Skupinový výběr: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
úprava
Řádek 1:
[[Soubor:Archibald_Thorburn_Blackcocks_at_the_Lek_1901.jpg|náhled|Ranná vysvětlení sexuálního chování tetřívků popisovalo "dobro„dobro druhu"druhu“.<ref name="Tudge2011">{{Šablona:Cite book|last=Tudge|first=Colin|title=Engineer In The Garden|url=http://books.google.com/books?id=Wprqex2OGY4C&pg=PT115|date=31 March 2011|publisher=Random House|isbn=978-1-4464-6698-8|page=115}}</ref>]]
'''Skupinový výběr''' je mechanismus [[evoluce]], v níž je [[Přirozený výběr|přírodní výběr]] aplikován na úrovni skupiny, místo na úrovni jednotlivce
 
Ranné teorie autorů jako [[:en:V._C._Wynne-Edwards|V. C. Wynne-Edwards]] a [[Konrad Lorenz]] tvrdily, že chování zvířat může mít vliv na jejich přežití a reprodukci jako skupiny.
 
Od poloviny 1960 zastávali [[Evoluční biologie|evoluční biologové]] jako [[John Maynard Smith]] převážně názor, že [[přirozený výběr]] působil především na úrovni jednotlivce. Na základě matematických modelů tvrdil, že jedinci by se většinou nevyplatilo  [[Altruismus|nezištně]] obětovat [[Fitness (biologie)|fitness]] pro dobro skupiny. Jeho studie přesvědčily většinu biologů, že ke druhové selekci docházelo v historii jen velmi málo, například u včel, kde [[ Hamiltonovo pravidlo]] umožňuje dostatečnou příbuznost.
 
V roce 1994 David Sloan Wilson a Elliott Sober popsali na řadě druhů mnohaúrovňový výběr, včetně druhové selekce, založený na kompetici mezi skupinami, nikoli tedy na [[Kin selekce|kin-selekci]]. V roce 2010 byly publikovány práce o mravencích, kteří stejně jako včely podléhají striktním pravidlům eusociálního společenství. Dnes mezi biology neexistuje jednotný konsensus, co se týče významnosti druhové selekce a jde tedy o stále velice kontroverzní téma.
 
== Reference ==
<references />
 
== Související články ==
Řádek 16 ⟶ 19:
* [[eusocialita]]
 
== Reference ==
{{Reflist|28em}}
[[Kategorie:Populační genetika]]