Bezdůvodné obohacení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Žaloba na vydání věci: přidání citace - Luboš Tichý: Bezdůvodné obohacení, základní pojmy a návrh občanského zákoníku značka: editace z Vizuálního editoru |
→Vztah bezdůvodného obohacení k souvisejícím institutům: přidání podkapitoly "Odpovědnost za škodu" značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 44:
=== [[Žaloba na vydání věci]] ===
Zatímco u vindikace je povinnost vydat přítomna pouze v případě nedostatku [[Dobrá víra|dobré víry]] nebo bezúplatného nabytí, u bezdůvodného obohacení existuje povinnost vydat jako povinnost obecná. Institut bezdůvodného obohacení je tedy přísnější a z toho důvodu je subsidiární k méně přísné úpravě ochrany vlastnického práva vindikací (tedy neužije se, pokud lze užít vlastnickou žalobu, podmínky viz výše). Má před vindikací přednost pouze v případě, že jde o plnění podle smlouvy neplatné nebo zrušené.<ref name=":1">Luboš Tichý: ''Bezdůvodné obohacení, základní pojmy a návrh občanského'' ''zákoníku'' in Bulletin advokacie 5/2011, str. 15</ref>
=== [[Smlouva|Smlouvy]] ===
Smlouva má jako právní důvod v našem právním řádu vyšší postavení, než zákonná úprava bezdůvodného obohacení a má tedy přednost. Proto je bezdůvodné obohacení i k případné smluvní úpravě mezi stranami subsidiární.
=== [[Odpovědnost za škodu]] ===
Účelem úpravy bezdůvodného obohacení je pouze odstranit nahromadění majetku na straně obohaceného. Institut náhrady škody naopak dává prostor pro vyrovnání dalších nevýhod, které ochuzený utrpěl. To zda, byl ochuzený nějak poškozen, je pro bezdůvodné obohacení irelevantní, důležité je pouze to, zda došlo k neoprávněnému nabytí majetku obohaceným.<ref name=":1" /> Posouzení věci podle ustanovení o odpovědnosti za škodu má proto přednost.
== Odkazy ==
| |||