Jaderná zbraň: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 13381922 uživatele Adam Bukový (diskuse) zrušena, vtip? - každopádně pochybné info beze zdroje
m odkazy t TNT
Řádek 6:
Jaderná bomba byla poprvé vyvinuta ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] v rámci vojenského [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]], který probíhal v laboratořích v [[Los Alamos]] za vedení [[Robert Oppenheimer|Roberta Jacoba Oppenheimera]]. Výsledkem projektu byl první pokusný [[jaderný výbuch]], který proběhl [[16. červenec|16. července]] [[1945]] v poušti [[White Sands]] poblíž města [[Alamogordo]].
 
Další vyrobené bomby [[Little Boy]] a [[Fat Man]] byly o několik týdnů později svrženy z [[bombardér]]ů [[B-29]] na japonská města [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]]. Letoun [[B-29]] [[Enola Gay]] svrhl [[6. srpen|6. srpna]] 1945 v 8:16 na [[Hirošima|Hirošimu]] uranovou jadernou pumu s ekvivalentem mezi 13 a 18 kilotunami [[TrinitrotoluenEkvivalent TNT|kilotunami TNT]]. Letoun [[B-29]] [[Bockscar|Bock's Car]] svrhl [[9. srpen|9. srpna]] 1945 v 11:02 plutoniovou bombu na [[Nagasaki]]. Obě pumy zabily okamžitě zhruba 130 000 lidí{{Doplňte zdroj}}. Dalších 100 000 umíralo na následky výbuchu v dalších měsících a letech, postiženy byly i další generace. Tyto dva výbuchy dosud představují jediné použití jaderných zbraní proti civilistům či v ozbrojeném konfliktu obecně.
 
Druhou atomovou mocností se v roce [[1949]] stal [[Sovětský svaz]] výbuchem zařízení RDS-1 označováno na západě jako Joe-1. V té době [[Američané]] sovětský jaderný vývoj tajně zkoumali [[projekt Mogul|projektem Mogul]]. Sovětská první atomová bomba byla de-facto pouze okopírovaná americká implozivní [[plutonium|plutoniová]] bomba, jejíž plány [[Sovětský svaz|SSSR]] získal díky špionážní práci jaderného fyzika [[Klaus Fuchs|Klause Fuchse]] podílejícího se na projektu Manhattan. Další vývoj jaderných zbraní vedl akademik [[Igor Kurčatov]] a [[Andrej Dmitrijevič Sacharov]]. Zejména pozdní 50. a raná 60. léta byla obdobím testování jaderných zbraní obou [[supervelmoc]]í, v rámci jejich [[závody ve zbrojení|závodů ve zbrojení]]. Sovětský svaz v roce [[1961]] otestoval největší jadernou bombu v historii ([[car-bomba]], rusky: Царь-бомба). Podle původních plánů měla být třífázová (z toho dvě fáze byly vodíkové), s celkovou silou přes 100 [[megatuna|Mt]]. Od původních plánů se však ustoupilo a třetí fáze (kde měl být [[Uran (prvek)|U<sup>238</sup>]]) byla při experimentálním výbuchu nahrazena olovem. Výbuch car-bomby zjitřil na mezinárodní scéně napětí, [[Nikita Sergejevič Chruščov]] byl obviněn z ohrožování životního prostředí a lidstva jako takového. Monstrózně velké jaderné bomby a pumy postupně nahradily [[Balistická raketa|mezikontinentální balistické střely]] s [[jaderná hlavice|jadernými hlavicemi]]. V 70. letech došlo k řadě diplomatických dohod o omezení atomových zbraní ([[SALT]]), následující desetiletí se nese ve znamení jaderného odzbrojování, zejména v éře [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] a [[Ronald Reagan|Ronalda Reagana]]. Obratem byla jejich schůzka v roce [[1986]] v [[Reykjavík]]u.<ref>http://studena.valka.cz/pozice_sily.htm - Pozice síly – Reagan a Gorbačov</ref> [[24. říjen|24. října]] [[1990]] Sovětský svaz provedl poslední jaderný pokus, po kterém upustil od testování jaderných zbraní. Spojené státy (24. září 1996) a další země se přidaly později. V 90. letech byly podepsány smlouvy [[Strategic Arms Reduction Treaty|START]] I a II, v roce [[2010]] pak v Praze [[Nová dohoda START|START III]].
Řádek 33:
Nejpoužívanějším typem je [[implozní puma]] (například [[Fat Man]], shozený na Nagasaki, síla výbuchu 21 Kt). Liší se zejména tím, že zde bývá obvykle použito [[plutonium]] namísto [[uran (prvek)|uranu]] 235. Po výbuchu konvenční trhaviny (směs pomalé a rychlé trhaviny) je podkritická konfigurace plutonium stlačena, podkritické části masy plutonia se dostanou k sobě a dosáhne se kritického množství. Výbuch konvenční trhaviny zároveň udrží masu [[plutonium|plutonia]] déle u sebe, [[řetězová reakce]] může probíhat déle, čímž se uvolní podstatně větší množství energie (rychlý průběh [[jaderný výbuch|jaderného výbuchu]] by jinak příliš rychle rozmetal masu plutonia a rozptýlil by ji na podkritické části). Uvnitř jaderné zbraně je zdroj [[neutron]]ů, které ve vhodném okamžiku zahájí [[řetězová reakce|řetězovou reakci]]. Dále bývá puma vylepšena vnějším pláštěm z odražeče neutronů ([[Berylium|Be]]), které takto neunikají mimo štěpný materiál. Tato konfigurace je výhodná tím, že postačuje daleko menší množství [[štěpný materiál|štěpného materiálu]], každé vylepšení snižuje jeho další množství a zvyšuje účinnost pumy.
 
Výbuch jaderné zbraně odpovídá obvykle několika tisícům až miliónům tun klasické výbušniny [[Trinitrotoluen|TNT]] (největší známá bomba byla ekvivalentní 57 [[megatunaEkvivalent TNT|Mt]] TNT]] ([[Car-bomba]]). Součástí jsou obvykle i inicializační neutronové zářiče, případně neutronové odražeče, které zajišťují zachycení co nejvyššího množství [[neutron]]ů pro další štěpení.
 
Byl vyvinut a otestován též typ zbraně označovaný jako [[neutronová bomba]], která je konstruována za účelem co největší emise [[neutron]]ového záření a tím likvidace živé síly nepřítele bez rozsáhlých materiálních škod. Výbušná síla takové bomby je nižší, ale neutronové záření má mnohem drtivější dopad na živé organismy v zasažené oblasti.<ref>http://www.trivia-library.com/b/military-and-war-weapons-neutron-bomb.htm</ref>