Ribozom: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Výzkum: +století
m narovnání přesměrování
Řádek 5:
 
== Výzkum ==
Velkou výzvou vždy bylo určit přesnou atomární strukturu ribozomu. Za objevy na tomto poli byla roku [[2009]] udělena [[Nobelova cena za chemii]] třem významným vědcům na tomto poli: [[Venkatraman Ramakrishnan|Venkatramanu Ramakrishnanovi]] z [[Univerzita v Cambridgi|Cambridge]], [[Thomas Steitz|Thomasovi Steitzovi]] z [[Yaleova univerzita|Yalu]] a [[Ada Jonat|Adě Jonat]] z izraelského [[Weizmannův institut věd|WIS]].<ref>http://nobelprize.org/nobel_prizes/chemistry/laureates/2009/</ref> Každý z nich pocházel z jiné výzkumné skupiny, všem se nezávisle na sobě podařilo určit trojrozměrnou stavbu malé a velké podjednotky prokaryotických ribozomů. Všichni však využívali metodu rentgenové [[krystalografie]]. Velkým oříškem bylo zejména nejprve získat krystaly ribozomů, o což se Ada Yonath pokoušela již od [[80. léta 20. století1980–1989|80. let 20. století]]. Používala k tomu ribozomy z [[termofil]]ních [[bakterie|bakterií]] a [[halofil]]ních [[archea|archeí]]. Během let se jí podařilo postupně zvyšovat přesnost a byl získáván stále kvalitnější obraz [[difrakce|difraktujícího]] krystalu. K jeho analýze přispěli zejména další dva jmenovaní laureáti, Ramakrishnan a Steitz.<ref name="novotny">{{citace periodika| příjmení= Novotný | jméno= Marian | titul=Ribozom – továrna na proteiny| periodikum=Vesmír| ročník= 89 | měsíc=červenec–srpen| rok= 2010}}</ref>
 
== Stavba ==
Řádek 27:
Platí, že [[malá podjednotka]] (30S–40S) slouží především k tomu, aby se v daný okamžik ocitly na jednom místě [[mRNA]], [[tRNA]] s přinášenými [[aminokyselina]]mi i [[translační faktor]]y. [[Velká podjednotka]] (50S–60S) má katalytickou funkci, pracuje jako [[peptidyltransferáza]] umožňující vznik peptidové vazby ve vznikajícím [[polypeptid]]u.<ref name="assembly" />
 
[[Transferová RNA]] (tRNA), která se váže svým [[antikodon]]em na [[kodon]] mRNA, musí být velmi přesně rozeznána, jinak by došlo k záměnám aminokyselin a chybnému čtení [[genetický kód|genetického kódu]]. To umožňuje RNA v malé podjednotce (16S u bakterií), která se označuje také jako tzv. „molekulární pravítko“. Jeho nukleotidy tvoří [[vodíkovýVodíková můstekvazba|vodíkové můstky]] s nukleotidy kodonu i antikodonu pouze v případě, že se správně navázaly a prostorově zorientovaly. Jeden krok má tedy ribozom za sebou, ale teď je ještě nutné navázat aminokyselinu na prodlužující se polypeptid. To zase umožňuje „peptidyl-transferázové centrum“ ve velké ribozomální podjednotce. Katalytickou funkci zde má zejména opět ribozomální RNA (u bakterií 23S RNA) a dále také molekula tRNA nesoucí aminokyselinu, molekuly vody a různé ribozomální proteiny.<ref name="novotny" />
 
== Syntéza ribozomu ==