Ladislav Šaloun: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m aktualizace odkazu na František Bílek (sochař 1872–1941) - pouze měním odkaz, který dosud vedl na tohoto Bílka, neposuzuji, zda není náhodou zmiňován druhý sochař Fr. Bílek; rozsahy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy
Řádek 17:
 
== Kariéra ==
Byl všestranným výtvarníkem a pedagogem.. Především se věnoval vlastní tvorbě, a to monumentální a komorní plastice. Patřil k nejplodnějším umělcům své doby. Rád spolupracoval na sochařské výzdobě architektury, zejména s architekty [[Antonín Wiehl|Antonínem Wiehlem]], [[Osvald Polívka|Osvaldem Polívkou]] a [[Josef Fanta|Josefem Fantou]]. Jeho návrhy soch zpravidla realizovali v kameni jiní sochaři či kameníci, nebo odlévali do bronzu specializovaní kovolitci (Franta Anýž, Bendelmayer a Červenka).
 
Dále navrhoval průmyslový design (stolní lampy, popelníky, dózy, šperky a šperkovnice), který často vlastnoručně prováděl, nejraději v mědi či keramice. Věnoval se také knižní grafice a navrhoval obálky knih.
Řádek 23:
V letech 1903–1906 působil s polu s Antonínem Slavíčkem jako externí pedagog na soukromé výtvarné škole. V letech 1906 - 1914 byl externím učitelem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
 
Účastnil se mnoha sochařských soutěží. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří několik pomníků, především [[pomník mistra Jana Husa|sousoší Mistra Jana Husa]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v Praze. Dlouhá léta žil a tvořil na Václavském náměstí. Dům s ateliérem ve Slovenské ulici čp. 1556 na Královských Vinohradech si dal postavit podle vlastního návrhu roku 1911 pro tvorbu Husova pomníku. Tato tzv. [[Šalounova vila]], je nyní chráněnou nemovitou památkou.
 
Šaloun se výrazně podílel na výzdobě pražských secesních budov, [[Obecní dům|Obecního domu]], Pojišťovny Praha na Národní třídě, přístavby Zemské banky Na příkopech a Nádraží císaře Františka Josefa I..
 
V letech [[1896]]–[[1905]] byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]].<ref>[http://svumanes.cz/clenove.html#sh Seznam členů SVU Mánes]</ref>, dále byl členem Jednoty výtvarných umělců, redaktorem časopisu [[Volné směry]] a později časopisu[[Dílo]]. Jako jeden z mála sochařů uměl psát a teoreticky formuloval své myšlenky a názory. V roce [[1946]] byl jmenován [[národní umělec|národním umělcem]], ale krátce na to zemřel.
 
== Dílo ==
Šalounovy práce jsou rozmanité jak stylově a tematicky, tak užitým materiálem. Dochovalo se jich několik stovek. Vlastní je především pražské muzejní instituce (Muzeum hl.m. Prahy, Galerie hl. m. Prahy, Národní galerie), sochařskou pozůstalost z ateliéru na Vinohradech převzalo Národní muzeum v Praze, další díla má například muzeum v Hořicích.
=== Kamenná výzdoba budov ===
v Praze: Muzeum hl. m. Prahy (1896), Grand Hotel Evropa, Hlahol, První česká hypoteční banka, Obecní dům (1907), Hlavní (Wilsonovo) nádraží (1906-1807), Ministerstvo obchodu a průmyslu v Praze Na Františku, Městská záložna v Praze-Vršovicích, Průmyslová banka v Hradci Králové
 
=== Sochařské portréty ===
Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický, Miroslav Tyrš, Otýlie Sklenářová-Malá, Antonín Hajn, Prof. František Pastrnek, Tomáš Garrigue Masaryk, Matka, Manželka Julinka, Hlava chlapce, Sochař -pocta Michelangelovi
=== Pomníky a sochy ===
* Návrh pomníku Bedřicha Smetany pro Karlovy Vary
* Pomník Antonína Dvořáka
* Pomník dr. Miroslava Tyrše v Praze na Malé Straně (1910)
* Tři pomníky Jana Husa v Praze (1901-1915), v Hořicích (1911-1913), v Libáni u Starých Hradů (1925)
* Tři pomníky T. G. Masaryka: v Pečkách (1946), v Poděbradech (1927) a v Bratislavě
* Pomník Františka Ladislava Riegera v Semilech
* Pomník Josefa Ressela v Chrudimi (1924)
* Pomník Jana Ámose Komenského v Mladé Boleslavi (1928)
* Pomník Jindřicha Šimona Baara v Klenčí pod Čerchovem (okres Domažlice) (1933)
* Návrh pomníku válečným obětem
* Busta Antonína Dvořáka pro NM (Náhrobek na Slavíně, 1913-14)
Řádek 56:
* Ženský akt na koni
* Stojící černoška
* Doznívající píseň (1905)
* Polopostava staré unavené ženy
* Stará žena a mladý muž
Řádek 72:
* Snění (1904)
* Sapfó (1908)
* Krakonoš (Rýbrcoul) v parku v Hořicích (1902-1916)
* Vodník
* Dudák
* Salambo a Matho, (1909)
* Poslední satyr, (1917)
* Čert a Káča (porcelán)
* Rabbi Löw s dívkou, na nároží Nové radnice v Praze na Mariánském náměstí (1926)
Řádek 98:
* Petr WITTLICH, ''České sochařství ve XX. století (1890 - 1945)''. Praha SPN 1978.
* Marie Procházková: ''Dílo sochaře Ladislava J. Šalouna'', rigorózní práce na FF UK Praha 1977.
* František ŠMEJKAL, Secesně - symbolistní tvorba Ladislava Šalouna, in: ''Umění'' 28, 1980, č. 5.
* Václav RYBAŘÍK: Kamenná díla sochaře Ladislava Šalouna, ''revue Kámen,'' 2008.
 
Řádek 118:
[[Kategorie:Pohřbení na Slavíně]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Narození 1. srpna]]