August Strindberg: Porovnání verzí

'''Johan August Strindberg''' ({{Audio|sv-August Strindberg.ogg|výslovnost}}, [[22. leden|22. ledna]] [[1849]] – [[14. květen|14. května]] [[1912]]) byl [[Švédsko|švédský]] [[spisovatel]], [[umělec]] a [[novinář]]. Dnes je považován za nejvýznamnějšího moderního švédského spisovatele, ve své době však nebyl příliš doceněn. Přestože se v některých zemích těšil jisté přízni již koncem [[19. století]] (nejvíce v [[Německo|Německu]]), skutečně doceněným se stal až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], především díky svým [[drama]]tům. Strindbergově [[próza|próze]] i [[poezie|poezii]] mimo Švédsko tolik pozornosti věnováno nebylo, avšak nové impulzy vnesl bezpochyby do všech literárních žánrů. Přestože za jeho života Švédsko nemělo spisovatele většího formátu, nikdy nezískal [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]].

Dodnes ovšem představuje jednu z nejkontroverznějších ikon švédské literární historie. Ve veřejném i soukromém životě byl v mnoha ohledech jen obtížně snesitelná osobnost. Jako nemilosrdný kritik soudobé švédské společnosti nikoho nešetřil. Byl psychicky labilní, v několika životních obdobích trpěl [[paranoia|paranoiou]] a silnou [[úzkost]]í. Lze nicméně říci, že právě některé chorobné rysy Strindbergovy osobnosti způsobily, že jeho dílo bylo ve své době tak novátorské, především po stránce ztvárnění lidské [[psychika|psychiky]]. V autorově tvorbě hraje klíčovou roli [[Autopsie (filosofie)|autopsie]] – puzení vypsat se ze všech osobních problémů. Mnoho jeho děl má ráz hluboce intimní, krutě otevřené výpovědi, ať už jde o sexuální problémy, či třeba nenávist k partnerce.

August Strindberg se narodil [[22. leden|22. ledna]] [[1849]] ve [[Stockholm]]u. Otec Carl Oscar Strindberg byl komisionářem, matka Ulrika Eleonora Norlingová pracovala jako pokojská. Tato skutečnost v synovi vyvolávala po celý život pocity méněcennosti, které popsal v díle ''Syn služky'' (''Tjänstekvinnans son'', [[1886]]–[[1909]]). Své dětství vylíčil jako období emocionální nejistoty, chudoby a zanedbávání.

}}</ref> V roce [[1907]] založil spolu s hercem [[August Falck|Augustem Falckem]] Intimní divadlo ve Stockholmu, které vedl tři roky. Od tohoto roku psal pro Intimní divadlo.

Během svého života Strindberg navštívil mnohá místa po celé Evropě. Některá z nich hrála zásadní roli v jeho literárně-dramatické tvorbě. Narodil se ve Stockholmu 22. ledna 1849 a už jako chlapec prožil několik stěhování, například do chudinské čtvrti Norrtullsgatan, později do lázeňského [[Sabbatsberg]]u, ze kterého se však záhy vrátil zpět do Norrtullsgatan. Ve Stockholmu navštěvoval také různé školy, z nichž většina neměla valnou úroveň, což Strindberga značně ovlivnilo. Po složení závěrečných zkoušek na Stockholmském lyceu nastoupil v květnu roku 1867 na univerzitu v Uppsale. Touto etapou svého života později zakončil první část své čtyřdílné autobiografie ''Syn služky''.<ref>{{Citace monografie

Téhož roku se přestěhoval do Grez-sur-Loing na jih od Paříže a později do Paříže samotné. Zde však nebyl spokojen, město mu připadalo špinavé a hlučné, a proto se v roce 1883 přesunul do švýcarského Ouchy. V dubnu 1884 se narodil jeho syn Hans. Mezi Strindbergovy záliby patřilo mimo jiné fotografování, právě z pobytu ve Švýcarsku pochází mnoho jeho fotografií.

V roce 1885 se rodina přesunula zpět do Paříž, kde Strindberg napsal svůj román ve francouzštině, ''Bláznova obhajoba (Le plaidoyer d'un fou,'' 1893). Pod vlivem filozofie [[Jean-Jacques Rousseau|Jean-Jacquese Rousseaua]], s jehož dílem se seznámil už během studií, se stal ateistou se sklonem k velebení řádu přírody. (Po svém pozdějším odchodu do Německa, kde jej ovlivnily myšlenky [[Friedrich Nietzsche|Friedricha Nietzscheho]], se od Rousseaua zase odvrátil.) ''[[Slečna Julie]]'' byla rovněž určena pařížskému publiku.

Od prosince 1887 až do dubna 1889 pobýval v Kodani, kde se mu za pomoci bratří Brandesových podařilo uvést drama ''Otec (Fadern)''. Po rozchodu a opětovném smíření se Siri založil v Kodani Skandinávské experimentální divadlo (Skandinavisk försöksteater), jehož ředitelkou učinil svou manželku. Stejně jako usmíření manželů, ani divadlo nemělo dlouhého trvání a Strindberg se brzy stěhoval zpátky do Švédska, zatímco Siri se s dětmi vrátila do rodného Finska.

Díky svým [[Dramatická tvorba Augusta Strindberga|divadelním hrám]] se stal pravděpodobně nejznámějším švédským autorem. Poté, co získal světovou proslulost [[naturalismus|naturalistickým]] zobrazením lásky a manželství v [[drama]]tech ''[[Otec (drama)|Otec]]'', ''[[Slečna Julie]]'' a ''[[Věřitelé]]'', radikálně inovoval [[moderní drama]] prostřednictvím svých snových her, které měly zásadní vliv na vznik [[expresionismus|expresionistického]] a [[absurdní drama|absurdního dramatu]].

Revoluci způsobil také ve švédském prozaickém prostředí. Jeho první [[román]], ''[[Červený pokoj]]'' z roku [[1879]], byl považován za první švédský moderní román, za „román budoucnosti“.

Přestože poezie ve Strindbergově tvorbě nemá prioritní postavení, zaujímá rovněž pevné místo v dějinách národní literatury.