Raimond II. z Tripolisu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Raimond II. z Tripolisu''' ([[1115]]–[[1152]], též možno psát '''Raymond''' či '''Raimund''', latinsky '''Raimundus''') byl v letech [[1137]]–[[1152]] vládcem [[křižácké státy|křižáckého]] [[hrabství Tripolis]].
Řádek 6:
Raimond byl synem hraběte [[Pons z Tripolisu|Ponse I.]] a francouzské princezny [[Cecílie Francouzská|Cecílie]]. V roce [[1137]] se Raimond oženil s dcerou [[seznam jeruzalémských králů|jeruzalémského krále]] [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina II.]] [[Hodierna z Tripolisu|Hodiernou]]. Následujícího roku v bitvě s [[damašek|damašskou]] armádou padl hrabě Pons a na jeho místo nastoupil jeho syn jako ''Raimond II.'' Raimond, který byl přítomen osudné bitvy a dával porážku za vinu [[syřané|syrským]] křesťanům, které podezříval ze zrady.
Roku [[1139]] [[Zengí]], [[atabeg]] [[Mosul]]u a [[Aleppo|Aleppa]] oblehl hrad Barin, který se nacházel na území Tripolského hrabství. Raimond okamžitě volal o pomoc k jeruzalémskému králi [[Fulko I. Jeruzalémský|Fulkovi z Anjou]], ale Zengí zatím stihl porazit tripolskou armádu v bitvě mimo hradby a zajmout samotného hraběte. Zengí pokračoval v obléhání Barinu a začal s obleženými vyjednávat, když se dozvěděl, že další křižácké a byzantské posily z [[Antiochie]] jsou již na cestě. O příchodu vojsk antiochijského knížete [[Raimond z Poitiers|Raimonda z Poitiers]], hraběte z Edessy [[Joscelin II. z Edessy|Joscelina II.]] a [[seznam byzantských císařů|byzantského císaře]]
Roku [[1142]] začal Raimond II, spolupracovat s [[rytířské řády|rytířským řádem]] [[maltézský řád|johanitů]] a daroval jim hrad [[Krak des Chevaliers]], obrovskou pevnost ležící na cestě z Damašku ke Středozemnímu moři a několik dalších menších pevností. Johanité byli formálně nezávislí na tripolském hraběti a sloužili jako ochránci hranic hrabství, které byly často napadány Damaškem a Zengího oddíly.
Řádek 14:
Raimond II. byl pravnukem [[seznam hrabat z Toulouse|hraběte z Toulouse]] [[Raimond IV. z Toulouse|Raimonda ze Saint-Gilles]], jednoho z hlavních vůdců [[první křížová výprava|první křížové výpravy]], který založil hrabství Tripolis ještě před tím, než se vůbec podařilo dobýt samotný [[Tripolis]] (vzhledem k tomu, že se přesto Raimond z Toulouse považoval za hraběte z Tripolisu - tj. Raimonda I. z Tripolisu, je jeho pravnuk číslován jako Raimond II.) Nicméně Raimond II. pocházel z rodu [[Bernard z Toulouse|Bernarda z Toulouse]], nelegitimního syna Raimonda z Toulouse. Když legitimní syn Raimonda z Toulouse [[Alfons Jordan z Toulouse]] přišel na [[Blízký východ]] s [[druhá křížová výprava|druhou křížovou výpravou]] na jaře roku [[1148]], na cestě do [[Jeruzalém]]a zemřel. Podezření, že byl otráven, padlo na jeruzalémskou královnu [[Melisenda Jeruzalémská|Melisendu]] a její sestru Hodiernu, manželku Raimonda II. Obvinění se však nikdy neprokázalo a Raimond II. odmítl poskytnout křížové výpravě pomoc. Poté, co křížová výprava ztroskotala, nelegitimní syn Alfonsa Jordana Bernard dobyl hrad Araima v Tripolském hrabství a Raimond II. hledal pomoc u Zengího syna a nástupce [[Núr ad-Dín]]a stejně, jako u damašského [[emír]]a Muín ad-Dín Unura. [[Muslim]]ové dobyli Araimu a navrátili ji zpět pod vládu Raimondovi a ten poraženého Bernarda i jeho rodinu uvěznil.
Raimond II. se často přel se svou ženou. Hodierna byla velmi nezávislá a Raimond byl vůči ní velmi podezřívavý a držel ji v izolaci. Hodiernina sestra, jeruzalémská královna Melisenda (jmenovkyně Raimondovy a Hodierniny dcery, tripolské princezny Melisendy) byla roku 1152 přizvána, aby zprostředkovala komunikaci mezi Raimondem a manželkou. Zásah jeruzalémských příbuzných byl úspěšný a manželé se usmířili, avšak Melisenda byla toho názoru, že by bylo lepší, pokud by s ní a jejím synem, jeruzalémským králem [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduinem III.]] (který svou matku do Tripolisu doprovázel), Hodierna vrátila do [[Jeruzalém]]a.
Raimond s krátkým odstupem vyrazil do Jeruzaléma za nimi, ale při cestě zpět do Tripolisu byl u městské brány zabit příslušníky muslimské sekty [[assassinové|assassinů]], spolu se dvěma svými rytíři. Stal se tak prvním nemuslimem, který byl touto sektou zavražděn. Důvodem bylo pravděpodobně Raimondovo pozvání johanitů. Hodierna se okamžitě vrátila do Tripolisu, aby převzala vládu v hrabství a regentství za svého nezletilého syna [[Raimond III. z Tripolisu|Raimonda]]. Její synovec, král [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduin III.]] jí, jako nejvyšší [[léno|lenní pán]] tripolského hraběte, zajistil podporu šlechticů hrabství a Hodierna mu za to dovolila předat hrad [[Tortosa]] [[templáři|templářským rytířům]]. Ti měli za úkol chránit hranice před útoky Núr ad-Dína, který výtáhl do války, když se doslechl o smrti tripolského vládce.
Řádek 44:
|pred=[[Pons z Tripolisu|Pons I.]]
|po=[[Raimond III. z Tripolisu|Raimond III.]]
|
}}
| |||