Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 87 bajtů ,  před 3 lety
m
Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
{{Infobox - panovnice
| barva = orchid
| jméno = Kateřina II. Veliká
| titul = carevna ruská
| obrázek = Rokotov Portrait Catherine II.jpg
| popisek = Portrét Kateřiny II.
| vláda = [[1762]]–[[1796]]
| sňatek = [[21. srpen|21. srpna]] [[1745]]
| datum korunovace =
| tituly = vévodkyně holštýnská a holštýnsko-gottorpská
| celé jméno = ''Sofie Frederika Augusta Anhaltsko-Zerbstská''
| posmrtné jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| choť = [[Petr III. Ruský]]
| potomstvo = [[Pavel I. Ruský|Pavel I. Petrovič]]<br />Anna Petrovna<br />Alžběta Alexandrovna<br />Alexej Bobrinskij
| rod =
| dynastie = [[Askánci]]
| hymna =
| motto =
| otec = [[Kristián August Anhaltsko-Zerbstský]]
| matka = [[Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská]]
| datum narození = [[2. květen|2. května]] [[1729]]
| místo narození = [[Štětín]]
| datum úmrtí = [[17. listopad]]u [[1796]]<br /> (ve věku {{Věk|1729|05|2|1796|11|17}} let)
| místo úmrtí = [[Petrohrad]]
| datum pochování =
| místo odpočinku = [[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Chrám svatých Petra a Pavla]]
| podpis = SignatureEkaterina_II.jpg
|}}
}}
[[Soubor:Catherine II of Russia.jpg|thumb|Kateřina II. Veliká]]
'''Kateřina II. Veliká''' ([[2. květen|2. května]] [[1729]] [[Štětín]] – [[17. listopad]]u [[1796]] [[Petrohrad]]), známá též jako ''Jekatěrina Alexejevna'', rodným jménem ''Sofie Frederika Augusta'', byla [[Rusko|ruská]] [[car]]evna vládnoucí od [[28. červen|28. června]] [[1762]] až do své smrti.
 
== Původ a cesta do Ruska ==
Anhaltsko-zerbstská princezna Sofie Frederika Augusta, jak byla Kateřina pokřtěna, prožila své mládí v německém [[Zerbst]]u (Srbišti), rezidenci jednoho z trpasličích německých říšských knížectví, jemuž vládl její otec, a ve [[Štětín]]ě, kde kníže sloužil jako pruský velitel pevnosti.
 
V roce [[1744]] si ji ruská carevna [[Alžběta I. Petrovna]] vybrala jako vhodnou manželku pro svého synovce [[Petr III. Ruský|Petra]], vévodu holštýnsko-gottorpského, kterého předurčila za dědice ruského trůnu. Budoucí manželé byli vzdálenými příbuznými, neboť Sofiina matka Johanna pocházela z rodu [[Holštýnsko|holštýnských]] knížat. Pro princezničku z nepatrného německého knížectví představoval tento sňatek, kterým se měla stát ženou panovníka jednoho z nejmocnějších evropských států, závratné společenské povýšení. Přes své mládí dokázala tomuto cíli podřídit vše a brzy se v cizí vzdálené zemi pragmaticky přizpůsobila zdejším poměrům a naučila všemu, co se od ní vyžadovalo. Například brzy po příjezdu do Ruska konvertovala Sofie k [[pravoslaví]] a přijala jméno Jekatěrina Alexejevna, přestože pravoslavné'' náboženství nikdy zcela nepochopila a během dlouhých obřadů se prý nudila.
== Manželství a mateřství ==
[[Soubor:Grand Duchess Catherine Alexeevna by G.C.Grooth (1745, Hermitage).jpg|thumb|left|Kateřina Alexejevna na obraze [[Georg Christoph Grooth]]a z roku [[1745]].]]
Poté, co Kateřina přestoupila na pravoslaví, mohla se provdat za následníka ruského trůnu a stát se velkokněžnou. Kateřinino manželství s Petrem nebylo příliš šťastné. Zpočátku si s o rok starším následníkem docela dobře porozuměla a stali se přáteli, ale časem, kdy se začala projevovat Petrova infantilita, se od sebe vzdalovali. Manželství zůstávalo dlouho bezdětné, což bylo velkým problémem. Carevna Alžběta si totiž přála především to, aby následník zplodil potomka, kterého ona sama, oficiálně neprovdaná, neměla. Kateřinino postavení u ruského dvora tak zůstávalo dlouho nejisté a hrozilo jí, že pokud nesplní svoji základní mateřskou povinnost, bude se muset vrátit do Německa. Manželé spolu ovšem až do roku [[1752]] nežili intimně, neboť Petr trpěl fimózou (zúžená [[předkožka]]). V roce 1752 ale podstoupil jednoduchou operaci a manželství bylo konečně naplněno. Jejich první dítě zemřelo při potratu, ale [[20. září]] [[1754]], devět let po sňatku, přivedla Kateřina na svět syna [[Pavel I. Ruský|Pavla]] a v roce [[1757]] ještě dceru Annu, která však po dvou letech zemřela. Jejich otcem pravděpodobně nebyl Petr. U Pavla se nejvíce uvažuje o otcovství hraběte Sergeje Saltykova, ale také o [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislavu Augustu Poniatowském]], budoucím [[Polsko|polském]] králi. Výchovu dětí převzala carevna Alžběta, Kateřina se do ní prakticky nemohla vměšovat a s dětmi se stýkala jen výjimečně. Narození syna však rázem změnilo její postavení. Nyní se stala skutečnou ruskou velkokněžnou, matkou [[Následník trůnu|následníka trůnu]]. Bylo téměř jisté, že nestane-li se carevnou jako manželka Petra III Moudrého., bude jí jako regentka za nezletilého syna Pavla, pokud by Petr z nějakých důvodů na trůn nenastoupil.
 
