Maďaři: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+podrobně, port |
m Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
{{Infobox etnické skupiny
|
| skupina = Maďaři<br />''Magyarok''
| populace = cca 14-15 mil.
| popplace
| region1
| pop1
| ref1
| region2
| pop2
| ref2 =
| region3
| pop3
| ref3 =
| region4
| pop4
| ref4 =
| region5
| pop5
| ref5 =
| region6
| pop6
| ref6 =
| region7
| pop7
| ref7 =
| region8
| pop8
| ref8 =
| region9
| pop9
| ref9
| region10
| pop10
| ref10 =
| region11
| pop11
| ref11 =
| region12
| pop12
| ref12
| region13
| pop13
| ref13
| region14
| pop14
| ref14 =
| region15
| pop15
| ref15 =
| region16
| pop16
| ref16
| region17
| pop17
| ref17 =
| region18
| pop18
| ref18 =
| region19
| pop19
| ref19
| region20
| pop20
| ref20
| 547;&-ds_name = ACS_2006_EST_G00_&-TABLE_NAMEX=&-ci_type=A&-mt_name=ACS_2006_EST_G2000_B04003&-CONTEXT=dt&-tree_id=4001&-all_geo_types=N&-redoLog=true&-geo_id=01000US&-search_results=01000US&-format=&-_lang=en 2006 community survey]</ref> | region21
| pop21
| region22
| pop22
| ref22 =
| region23
| pop23
| ref23
| region24
| pop24
| ref24 =
| region25
| pop25
| ref25 =
| region26
| pop26
| ref26
| jazyky = [[Maďarština]]
| nabozenstvi = 54,5% [[Římskokatolická církev]] • 19,4% Protestantská církev • 1 až 2% [[Judaismus]] • 25,4% Bez vyznání
| pribuzni =
| poznamky =
}}
'''Maďaři''' ({{vjazyce|hu}} ''magyarok'', vysl. [maďarok]) jsou původem kočovnické [[etnikum]] [[Střední Evropa|střední Evropy]], patřící k [[Ugrofinské národy|ugrofinským národům]]. Většina z nich ovládá [[Maďarština|maďarštinu]] jako svůj [[mateřský jazyk]], který je velmi odlišný od okolních jazyků (nepatří do rodiny [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], ale [[Uralské jazyky|uralských]]).
== Historie ==
Do [[Evropa|Evropy]] přišli Maďaři pod vedením vůdce [[Arpád]]a v roce [[895]] a usadili se v [[Velká dunajská kotlina|Uherských nížinách]], kde roku [[1001]] založil [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]] samostatný stát [[Uhersko|Uherské království]], které bylo od počátku multinárodní (žili zde např.: [[Chorvati]], [[Kumáni]] a [[Jasové]] (od 13. století), [[Srbové]], [[Karpatští Němci|Němci]] (od 12. století) [[Polovci]], [[Slováci]], [[Avaři]]). V rumunské [[Sedmihradsko|Transylvánii]] sídlili pomaďarštění [[Sikulové]], kterí byli pověřeni ostrahou uherských hranic.<ref>"[http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 Sedmihradsko – pestrá paleta etnik ]". Navýchod. 5/2002.</ref>
[[Uhersko]] se až do roku [[1918]] rozkládalo na dnešním území:
Řádek 107:
== Geny ==
Testy haploskupin chromozómu Y lidské DNA prokázaly, že asi 29,5 % mužské populace Maďarů je nositelem haploskupiny R1a, která je hojná mezi [[Slované|Slovany]]. 18,5 % maďarských mužů je nositelem haploskupiny R1b, rozšířené hlavně na západě Evropy. Haploskupinu N1c1, jež se četně nachází mezi ugrofinskými národy, najdeme u zhruba 0,5 % mužské populace Maďarska.<ref>http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml</ref> Mongoloidní (t. j. východoeuroasijské) genetické znaky tvoří u dnešních Maďarů jen 5 %<ref>.http://studentorgs.utexas.edu/husa/origins/matsumoto.lecture.html</ref> resp. 1,7 %<ref>B. A. Malyarchuk, M. A. Perkova, and M. V. Derenko. On the Origin of Mongoloid Component in the Mitochondrial Gene Pool of Slavs. in: Russian Journal of Genetics, 2008, 44/3</ref>, přičemž zbylá procenta jsou shodná s ostatním evropským obyvatelstvem.
== Původ jména ==
Řádek 122:
=== Maďaři na Slovensku ===
Na území Slovenska žije podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 8,5 % obyvatel maďarské národnosti.<ref>[http://portal.statistics.sk/files/tab.11.pdf] </ref> Žijí převažně v jižní oblasti země u hranic s Maďarskou republikou. Najvíc Maďarů žije v okresech [[Dunajská Streda]] (cca 83 %) a [[Komárno]] (cca. 64 %). Město [[Komárno]] je i kulturním centrem maďarské menšiny na území Slovenska. Sídlí tu maďarské divadlo a maďarská univerzita. Spousta Maďarů žije i v jižních častech okresů [[Nové Zámky]] (hl. [[Štúrovo]]), [[Levice (Slovensko)|Levice]], [[Galanta]], [[Šaľa]], [[Rimavská Sobota]], [[Lučenec]], [[Veľký Krtíš]], [[Revúca]], [[Rožňava]], [[Okres Košice-okolie|Košice-okolie]], [[Trebišov]]. Velmi malé skupiny Maďarů žiji i v Košicích (4 750 obyvatel z celkového počtu cca 240 000), Bratislavě a v okolí Nitry. Maďaři na Slovensku jsou převážně [[římskokatolická církev|katolíci]] (asi dvě třetiny), zbytek převážně [[Kalvinismus|kalvinisti]]. Malé skupiny tvoří i [[Řeckokatolická církev|řeckokatolíci]] a [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelíci]].
