Jiří Gruša: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
+ 1x média, link. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 54:
Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka ''Torna''. V tomto roce také nastoupil [[Základní vojenská služba|základní vojenskou službu]]. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba [[Fidel Castro|Fidela Castra]]. Díky tomu byl pozván do [[Dobříš]]e, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis ''Tvář'', s odkazem na [[František Halas|Františka Halase]], jehož se stal [[redaktor]]em. Po měsíci působení v časopisů Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic [[Vladimír Medek|Vladimíra Medka]], pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských veršů. Na tento text reagoval tím, že [[Literární noviny]] otiskly jeho článek, který byl označen jako devastace literárního socialistického kánonu, článek, ve kterém se vyjádřil k účelu poezie a kritizoval její současné ideologické cíle. Tento počin vyvolal silnou reakci ze strany [[Komunistický režim v Československu|režimu]]. Po třech měsících dobrovolně odešel z vedení časopisu ''Tvář'' v domnění, že se vše uklidní a on bude moci nadále spolupracovat s její redakcí. To se však nestalo. Ocitl se ve velmi složité životní situaci. V měsíci březnu bylo na jeho osobu vypsáno [[trestní stíhání]]. Stal se nezaměstnatelným. Kvůli nedostatku financí se odstěhoval s dcerou k rodičům své ženy. Celý rok žil v ústraní. Vydělával překladem textů a psaním recenzí pod pseudonymem. V roce 1964 vydal druhou básnickou sbírku ''Světlá lhůta''. Své první zaměstnání dostal až v roce 1966, kdy působil jako korektor v ''Nových knihách''. Situace se postupně zlepšovala a jeho schopnosti byly doceněny. Rok po nástupu do nového zaměstnání byl přeřazen do redakce časopisu ''Zítřek'', navíc se podařilo založit nový časopis ''Sešity pro mladou literaturu'', který se zabýval vlastním pohledem mladé generace na literaturu. Během let 1968-1969 však byly oba časopisy zakázány. Skončilo tak krátké období veřejné jeho činnosti. Autor se odvrátil od poezie a začal psát [[Próza|prozaické texty]].
[[Soubor:Lev Berinski and Jiri Grusa.jpg|náhled|286x286pixelů|Zleva: [[Lev Berinski]] a Jiří Gruša (1995)]]
Za částečné publikování ''Listů z Kalpadocie'' v letech 1968-1969 v ''Sešitech'', byl opět trestně stíhán kvůli údajnému šíření [[pornografie]]. Po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] vykonával různá zaměstnání. Dva roky spolupracoval s [[Divadlo za branou|Divadlem za branou]] a poté pracoval ve stavebnictví. Dále se věnoval psaní a jeho další díla vyšla buď v [[samizdat]]u, nebo v exilových nakladatelstvích. Jednalo se například o [[Novela (literatura)|novelu]] ''Dámský gambit'', se kterou souvisí jeho seznámení se s [[Ludvík Vaculík|Ludvíkem Vaculíkem]] a [[Ivan Klíma|Ivanem Klímou]]. Ludvík Vaculík první přišel s myšlenkou přepisu a vydávaní textů mladých autorů, kteří se pravidelně scházeli k autorskému čtení v bytě Ivana Klímy. Gruša se ujal organizačních úkolů, a tak vznikla edice [[Petlice (edice)|Petlice]]. Petlice se velmi rychle vyvíjela a díla se šířila i díky přepisům samotných čtenářů. Jeden z těchto čtenářů, jenž si doma zařídil malou přepisovací dílnu, kde zrovna přepisoval ''Dotazník'' aneb ''Modlitbu za jedno město a přítele'', byl zatčen a spolu s ním i Jiří Gruša, který čerstvě podepsal [[Charta 77|Chartu 77]] a byl obviněn, že svým románem ''Dotazník'' zaútočil na společenské zřízení. Ve vězení strávil necelé tři měsíce. Byl propuštěn díky mezinárodnímu ohlasu na jeho dílo a díky reakcím některých významných autorů. [[Soubor:Brno, koncert k listopadu 1989, Jiří Gruša.jpg|thumb|Jiří Gruša v roce 2009|294x294pixelů]]V roce 1980 získal literární stipendium v [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. Bylo mu umožněno opustit [[Československo|Československou republiku]]. Po několika měsících strávených ve Spojených státech amerických se vrátil zpět do Československa. Během cesty byl však varován od Ludvíka Vaculíka, aby návrat odložil. Proto posečkal v německém [[Bonn]]u u svého přítele. Po několika dnech obdržel dopis, ve kterém byl zbaven československého občanství a tím mu byl znemožněn návrat do Československa. Trvale se tedy usadil v [[Západní Německo|Německé spolkové republice]], kde získal státní německé občanství. V Německu začal velmi intenzivně pracovat, dále se věnoval tvorbě, psal převážně [[Němčina|německy]] a spolu s [[Tomáš Kosta|Tomášem Kostou]] se v roce 1986 rozhodl založit firmu, která se věnovala překladu literárních textů.
== Dílo ==
=== Básnické sbírky ===
* ''Torna'' (1962) – bilanční lyrika – úděl člověka, životní pozice, zdůvěrňování skutečnosti, sarkasmus.
| |||