Přestože se carevna snažila Kateřinu naprosto izolovat také od politiky, Kateřině se podařilo postupně navázat kontakty s vlivnými kruhy.
 
== Druhá rusko-turecká válka ==
V roce [[1783]] anektovalo Rusko [[Krym]]. Carevna následně pověřila svého tehdejšího milence [[Grigorij Potěmkin|Grigorije Potěmkina]] správou tohoto území a jižní Ukrajiny a udělila mu titul kníže tauridský (Tauridou se nazývalo toto území ve starověku). Jeho úkolem bylo vybudovat tady Novorossiju, prosperující oblast, což se mu také podařilo.
 
V letech [[1787]]–[[1792]] vypukla nová rusko-turecká válka, ve které proti osmanské říši vystoupilo společně s Ruskem také Rakousko, kde tehdy vládl císař [[Josef II.]] Rakouské armádě, jíž velel císař osobně, se na Balkáně nevedlo příliš dobře, proto uzavřelo roku 1791 separátní mír. Rusku se opět dařilo na souši, kde velel Suvorov, i na moři, což bylo zásluhou admirála Fjodora Fjodoroviče Ušakova. Kateřina po několika vítězstvích nad tureckou armádou zamýšlela obsadit celý (slovanský) [[Balkán]], dobýt [[Istanbul]], středověkou ''Konstantinopol'', a dokonce obnovit [[Byzantská říše|byzantskou říši]] v čele se svým vnukem Konstantinem. Proti této snaze ovšem vystoupily některé evropské velmoci. Oddíly [[Švédsko|švédského]] krále [[Gustav III. Švédský|Gustava III.]] překvapivě vtrhly na ruský sever (1788–1790), ale byly odraženy. Počátkem roku 1791 uzavřelo Rusko s Tureckem mír v [[Jasy|Jasích]]. Navzdory úspěchům bylo nuceno vzhledem k mezinárodně politické situaci se spokojit s návratem k ustanovením küčük-kajnardžskému míru a vyklidit dobyté [[Moldavsko]] a [[Besarábie|Besarábii]].
 
== Druhé a třetí dělení Polska ==
Nedlouho po uzavření míru vpadla ruská vojska na území polského státu. Válka vyústila ve druhé dělení Polska, ke kterému Kateřina přiměla v roce [[1793]] Prusko. Rakousko zůstalo tentokrát stranou. Zúčastnilo se až třetího, konečného dělení v roce [[1795]], jímž byla samostatnost Polska zlikvidována definitivně.
 
== Kateřina Veliká a její reformy ==
 
== Carevna a její milenci ==
Jako „ovdovělá“ panovnice neměla Kateřina nouzi o ctitele. V tomto ohledu byla zcela bez skrupulí a nenamáhala se něco předstírat. Dvůr si postupně zvykl na její četná milostná dobrodružství. Carevniným favoritům byla udělována funkce generálního adjutanta s platem 10 tisíc [[rubl]]ů měsíčně. V této funkci se vystřídalo celkem 21 mužů, většinou mladých důstojníků průměrných kvalit. Měnili se poměrně rychle a carevna byla natolik prozíravá, že jim nedovolila zasahovat do vlády.
 
