Verze z 2. 10. 2015, 16:04 editovat NoJin (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 780 editací doplnění textu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 6. 2016, 11:46 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 13: == Život == Čeněk Vosmík se vyučil kolářem v dílně svého otce v Humpolci. Pak odešel do Prahy, kde ve zlatnické škole získal základy modelování. Zajímalo ho sochařství a proto odjel do Vídně, kde pracoval nejprve jako pomocník v kamenosochařské dílně Victora Oscara Tilgnera a pak u [[Antonín Pavel Wagner\|Antonína P. Wagnera]]. Vosmík byl talentovaný sochař a již roku 1873 (ve 13 letech!) získal na [[Světová výstava\|Světové výstavě ve Vídni]] zlatou medaili (spolu s J. Zítkem a j. Mařákem). V letech 1886–1888 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni malbu u [[Hans Makart\|Hanse Makarta]] a sochařství v mistrovském ateliéru Edmunda von Hellmera. Poté pracoval ve Vídni jako kamenosochař u [[Antonín Pavel Wagner\|Antonína P. Wagnera]]. Oženil se s Růženou, rozenou Bělskou (1872), která mu porodila dvě děti, Růženu a Čeňka (1895). Počátkem 90. let se definitivně usadil v Praze a zřídil si vlastní sochařskou dílnu na Smíchově. Rodina bydlela na Smíchově ve vlastní vile s vysokou věží, kterou roku 1910 navrhl architekt Josef Fanta, v Tiché ulici čp. 1224/3. Řádek 26: Jako restaurátor je Čeněk Vosmík autorem kopie Platzerova sousoší zápasících gigantů při vstupu do Pražského hradu (1912) a Brokoffova sousoší sv. Františka Xaverského na Karlově mostě, které se zřítilo do řeky při povodni roku 1890 a rozlomilo na několik částí (nyní v lapidáriu NM). Roku 1906 vytvořil novou sochu sv. Václava jako náhradu za poškozený originál z Karlova mostu, který spadl do Vltavy roku 1784, byl nahrazen sochou sv. Ludmily a po vyzvednutí z řeky a opravě stál na rampě Pražského hradu. Čeněk Vosmík je autorem několika významných pomníků - botanika Benedikta Roezla (Karlovo náměstí v Praze), Jana Sladkého Koziny (poblíž Trhanova), Blanických rytířů (Votice) a také pamětní desky Matěje Rejska na Prašné bráně v Praze. Jako autor náhrobních plastik je zastoupen třinácti díly na Vyšehradském hřbitově, dále na Olšanech, na Malvazinkách, v Poděbradech a jinde. Souborná výstava se zhodnocením a oceněním jeho díla se konala roku 1924 v Rudolfinu v Praze. Řádek 33: * ''Kristus na poušti'' – [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|katedrála sv. Víta]] * ''Géniové objímající zeměkouli'' – na jižní hodinové věži Fantova [[Praha hlavní nádraží\|Hlavního nádraží]] * ''Sv. Barbora'' - socha pro západní průčelí chrámu sv. Barbory, [[Kutná Hora]] * ''Sv. Václav'' – na [[Hradčanské náměstí\|rampě Pražského hradu]], na barokním podstavci pův. [[Sochy na Karlově mostě\|sochy z Karlova mostu]] od [[Ottavio Mosto\|Ottavia Mosta]] * ''[[Sousoší Souboj Titánů\|Zápas gigantů]]'' – na I. nádvoří Pražského hradu, s [[Antonín Procházka (sochař)\|Antonínem Procházkou]], volně podle [[Ignác František Platzer\|Ignáce Františka Platzera]] * kopie skupiny ''sv. Františka Xaverského'' – sousoší Karlova mostu od [[Ferdinand Maxmilián Brokoff\|F. M. Brokofa]] Řádek 66: {{DEFAULTSORT:Vosmík, Čeněk}} [[Kategorie:České sochařství 19. století]] [[Kategorie:Narození 1860]] Řádek 72 ⟶ 73: [[Kategorie:Pohřbení na hřbitově Malvazinky]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Narození 5. dubna]]

Čeněk Vosmík: Porovnání verzí