Kateřina II. Veliká: Porovnání verzí

| barva = orchid

| jméno = Kateřina II. Veliká

| titul = carevna ruská

| obrázek = Rokotov Portrait Catherine II.jpg

| popisek = Portrét Kateřiny II.

| vláda = [[1762]]–[[1796]]

| sňatek = [[21. srpen|21. srpna]] [[1745]]

| datum korunovace =

| tituly = vévodkyně holštýnská a holštýnsko-gottorpská

| celé jméno = ''Sofie Frederika Augusta Anhaltsko-Zerbstská''

| posmrtné jméno =

| předchůdce =

| následník =

| typ dědice =

| dědic =

| choť = [[Petr III. Ruský]]

| potomstvo = [[Pavel I. Ruský|Pavel I. Petrovič]]<br />Anna Petrovna<br />Alžběta Alexandrovna<br />Alexej Bobrinskij

| rod =

| dynastie = [[Askánci]]

| hymna =

| motto =

| otec = [[Kristián August Anhaltsko-Zerbstský]]

| matka = [[Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská]]

| datum narození = [[2. květen|2. května]] [[1729]]

| místo narození = [[Štětín]]

| datum úmrtí = [[17. listopad]]u [[1796]]<br /> (ve věku {{Věk|1729|05|2|1796|11|17}} let)

| místo úmrtí = [[Petrohrad]]

| datum pochování =

| místo odpočinku = [[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Chrám svatých Petra a Pavla]]

| podpis = SignatureEkaterina_II.jpg

|
}}

== Původ a cesta do Ruska ==

Anhaltsko-zerbstská princezna Sofie Frederika Augusta, jak byla Kateřina pokřtěna, prožila své mládí v německém [[Zerbst]]u (Srbišti), rezidenci jednoho z trpasličích německých říšských knížectví, jemuž vládl její otec, a ve [[Štětín]]ě, kde kníže sloužil jako pruský velitel pevnosti.

Poté, co Kateřina přestoupila na pravoslaví, mohla se provdat za následníka ruského trůnu a stát se velkokněžnou. Kateřinino manželství s Petrem nebylo příliš šťastné. Zpočátku si s o rok starším následníkem docela dobře porozuměla a stali se přáteli, ale časem, kdy se začala projevovat Petrova infantilita, se od sebe vzdalovali. Manželství zůstávalo dlouho bezdětné, což bylo velkým problémem. Carevna Alžběta si totiž přála především to, aby následník zplodil potomka, kterého ona sama, oficiálně neprovdaná, neměla. Kateřinino postavení u ruského dvora tak zůstávalo dlouho nejisté a hrozilo jí, že pokud nesplní svoji základní mateřskou povinnost, bude se muset vrátit do Německa. Manželé spolu ovšem až do roku [[1752]] nežili intimně, neboť Petr trpěl fimózou (zúžená [[předkožka]]). V roce 1752 ale podstoupil jednoduchou operaci a manželství bylo konečně naplněno. Jejich první dítě zemřelo při potratu, ale [[20. září]] [[1754]], devět let po sňatku, přivedla Kateřina na svět syna [[Pavel I. Ruský|Pavla]] a v roce [[1757]] ještě dceru Annu, která však po dvou letech zemřela. Jejich otcem pravděpodobně nebyl Petr. U Pavla se nejvíce uvažuje o otcovství hraběte Sergeje Saltykova, ale také o [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislavu Augustu Poniatowském]], budoucím [[Polsko|polském]] králi. Výchovu dětí převzala carevna Alžběta, Kateřina se do ní prakticky nemohla vměšovat a s dětmi se stýkala jen výjimečně. Narození syna však rázem změnilo její postavení. Nyní se stala skutečnou ruskou velkokněžnou, matkou [[Následník trůnu|následníka trůnu]]. Bylo téměř jisté, že nestane-li se carevnou jako manželka Petra III Moudrého., bude jí jako regentka za nezletilého syna Pavla, pokud by Petr z nějakých důvodů na trůn nenastoupil.

