých atomů a již se nejedná o izolované elektrony. Tato interakce vede k [[hybridizace atomových orbitálů|hybridizaci atomových orbitálů]] a rozštěpení energetických hladin. V pevné krystalické látce jsou atomy ve velké [[Koncentrace (chemie)|koncentraci]] složeny do pravidelného tvaru. Elektrony jsou zde již velmi 'delokalizované', tj. nelze určit, ke kterému konkrétnímu atomu patří jeden určitý elektron. Tyto elektrony vzájemně interagují a vytvářejí celý pás povolených energií. Vytváření pásové struktury již nelze popsat exaktně Schrödingerovou rovnicí kvůli velkému počtu započítávaných elektronů. Používají se tedy modely, z nichž nejznámější jsou: model těsné vazby, Kronig-Penneyův model, řešení pomocí [[Greenovy funkce]], teorie funkcionálů hustoty (zkr. DFT z angl. density functional theory) a další.<br />

Levé dva pásy ukazují [[Elektrický vodič|vodiče]], kde se valenční a vodivostní pás dotýkají nebo dokonce překrývají. To znamená, že [[elektron]]y mohou přecházet z jednoho pásu do druhého s minimální vynaloženou [[energie|energií]]. U [[polovodič]]ů se objevuje zakázaný pás, takže je potřeba dodat zvnějšku energii, např. teplo, tak aby elektrony překonaly zakázaný pás a poté látka vede [[elektrický proud|proud]]. Nakonec [[Elektrický izolant|izolanty]] mají od sebe energetický a vodivostní pásy tak vzdálené, že je zapotřebí velmi velké energie k překonání zakázaného pásu (viz [[dielektrikum#Příčina vodivosti|vodivost dielektrik]]). Pokud je energie nutná k překonání zakázaného pásu nižší než 3eV3&nbsp;eV, jde o polovodič, pokud vyšší, jde o izolant.