Helena Znojemská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
dodání referencí
Řádek 14:
| předchůdce = [[Eudoxia Kyjevská]]
| následník =
| typ dědice = polská kněžna
| dědic = [[Lucie z Rujány]]
| potomstvo = [[Lešek I. Bílý]]<br /> [[Konrád I. Mazovský]]<br />Adléta
Řádek 32:
|
}}
'''Helena Znojemská''' ([[1141]]{{nejisté datum|narození}} - [[19. červen]] mezi lety [[1202]]/[[1206]]<ref>K. Jasiński. ''Rodowód pierwszych Piastów''. Poznań, 2004. S. 266-268. Také: J. Grabowski. ''Dynastia Piastów mazowieckich''. Kraków. 2012. S. 431.</ref>) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v&nbsp;letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v&nbsp;Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v&nbsp;letech 1194-1199/1200.
 
== Život ==
[[Soubor:Muzeum i bazylika w Wiślicy 1.JPG|thumb|vlevo|Kazimír II. s&nbsp;Helenou a synem Boleslavem ve [[Wiślica|Vislici]]]]
 
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z&nbsp;rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I.|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s&nbsp;hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z&nbsp;kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]<ref>K. Jasiński. S. 266</ref>. Přesné datum sňatku Heleny s&nbsp;nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o&nbsp;rozmezí let 1160 až 1165 (nejpozději 1166). V&nbsp;manželství se narodilo sedm dětí, z&nbsp;toho pět synů.
 
Kazimír zemřel 5. května [[1194]], přičemžsnad jejichv důsledku srdečního selhání<ref>R. Róg. ''Polscy królobójcy''. Warszawa, 1994. S. 27.</ref>. Jejich dva přeživší synové však byli ještě nezletilí. Regentské vlády v&nbsp;[[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s&nbsp;krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena dovolalas pomociMěškem [[Velkopolsko (historické území)|velkopolského]]III. knížetedohodla. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujavsko]].
 
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Razila vlastní mince s nápisem ALENA DVCTRIX. Helena Znojemská zemřela mezi lety [[1202]] a [[1206]]. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v&nbsp;roce [[12121211]], což ovšem s&nbsp;jistotouzpochybnil pravda neníO. Balzer<ref>O. Balzer. ''Genealogia Piastów''. Kraków, 2005. S. 327.</ref>.
 
== Potomci ==
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
* neznámá dcera, manžel [[Vsevolod IV. Kyjevský|Vsevoloda Kyjevského]]
* Kazimír (narozen ok. 1165, zm. 1168)
* Boleslav (narozen po r. 1168, zm. 1182/1183)
* Odon, zemřel v dětství
* Adléta († [[1211]])
* [[Lešek I. Bílý]], krakovský kníže
* [[Konrád I. Mazovský]]
 
Řádek 88:
 
== Reference ==
<references />
{{commonscat|Helen of Znojmo}}
{{Překlad|pl|Helena znojemska|9304579}}
 
==Externí odkazy==
{{commonscat|Helen of Znojmo}}
 
{{Portály|Polsko|Středověk}}