V roce [[1783]] anektovalo Rusko [[Krym]]. Carevna následně pověřila svého tehdejšího milence [[Grigorij Potěmkin|Grigorije Potěmkina]] správou tohoto území a jižní Ukrajiny a udělila mu titul kníže tauridský (Tauridou se nazývalo toto území ve starověku). Jeho úkolem bylo vybudovat tady Novorossiju, prosperující oblast, což se mu také podařilo.

Nedlouho po uzavření míru vpadla ruská vojska na území polského státu. Válka vyústila ve druhé dělení Polska, ke kterému Kateřina přiměla v roce [[1793]] Prusko. Rakousko zůstalo tentokrát stranou. Zúčastnilo se až třetího, konečného dělení v roce [[1795]], jímž byla samostatnost Polska zlikvidována definitivně.

Jako „ovdovělá“ panovnice neměla Kateřina nouzi o ctitele. V tomto ohledu byla zcela bez skrupulí a nenamáhala se něco předstírat. Dvůr si postupně zvykl na její četná milostná dobrodružství. Carevniným favoritům byla udělována funkce generálního adjutanta s platem 10 tisíc [[rubl]]ů měsíčně. V této funkci se vystřídalo celkem 21 mužů, většinou mladých důstojníků průměrných kvalit. Měnili se poměrně rychle a carevna byla natolik prozíravá, že jim nedovolila zasahovat do vlády.

Existovaly však dvě výjimky. Tou první byl [[garda|gardový]] důstojník [[Grigorij Grigorjevič Orlov]], jeden z hlavních iniciátorů převratu v roce [[1762]]. Favoritem carevny a jejím blízkým rádce se stal bezprostředně poté a zůstal jím po deset let. Carevna ho hýčkala přepychovými dárky (nechala mu například vystavět honosný zámek v [[Gatčina|Gatčinu]]), ale nehodlala splnit jeho největší přání, to znamená provdat se za něj. Postavení Grigorije Orlova i jeho bratra Alexeje totiž vzbuzovalo obrovskou žárlivost u gardy, která dokonce prý pomýšlela na vraždu. Carevna si však dobře uvědomovala, že se nemůže bez gardy obejít, neboť to byli právě gardoví důstojníci, kdo rozhodoval při všech palácových převratech 18. století. Navzdory tomu dokázala zajistit svému milenci skvělé postavení u dvora, a to i poté, co ho roku [[1772]] vystřídal ve funkci generálního adjutanta jeden z oněch bezvýznamných důstojníčků, [[Alexej Vasilčikov]].

* {{Citace monografie | příjmení = Švankmajer | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Švankmajer | titul = Kateřina II. Lesk a bída impéria | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 268 | isbn = 80-7106-299-5}}

{{Ruský panovník|pred předchůdce =[[Petr III. Ruský|Petr III.]]|funkce titul =Ruská carevna|kdy=[[1762]]–[[1796]]|po nástupce =[[Pavel I. Ruský|Pavel I.]]}}

{{Posloupnost|co titul =Holštýnsko-Gottorpská vévodkyně[[Soubor:Coat_of_Arms,_House_of_Holstein-Gottorp.svg|20px|left]]|kdy=[[1745]]–[[1762]]| před=[[Anna Petrovna]]|po nástupce =(titulární vévodkyně)<br />[[Vilemína Luisa Hessensko-Darmstadtská]]}}

{{Posloupnost|co titul =Holštýnská vévodkyně[[Soubor:Holstein_Arms.svg|20px|left]]|kdy=[[1745]]–[[1762]]<br />s [[Žofie Magdalena Braniborská|Žofií Magdalenou]], do r. 1746<br />s [[Luisa Hannoverská|Luisou Hannoverskou]] (1746–1751)<br />s [[Juliana Marie Brunšvická|Julianou Brunšvickou]], od r. 1752| před =[[Žofie Magdalena Braniborská]]|po nástupce =[[Juliana Marie Brunšvická]]}}