Existovaly však dvě výjimky. Tou první byl [[garda|gardový]] důstojník [[Grigorij Grigorjevič Orlov]], jeden z hlavních iniciátorů převratu v roce [[1762]]. Favoritem carevny a jejím blízkým rádce se stal bezprostředně poté a zůstal jím po deset let. Carevna ho hýčkala přepychovými dárky (nechala mu například vystavět honosný zámek v [[Gatčina|Gatčinu]]), ale nehodlala splnit jeho největší přání, to znamená provdat se za něj. Postavení Grigorije Orlova i jeho bratra Alexeje totiž vzbuzovalo obrovskou žárlivost u gardy, která dokonce prý pomýšlela na vraždu. Carevna si však dobře uvědomovala, že se nemůže bez gardy obejít, neboť to byli právě gardoví důstojníci, kdo rozhodoval při všech palácových převratech 18. století. Navzdory tomu dokázala zajistit svému milenci skvělé postavení u dvora, a to i poté, co ho roku [[1772]] vystřídal ve funkci generálního adjutanta jeden z oněch bezvýznamných důstojníčků, [[Alexej Vasilčikov]].
 
Vasilčikov však nebyl favoritem carevny příliš dlouho. Roku [[1774]] ji požádal o udělení funkce adjutanta další hrdina dámské revoluce, který se proslavil v první rusko-turecké válce, [[Grigorij Potěmkin|Grigorij A. Potěmkin]]. Potěmkin rozhodně nebyl hezký muž, měl křivé nohy, o jedno oko přišel ve rvačce s důstojníky, na druhé šilhal - zato byl schopný, chytrý a přímo hýřil fantastickými plány. Ani s ním nežila carevna příliš dlouho, i když se spekuluje o jejich tajném sňatku. Mnohem důležitější než osobní milostný vztah Potěmkina a carevny byla totiž spolupráce, při níž se jejich odlišné povahy báječně doplňovaly. Potěmkin prý dával Kateřininu střízlivému uvažování rozlet, zatímco její pragmatičnost přibližovala Potěmkinovy nápady realitě. Většinu milenců, které měla Kateřina Veliká po Potěmkinovi, jí vybíral on sám a byli to jemu podřízení vojáci. Posledního milence svého života si ale tehdy již šedesátiletá Kateřina zvolila sama. Stal se jím v roce [[1789]] dvaadvacetiletý poručík jízdní gardy [[Platon Zubov]]. Ten byl následně povýšen na plukovníka, zanedlouho na generál-poručíka a generál-adjutanta. Záhy po svém vzestupu začal intrikovat proti všemocnému Potěmkinovi, ale Potěmkinova pozice u dvora byla neotřesitelná a Kateřina jej stále považovala za svého nejlepšího přítele. Vše se ale změnilo po Potěmkinově smrti v roce [[1791]]. Zubov brzy zaujal jeho postavení a stal se neoficiálním spoluvládcem carevny. Kariéra Zubova skončila až smrtí Kateřiny. Do osudů carské rodiny ale zasáhl ještě jednou - v roce [[1801]] se podílel na zavraždění syna Kateřiny Veliké, cara [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]] Zubov zemřel jako bohatý šlechtic ve věku 55 let v roce [[1822]].
| isbn = 8020403973
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Švankmajer | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Švankmajer | titul = Kateřina II. Lesk a bída impéria | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 268 | isbn = 80-7106-299-5}}
 
=== Související články ===
* http://genealogy.euweb.cz/ascania/ascan11.html#C2
 
{{Ruský panovník|pred předchůdce =[[Petr III. Ruský|Petr III.]]|funkce titul =Ruská carevna|kdy=[[1762]]–[[1796]]|po nástupce =[[Pavel I. Ruský|Pavel I.]]}}
{{Posloupnost|co titul =Holštýnsko-Gottorpská vévodkyně[[Soubor:Coat_of_Arms,_House_of_Holstein-Gottorp.svg|20px|left]]|kdy=[[1745]]–[[1762]]| před=[[Anna Petrovna]]|po nástupce =(titulární vévodkyně)<br />[[Vilemína Luisa Hessensko-Darmstadtská]]}}
{{Posloupnost|co titul =Holštýnská vévodkyně[[Soubor:Holstein_Arms.svg|20px|left]]|kdy=[[1745]]–[[1762]]<br />s [[Žofie Magdalena Braniborská|Žofií Magdalenou]], do r. 1746<br />s [[Luisa Hannoverská|Luisou Hannoverskou]] (1746–1751)<br />s [[Juliana Marie Brunšvická|Julianou Brunšvickou]], od r. 1752| před =[[Žofie Magdalena Braniborská]]|po nástupce =[[Juliana Marie Brunšvická]]}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Rusko}}
 
[[Kategorie:Askánci]]
[[Kategorie:Ruské velkokněžny]]
1 084 528

editací