Sefardští Židé: Porovnání verzí

Přidány 3 bajty ,  před 5 lety
m
Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
m (gramatika - je to přívlastek těsný)
m (Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy)
{{Infobox etnické skupiny
|image obrázek = [[Soubor:Jews mosaic.jpg|200px|Sefardští Židé]]
|image_caption popisek = {{malé|1.&nbsp;řada: [[Maimonides]], [[Claude Cohen-Tannoudji]], [[Jacques Derrida]]<br />2.&nbsp;řada: [[Baruch Spinoza]], [[Jacques Attali]], [[Jean-Pierre Bacri]]<br />3.&nbsp;řada: [[Alain Chabat]], [[Patrick Bruel]], [[Enrico Macias]]}}
| skupina = Sefardové<br />ספרדים, ''Sfaradim''
| populace = 2 200 000 (odhad)<br />cca 16 % celosvětového židovstva
| region1 = {{flagicon|Izrael}} [[Izrael]]
| pop1 = 1,4 milionu
| region2 = {{flagicon|Francie}} [[Francie]]
| pop2 = 310&nbsp;000-350&nbsp;000
| region3 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]]
| pop3 = 200 000–300 000
| region4 = {{flagicon|Argentina}} [[Argentina]]
| pop4 = 37&nbsp;500-60&nbsp;000
| region5 = {{flagicon|Kanada}} [[Kanada]]
| pop5 = 30&nbsp;000-60&nbsp;000
| region6 = {{flagicon|Brazílie}} [[Brazílie]]
| pop6 = 20&nbsp;000-60&nbsp;000
| region7 = {{flagicon|Turecko}} [[Turecko]]
| pop7 = 25&nbsp;000-30&nbsp;000
| region8 = {{flagicon|Španělsko}} [[Španělsko]]
| pop8 = 12&nbsp;000
| region9 = {{flagicon|Řecko}} [[Řecko]]
| pop9 = > 8&nbsp;500
| region10 = {{flagicon|Maroko}} [[Maroko]]
| pop10 = 5&nbsp;500
| region11 = {{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharsko]]
| pop11 = 5&nbsp;000
| region12 = {{flagicon|Kolumbie}} [[Kolumbie]]
| pop12 = <5&nbsp;000
| region13 = {{flagicon|Guatemala}} [[Guatemala]]
| pop13 = 1&nbsp;200
| region14 = {{flagicon|Kuba}} [[Kuba]]
| pop14 = 3&nbsp;500
| region15 = {{flagicon|Tunisko}} [[Tunisko]]
| pop15 = 2&nbsp;000
| region16 = {{flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]]
| pop16 = 1&nbsp;000
| region17 = {{flagicon|Portugalsko}} [[Portugalsko]]
| pop17 = 500
| region18 = {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Bosna a Hercegovina]]
| pop18 = 500
| region19 = {{flagicon|Itálie}} [[Itálie]]
| pop19 = neznámá
| region20 = {{flagicon|Mexiko}} [[Mexiko]]
| pop20 = neznámá
| jazyky = [[hebrejština]], [[ladino]], [[judeo-portugalština]], [[katalánština]], [[šuadit]], místní jazyky
| nabozenstvi = [[judaismus]]
| poznamky =
}}
'''Sefardové''' či '''Sefardé''' ({{vjazyce|he}}: ספרדים, ''Sfaradim'', [[Jednotné číslo|sg.]]&nbsp;ספרדי, ''Sfaradi''), též '''sefardští Židé''' ({{vjazyce|he}}: יהדות ספרד, ''jahadut Sfarad''), jsou [[Židé]] a potomci Židů žijící až do roku [[1492]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] a poté v oblasti [[Středomoří]], [[Balkán]]u, [[Orient]]u, ale také v některých [[Evropa|evropských]] zemích, např. [[Nizozemsko|Nizozemí]]. Často je tento termín chybně používán jako označení všech ne-[[aškenazim|aškenázských]] Židů. Sefardští Židé tvoří zhruba deset procent soudobé světové židovské populace. Jsou koncentrováni především v [[Izrael]]i, významná komunita žije také ve [[Francie|Francii]] (potomci emigrantů z francouzského [[Alžírsko|Alžírska]]). Další centra jsou v severní a jižní [[Amerika|Americe]] a malé zbytky populace stále přežívají v „původních“ sefardských zemích. Mezi sefardské židy jsou někdy také započítáváni i Židé pocházející z [[arab]]ských zemí [[Blízký východ|Blízkého východu]] (kromě [[Jemen]]u). Tito Židé sami sebe nazývají '''[[Mizrachim]]''' (hebrejsky: מזרחים, ''východní'') a často jsou od ostatní sefardské populace oddělováni, neboť tvoří vlastní svébytnou kulturní skupinu uvnitř [[judaismus|judaismu]] a židovského národa.
 
