Dominik Čipera: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Náhrada Canadian_Red_Ensign_1957-1965.svg -> Canadian_Red_Ensign_(1957-1965).svg (CommonsDelinker: File renamed: parenthesis)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| jméno = Dominik Čipera
| obrázek = Dominik Čipera.jpg
| pořadí = 17.
| úřad = [[Seznam ministrů veřejných prací Československa|ministr veřejných prací Československa]]
| od = [[1. prosinec|1. prosince]] [[1938]]
| do = [[15. březen|15. března]] [[1939]]
| prezident = [[Emil Hácha]]
| předseda_vlády = [[Rudolf Beran]]
| předchůdce = [[Karel Husárek]]
| nástupce = nikdo (funkce zanikla)
| pořadí2 = 1.
| úřad2 = ministr veřejných prací [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]
| od2 = [[16. březen|16. března]] [[1939]]
| do2 = [[19. leden]] [[1942]]
| prezident2 = [[Emil Hácha]]
| předseda_vlády2 = Rudolf Beran<br>[[Alois Eliáš]]
| předchůdce2 = nikdo (funkce vznikla)
| nástupce2 = nikdo (funkce zanikla)
| úřad3 = [[Seznam představitelů Zlína|Starosta Zlína]]
| od3 = [[5. srpen]] [[1932]]
| do3 = [[2. září]] [[1944]]
| předchůdce3 = [[Tomáš Baťa]]
| nástupce3 = [[Jaroslav Gela]]
| od4 = [[2. květen]] [[1945]]
| do4 = [[12. květen]] [[1945]]
| předchůdce4 = [[Jaroslav Gela]]
| nástupce4 = [[Josef Vávra]] (jako předseda [[Městský národní výbor|MěstNV]])
|datum_narození datum narození = {{Datum narození|1893|8|3}}
|místo_narození místo narození = [[Praha]]<br>{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
|datum_úmrtí datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1963|9|3|1893|8|3}}
|místo_úmrtí místo úmrtí = [[Trenton]]<br>[[Soubor:Canadian Red Ensign (1957-1965).svg|border|23px|Vlajka Kanady]] [[Kanada]]
|
}}
{{požadavek na obrázek}}
 
Řádek 40 ⟶ 41:
Nejbližší spolupracovník [[Tomáš Baťa|Tomáše Bati]], člen správní rady, ředitel, starosta [[Zlín]]a, ministr Beranových a Eliášovy vlády se narodil v Praze 2 na Královských Vinohradech, v Kateřinské ulici číslo 496 v rodině profesora vinohradského gymnázia. Jako dítě navštěvoval školu u&nbsp;sv. Štěpána, c. k. českou reálku v&nbsp;Praze na Novém městě, později [[Českoslovanská obchodní akademie|Českoslovanskou obchodní akademii]] v&nbsp;pražské Resslově ulici, kde patřil k nejlepším žákům.<ref name="cipera283">{{Citace monografie | příjmení = Čipera | jméno = Dominik | titul = Ve službách práce a lidu | vydavatel = Tisk | místo = Zlín | rok = 1944 | strany = 283 | poznámka = [dále jen Čipera (1944)]}}</ref> Po maturitě v roce [[1911]] nastoupil jako bankovní úředník v&nbsp;polském [[Krakov]]ě v&nbsp;tamější filiálce [[Pražská úvěrní banka|Pražské úvěrní banky]], kde se seznámil s&nbsp;budoucí ženou [[Božena Klausová|Boženou Klausovou]], nevlastní neteří [[Tomáš Baťa|Tomáše Bati]]. Svými schopnostmi se vypracoval až na místo vedoucího finanční účtárny ve [[lvov]]ské filiálce banky.
 
Sňatek s Boženou Klausovou se konal v&nbsp;chrámu sv. Štěpána v&nbsp;[[Krakov]]ě<ref name="cipera284">Čipera (1944). s. 284. </ref> a měl s ní dva syny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Novák | jméno = Pavel | titul = 10+1 baťovských vil | vydání = 1 | vydavatel = Pavel Novák | místo = Zlín | rok = 2000 | počet stran = 120 | strany = 95 | poznámka = [dále jen Novák (2000)]}}</ref>
Počátkem čtyřicátých let si nechal od arch. [[Vladimír Karfík|Vladimíra Karfíka]] postavit na zlínském Burešově [[Vila|vilu]] ve stylu anglického venkovského sídla.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Novák | jméno = Pavel | titul = Zlínská architektura: 1900–1950 | vydavatel = POZIMOS | místo = Zlín | rok = 2008 | počet stran = 319 | strany = 56 | isbn = 978-80-254-3215-0}}</ref> Ještě před svým odchodem z&nbsp;Československa manželé věnovali vilu Podpůrnému fondu firmy, od té doby je zde [[dětský domov]].<ref name="deset-94">Novák (2000). s. 94.</ref> V roce [[1939]] zakoupil jako rodové sídlo zámek [[Býchory]].<ref>http://www.foto-vrbecky.estranky.cz/clanky/toulky-po-praze/rodny-dum-jana-kubelika-v-michli.html</ref>
 