Slovenští Maďaři mají i vlastní politické strany ([[Strana maďarskej koalície]] a [[Most-Híd]]), periodika, divadla, média atd. (např. [[Új Szó]]).
Řádek 146:
[[Soubor:St. Stephen, Esztergom.jpg|thumb|[[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]]]]
[[Soubor:Bartók Béla 1927.jpg|thumb|[[Béla Bartók]]]]
Z Maďarska pocházela řada významných vědeckých osobností, například vynálezce holografie a nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Dennis Gabor]]. Známým fyzikem byl též [[Loránd Eötvös]]. [[Leó Szilárd]] byl jednou z klíčových postav Projektu Manhattan, stejně jako [[Edward Teller]] a [[John von Neumann]], rodáci z Budapešti. Tam se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1963 [[Eugene Paul Wigner]] či odborník na aerodynamiku [[Theodore von Kármán]].
Silná byla vždy maďarská matematická škola, k nejznámějším matematikům patří [[János Bolyai]], [[George Pólya]], [[Farkas Bolyai]], [[Rudolf E. Kálmán]], [[Peter Lax]], [[Paul Erdős]], [[Frigyes Riesz]], [[László Lovász]] či tvůrce programovacího jazyka BASIC [[John George Kemeny]].
Nobelovu cenu za chemii získali [[Richard Adolf Zsigmondy]], [[George de Hevesy]] a [[George Andrew Olah]], za fyziologii objevitel vitamínu C [[Albert Szent-Györgyi]], [[Róbert Bárány]] a [[Georg von Békésy]]. Ke světoznámým osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů [[Ernő Rubik]], vynálezce kuličkového pera [[László Bíró]] či proslulý porodník [[Ignác Filip Semmelweis]]. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii [[Avram Herško]].
Řádek 156:
Maďaři jsou právem hrdí i na svou hudební tradici. Skladatelé [[Ferenc Liszt|Franz Liszt]] a [[Béla Bartók]] jsou všeobecně uznávanými klasiky vážné hudby. V tomto žánru dosáhly uznání i [[Zoltán Kodály]], [[Ernő Dohnányi]], [[Ferenc Erkel]], [[György Kurtág]], [[Miklós Rózsa]] či [[György Ligeti]]. Králem světové operety se stal [[Franz Lehár]]. Mezi interprety vynikli houslisté [[Joseph Joachim]] a [[Leopold Auer]]. Mezi dirigenty [[Georg Solti]], [[Arthur Nikisch]], [[George Szell]] a [[Eugene Ormandy]].
Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena Bauhausu [[László Moholy-Nagy
Spisovatel [[Imre Kertész]] získal roku 2002 Nobelovu cenu za literaturu. Roli národního básníka sehrává [[Sándor Petőfi]]. Hranici rodné země překročil též věhlas autorů jako [[Mikuláš Zrinský]], [[Endre Ady]], [[Attila József]], [[Mihály Babits]], [[János Arany]], [[Mihály Vörösmarty]], [[Géza Gárdonyi]], [[Mór Jókai]], [[Sándor Márai]], [[Ferenc Molnár]], [[Péter Esterházy]], [[Valentín Balaša]], [[Dezső Kosztolányi]], [[George Tabori]] či [[Magda Szabó]]. Z žijících autorů lze jmenovat [[Péter Nádas|Pétera Nádase]]. V oblasti populární literatury se prosadila autorka série o detektivovi Červeném bedrníkovi [[Emmuska Orczy]]. V Maďarsku se narodila rovněž švýcarská spisovatelka [[Agota Kristofová]], tvůrce populárního Bambiho spisovatel [[Felix Salten]] či humorista [[Ephraim Kishon]].
Řádek 174:
V 50. letech 20. století měli Maďaři nesmírně silnou generaci fotbalistů. Jejich národní tým nebyl tehdy poražen 4 roky. Jeho páteř tvořili [[Ferenc Puskás]], [[Sándor Kocsis]], [[Zoltán Czibor]], [[Gyula Grosics]], [[Nándor Hidegkuti]] či [[József Bozsik]].
Známí jsou i někteří maďarští šachisté, zejména [[Peter Leko]], [[Arpad Elo]], [[Andor Lilienthal]] a [[Judit Polgárová]].
=== Další osobnosti ===
* [[Arpád]]
* [[Béla IV.]]
* [[János Hunyadi]]
Řádek 185:
* [[Lajos Batthyány]]
* [[Ferenc Deák]]
* [[Lujza Blaha]]
=== 2000 magyar ===
Řádek 260:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kontler
=== Související články ===
|