== Původ jména ==
Jméno země '''Sfarad''' se poprvé vyskytuje v [[Bible|Bibli]] a to [[Abdijáš]] 1,20. Později byla tato fiktivní země ztotožněna s územím [[Španělsko|Španělska]] (''Hispania'').
 
== Dějiny sefardské diaspory ==
 
=== Po roce 1492 ===
V roce [[1492]] po dokončené [[Reconquista|reconquistě]] byli Židé ze Španělska a následně i [[Portugalsko|Portugalska]] vypovězeni. Řada Židů ve Španělsku zůstala, především jako konvertité ke křesťanství (z nichž řada praktikovala křesťanství pouze zdánlivě a doma stále udržovala židovské zvyky). Těmto konvertitům se hebrejsky říká ''Anusim'' (dosl. donucení), byli také nazýváni ''Conversos'' (konvertité), ve světě jsou ale známí pod španělským hanlivým označením ''Marranos'' (prasata), které jim bylo dáno během působení [[inkvizice]]. Drtivá většina Židů volila odchod, ať už do severní Afriky, především do oblasti dnešního [[Maroko|Maroka]], nebo do [[Palestina|Palestiny]], [[Řecko|Řecka]] a na [[Balkán]] (tehdy pod vládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]]) S sebou si nesli svůj vlastní jazyk, směsici středověké španělštiny a hebrejštiny - [[ladino]],<ref>PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. S. 201-202.</ref> dále vlastní [[liturgie|liturgický]] ritus ([[nosach]]) a [[sefardská výslovnost hebrejštiny|výslovnost hebrejštiny]], která dala základ pozdější výslovnosti moderní hebrejštiny (ivrit).
 
Podle některých historických odhadů opustilo tehdy Španělsko 150<ref name="Artera">ARTERA, Antonio Ubieto a kol. ''Dějiny Španělska''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-117-4. Str. 200.</ref> až 250 tisíc lidí,<ref>Encyclopedia Judaica, heslo Sephardim</ref> asi 50&nbsp;000 dalších se raději nechalo pokřtít.<ref name="Artera"/> Podle tradice byl vypovídací edikt vydán na [[Tiš'a be-Av|9. dne měsíce avu]] a mezi tehdejším židovstvem byl chápán zánik maursko-židovské kultury ve Španělsku jako naprostá katastrofa srovnatelná s porážkou starověkých židovských protiřímských povstání.
 
=== Rozdíly oproti aškenázskému židovství ===
Mezi Aškenázy a Sefardy neexistují z teologického hlediska žádné rozdíly ohledně věrouky. Vzhledem k tomu, že k rozdělení na obě skupiny došlo poměrně pozdě (10. - 11. století), obě skupiny přejaly učení obsažené v tradičních výkladech [[Bible]], [[Talmud]]u a závěry ustanovené během [[Gaonim|gaonskgaonského]]ého období. Odlišily se ovšem ve způsobu, jakým s tímto duchovním dědictvím nakládaly. Sefardské komunity až na výjimky neutrpěly během své konsolidace takové ztráty, jako komunity aškenázské, ani nežily v tak nepřátelském prostředí. Kultura sefardských Židů je proto orientovaná mnohem světštěji. Tento volnější přístup se odráží i na přístupu k halaše a ke komentátorské práci, především u biblických textů. Zatímco aškenázská komentátorská škola si všímá detailů, sefardská působí více komplexně a v širším záběru. Neklade také tak velký důraz na tradici a na zdroje podání (např. [[Mišne Tora]]).
 
Benevolentnější přístup nežidovského obyvatelstva se odráží i v liturgii, kde zůstaly některé prvky, které musely být v aškenázské liturgii na nátlak křesťanského prostředí vyškrtnuty. Sefardští Židé mají některé odlišné zvyklosti ohledně [[kašrut]]u, dále obsahu modliteb a jejich pořadí.
1 282 526

editací