=== Firma Baťa ===
V roce 1919, ještě před sňatkem, přivedla Čiperu do Zlína jeho nastávající manželka Božena. Protože byla nevlastní neteří Tomáše Bati, odjel Čipera do Zlína požádat jejího poručníka Tomáše Baťu o souhlas k sňatku. Baťa žádosti vyhověl a zároveň při delší [[národohospodářství|národohospodářské]] debatě rozpoznal v Čiperovi vynikajícího odborníka v bankovnictví a řízení obchodu. Proto mu nabídl pracovní místo, které Čipera přijal a k [[1. listopad]]u [[1919]] k firmě nastoupil na pozici vedoucího účtárny. Jeho pracovní nasazení, obchodní talent a znalosti mu pomohly k tomu, že společně s Tomášem Baťou vytvořili ve firmě Baťa [[decentralizace|decentralizovaný]] systém se [[samospráva dílen|samosprávou dílen]] a [[účast zaměstnanců na zisku|účastí zaměstnanců na zisku]]. V roce [[1925]] byl Čipera jmenován jediným [[Prokura|prokuristou]] Tomáše Bati, čímž se stal druhým mužem po šéfovi. Při své práci využíval kontakty v Praze, neboť jeho bratr [[Prokop Čipera|Prokop]] zastával vlivné postavení mocné [[Živnostenská banka|Živnobanky]]. Jako mnozí další zaměstnanci firmy odjel i Čipera nasbírat pracovní zkušenosti do [[Spojené státy americké|USA]]. Zde pochopil, že spokojený pracovník potřebuje k modernímu vybavení továren i moderní ubytování a tak začal podporovat výstavbu pro Zlín typických [[Baťovský domek|cihlových domů]]. Čipera pomáhal Tomáši Baťovi nejen při řízení závodů, ale i při budování Zlína jakožto průmyslového i [[zahradní město|zahradního města]]. Tomáš Baťa byl pro Čiperu ideálním šéfem a Čipera pro něj ideálním úředníkem.
 
Po tragické smrti Tomáše Bati [[12. červenec|12. července]] [[1932]] se Čiperovo postavení ve firmě změnilo. Rozhodující moc ve firmě mělo v rukou tříčlenné direktorium tvořené [[Jan Antonín Baťa|Janem Antonínem Baťou]], [[Hugo Vavrečka|Hugem Vavrečkou]] a právě Dominikem Čiperou, kterého mnozí pamětníci považovali za hlavu celého podniku. Čipera se osobně zasazoval o propagaci letecké dopravy, dbal o image firmy, kontroloval obchody Baťa, psal novinové články. Výrazně podporoval kulturu a vzdělání ve Zlíně, když pomáhal zavádět společenskou výchovu v [[Baťova škola mladých mužů|Baťově škole mladých mužů]], osobně vedl pohovory se studenty, přednášel jim o ekonomii, organizaci a řízení firmy, spoluzakládal [[Zlínská škola umění|Zlínskou školu umění]], výstavu mladých umělců [[Zlínský salón]] či filmový festival [[Filmové žně]]. Na radu architektů [[Vladimír Karfík|Karfíka]] a [[František Lydie Gahura|Gahury]] pozval do Zlína slavného architekta [[Le Corbusier]]a.
Řádek 52 ⟶ 53:
 
