Sopwith Camel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
literatura, link's, externí zdroje |
|||
Řádek 181:
K 7. březnu již kromě 44., 37. a 61. squadrony Home Defence dostávalo Camely namísto dosavadních B.E.12, Sopwithů Pup a Strutter i 87., 112., 143. a 50. squadrona domobrany.
Úspěšným večerem pro piloty Camelů Home Defence se stal 19. květen 1918, kdy tři německé obří bombardéry společně s 30 dalšími letouny podnikly závěrečný nálet na Velkou Británii. Na obranu proti tomuto svazu odstartovalo 84 strojů včetně 31 Camelů. Major [[Quintin Brand|Ch. Brand]], velitel 112. squadrony, sestřelil dvěma krátkými dávkami jednu Gothu a kapitán D. V. Armstrong od 87. squadrony nahlásil stejný typ jako pravděpodobně poškozený.
Noční nálety německých letounů na Anglii tím skončily, ovšem akce vzducholodí pokračovaly do 5. srpna 1918, kdy zaútočilo pět námořních Zeppelinů pod velením fregatního kapitána P. Strassera. Než byla vzducholoď L.70 sestřelena, stal se její obětí Camel řízený poručíkem G. F. Hodsonem, který startoval z námořní základny v Yarmouthu.
Řádek 200:
Z nového působiště 151. squadrony, letiště v Bancourtu, 28. října poručík L. L. Carter neúspěšně stíhal Gothu G.V. Následující noci major Brand v plamenech sestřelil 230 náboji Friedrichshafen G.III, který se stal posledním vítězstvím tohoto útvaru. Celkem dosáhla 151. squadrona 21 potvrzených sestřelů, 5 pravděpodobných a několik poškozených nepřátelských letounů při jedné vlastní ztrátě.
Druhá jednotka nočních Camelů, 152. squadrona, dorazila na západní frontu 22. října 1918, ale do bojů již nezasáhla.
=== F.1/1 ===
| |||