Triforium katedrály svatého Víta: Porovnání verzí

V '''pražské [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha]]''' je dvojí '''[[triforium]]''', tedytj. vnitřní a vnější ochoz v dolní části horních, tzv. [[Bazilikální okno|bazilikálních oken]] chóru. Na něm se nachází unikátní galerie bust. Ve vnitřním triforiu je základem soubor sochařských portrétů významných osobností doby [[Karel IV.|Karla IV]]; v nově dostavěné části ochozu chrámové lodi galerie pokračuje bustami církevních činitelů a architektů, činných v letech 1850-1930. Méně slavné jsou vnější triforium seobíhá světcipod aopěráky ochrannýmichórových symbolykaplí a novogotickéje triforiumvyzdobeno vbustami chrámové lodisvětců.

Na jižní straně triforia sevýzdobu nacházejídoplňují tři maskyklenební konzoly s maskami monster a realistickákonzola s realistickou plastikaplastikou psa a kočky.

Na vnější straně bazilikálních oken byly otvory v pilířích a nad nimi další sochařská výzdoba, tentokráte představující nebeskou sféru. V podélné ose kostela jsou to jsou busty Kristus a Panna Marie, severnímdoprovázeni českými patrony. Severním směrem domácíjsou to světci českého původu[[Svatý Václav]], [[Svatá Ludmila]], [[Svatý Vojtěch]] a [[Svatý Prokop]], na jižní straně světci cizího původu, [[Svatý Vít]], [[Svatý Zikmund]], svatí [[Cyril a Metoděj]]. Jsou to schematická díla zřejmětéže stejnýchkamenické umělcůhuti jako ve vnitřním triforiu, odlišujevýrazněji individualizovaná seje všakpouze expresivněji pojatá tvář Cyrila. Dále se zde nacházejí reliéfy [[Bestiář (kniha)|bestiářových]] bájných zvířat, nestvůr a groteskních masek a také reliéf starce s dívkou.<ref>Vlček (2000), s. 81-82</ref>

V novogotické lodi katedrály bylopokračuje rovněžnově vybudovánovybudované vnitřní triforium, doplněné v letech 1917-1941 dlepodle Parléřova vzoru bustami osobností, které se zasloužily o dostavbu katedrály, architektů Josefa Mockera, Kamila Hilberta, biskupa Antonína Podlahy.