=== Celostátní politika ===
K&nbsp;prvnímu prosinci 1938 jej [[prezident]] [[Emil Hácha]] jmenoval [[Seznam ministrů veřejných prací Československa|ministrem veřejných prací]] v [[První vláda Rudolfa Berana|Beranově vládě]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Stenoprotokol z 125. schůze senátu Národního shromáždění republiky Česko-Slovenské v Praze v úterý dne 13. prosince 1938: část 1 | periodikum = Národní shromáždění republiky Československé 1935–1938 Senát: Stenoprotokoly | datum vydání = 1938-12-13 | url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/se/stenprot/125schuz/s125001.htm}}</ref> Stal se druhým z&nbsp;nejvyšších představitelů koncernu [[Baťa]], který vykonával funkci [[ministr]]a. Předtím to byl od září do prosince [[1938]] [[Hugo Vavrečka]] ([[ministr bez portfeje]]). Zpráva o&nbsp;jeho jmenování ministrem byla zveřejněna v týž den jako zpráva o&nbsp;dostavbě [[Baťův mrakodrap|zlínského mrakodrapu]] – správní budovy fy Baťa.<ref>{{Citace periodika | periodikum = Zlín | datum vydání = 1938-12-02 | ročník = 21 | číslo = 47 | issn = 1801-2965}}</ref> Čipera ministerskou funkci vykonával posléze až do [[19. leden|19. ledna]] [[1942]] i ve [[Druhá vláda Rudolfa Berana|Druhé vládě Rudolfa Berana]] a ve [[Vláda Aloise Eliáše|Eliášově vládě]].<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Vláda ČR | odkaz na autora = Vláda České republiky | titul = Vláda Aloise Eliáše (27.04.1939 - 19.01.1942) | url = http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1939-1945-protektorat-cechy-a-morava/alois-elias/prehled-ministru-24674/ | datum vydání = c2009 | datum přístupu = 2010-04-20}}</ref>
 
Čipera se snažil svou funkci odpolitizovat a organizačně zprůhlednit. Ihned na ministerstvu zavedl „baťovské metody práce“, systematičnost a přehlednost. Ve výstavbě nové komunikační sítě se snažil především o okamžité vybudování [[dálnice|dálničního]] spojení ve směru západ-východ, kterou chtěl veřejnosti předat již v&nbsp;roce [[1943]].<ref>Čipera (1944). s. 287–288, 291-292. </ref> Tato stavba byla rozdělena do dvou úseků ([[Chodov (Praha)|Chodov u Prahy]] - [[Jihlava]] a [[Zástřizly]] - [[Státní hranice Slovenska|slovenská hranice]]) a práce na ní započaly téměř okamžitě po jejím schválení v [[leden|lednu]] [[1939]]. Vedle dálniční sítě ministerstvo pod Čiperovým vedením investovalo stovky milionů do oprav okresních silnic, splavnilo úseky [[Labe]] v&nbsp;trati [[Mělník]] − [[Kolín]] a střední [[Vltava|Vltavu]] v&nbsp;trati [[Praha]] − [[Kamýk nad Vltavou|Kamýk]], zbudovalo přehrady na Vltavě u&nbsp;Štěchovic ([[Vodní nádrž Štěchovice]]) a na Svratce ([[Brněnská přehrada]]). Prosadil také zrušení [[Daň|daně]] z&nbsp;vodní síly.<ref>Vládní nařízení č. 70/1939 Sb. z. a n., kterým se zrušuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n., o&nbsp;dani z&nbsp;vodní síly.</ref>
Řádek 71 ⟶ 72:
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Bartoš | příjmení2 = Kovářová | příjmení3 = Trapl | jméno = Josef | jméno2 = Stanislava | jméno3 = Miloš | titul = Osobnosti českých dějin | vydavatel = ALDA | místo = Olomouc | rok = 1995 | isbn = 80-85600-39-0 | počet stran = 432}}
* {{Citace monografie | příjmení = Janečková | jméno = Eva | odkaz na autora = | titul = Proces s protektorátní vládou | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 256 | isbn = 978-80-7277-502-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čipera | jméno = Dominik | titul = Ve službách práce a lidu | vydavatel = Tisk | místo = Zlín | rok = 1944 | počet stran = 308}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pasák | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Pasák | titul = Emil Hácha : (1938-1945) | vydavatel = Rybka | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 445 | isbn = 978-80-87067-04-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pospíšil | jméno = Jaroslav | titul = Hyeny | vydavatel = Lípa | místo = Vizovice | rok = 2002 | isbn = 80-86093-67-0 | počet stran = 463 | odkaz na autora = Jaroslav Pospíšil (spisovatel)}}
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634 | isbn = 80-7185-245-7 | strany = 215}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 104 | isbn = 978-80-7277-368-8 | strany = 82}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pokluda | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Pokluda | titul = Baťovi muži | vydavatel = Kovárna VIVA, a.s. | místo = Zlín | rok = 2012 | isbn = 978-90-260-3389-9 | počet stran = 165 | strany = 52-57}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vaňhara | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Vaňhara | titul = Příběh jednoho muže a jednoho města | vydání = 1 | vydavatel = Josef Vaňhara, Odbor školství a kultury Úřadu města Zlína, Česká pojišťovna a. s. | místo = Zlín | rok = 1994 | počet stran = 351 | strany = 172-175}}