Jérôme Pétion de Villeneuve: Porovnání verzí

'''Jerôme Pétion de Villeneuve''' (3. ledna [[1756]] [[Chartres]] – polovina června [[1794]] [[Bordeaux]]) byl jedním z čelných radikálů v době [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]].

Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se stal poslancem na zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau|Mirabeaua]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi [[Ludvík XVI.|Ludvíku XVI.]] a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku.

Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen [[seznam starostů Paříže|pařížským starostou]], když jeho protikandidátem byl [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|Lafayette]]; funkci vykonával do 15. října [[1792]], s přestávkou od [[6. červenec|6. července]] do [[13. červenec|13. července]] 1792, kdy tuto funkci vykonával [[Philibert Borie]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním[[Národní konvent|Národním konventu]], jehož prvním předsedou byl, se přidal ke [[girondisté|girondistům]] a [[Hlasování o vině a trestu Ludvíka XVI.|hlasoval pro smrt krále]] bez odkladu.

Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Maximilien Robespierre|Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.)

Soubor:Buste de Jérôme Pétion de Villeneuve -- Salle du serment du jeu de paume -- Versailles.jpg|Buste de Jérôme Pétion de Villeneuve (busta ve [[Versailles (město)|Versailles]])