Albert Milota: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění podle reference |
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| jméno = [[profesor|prof.]] [[doktor práv|JUDr.]] Albert Milota
| obrázek =
| úřad = Senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| od = [[1929]]
| do = [[1939]]
| úřad2 = [[Seznam rektorů Univerzity Komenského v Bratislavě|Rektor]] [[Univerzita Komenského v Bratislavě|Univerzity Komenského]]
| od2 = [[1930]]
| do2 = [[1931]]
| předchůdce2 = [[Kristián Hynek]]
| nástupce2 = [[Dobroslav Orel]]
| úřad3 = [[Seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Komenského|Děkan]] [[Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě|Právnické fakulty UK v Bratislavě]]
| od3 = [[1925]]
| do3 = [[1926]]
| předchůdce3 = [[Otakar Sommer]]
| nástupce3 = [[Bohuš Tomsa]]
| od4 = [[1929]]
| do4 = [[1930]]
| předchůdce4 = [[Karel Laštovka]]
| nástupce4 = [[Bohuš Tomsa]]
|
|
|
|
| strana = [[Národní strana práce (1925)|NSP]]<br />[[Česká strana národně sociální|nár. soc.]]<br />[[Strana národní jednoty|SNJ]]
| manžel/ka =
| děti =
| alma_mater = [[Vídeňská univerzita]]<br />[[Univerzita Karlova]]
| podpis =
}}
'''Albert Milota''' ([[8. duben|8. dubna]] [[1877]] [[Lochovice]]<ref name="senát4">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = google.cz
Řádek 38:
Navštěvoval gymnázium v [[Plzeň|Plzni]] a [[Domažlice|Domažlicích]]. Studoval práva na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]] a na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|české právnické fakultě]] v Praze, v roce 1900 zde byl promován [[Doktor práv|doktorem práv]]. Začínal podobně jako jeho otec jako železniční úředník v Domažlicích, ale za krátkou dobu přešel do justice, byl [[auskultant]]em v Plzni a pak u domažlického okresního soudu, kde byl také roku 1911 jmenován [[soudce]]m. Během [[První světová válka|války]] veřejně vystupoval pro českou samostatnost, pak byl v letech 1919–1922 předsedou oddělení pro trestněprávní legislativu při československém ministerstvu spravedlnosti. Vypracoval např. osnovy zákonů proti padělání a lichvě nebo o podmíněném odsouzení. To jej také nakonec vedlo k většímu zájmu o teoretické otázky trestního práva. V roce 1922 začal působit v [[Bratislava|Bratislavě]], nejdříve jako soukromý [[docent]] československého [[trestní právo|trestního práva]], ale ještě téhož roku jako řádný [[profesor]] [[Univerzita Komenského v Bratislavě|University Komenského]], kde setrval do roku 1939.<ref name="Soukup">{{Citace sborníku | příjmení = Soukup | jméno = Ladislav | titul = Albert Milota | příjmení sestavitele = Skřejpková | jméno sestavitele = Petra | sborník = Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939 | vydavatel = Linde | místo = Praha | rok vydání = 2009 | isbn = 978-80-7201-750-8 | strany = 368–369}}</ref> Vedl [[Kriminologie|kriminologický]] ústav a seminář trestního práva na [[Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě|právnické fakultě]] této univerzity. V ročníku 1930–1931 byl [[rektor]]em univerzity, v ročníku 1931–1932 prorektorem. Pro ročníky 1925–1926 a 1929–1930 byl [[děkan]]em a v ročníku 1926–1927 proděkanem Právnické fakulty Univerzity Komenského.<ref name="milota">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = osobnosti.sk
| titul = prof. JUDr. Albert Milota
| url = http://www.osobnosti.sk/index.php?os=zivotopis&ID=1628
| jazyk = slovensky
Řádek 75:
== Dílo ==
* ''Podmíněné odsouzení a propuštění'' (1919)
* ''Uherský trestní zákoník'' (spoluautor, 1919)
* ''Trestní řád uherský'' (spoluautor, 1919)
* ''Trestní řád platný na Slovensku a Podkarpatské Rusi'' (spoluautor, 1922)
* ''Působnost zákonů trestních'' (1922)
* ''Proč stát trestá'' (1923)
| |||