Dolní Chabry: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
napřímení odkazu |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
| měst.obvod = [[Praha 8]]
| správ.obvod = [[Praha 8]]
| datum = [[1968]]
| kód katastru =
| výměra = 4,99
| obyvatelé = 3 955
Řádek 16:
}}</ref>
| hustota = 793
| zsj =
| početč = 1
| zeměpisná šířka = 50.1458333
Řádek 22:
| PSČ = 184 00
| adresa = Spořická 314/42,<br /> 184 00, Praha 8
| web = www.dchabry.cz
| email = dchabry@dchabry.cz
| starosta = Miroslav Malina
| mapa = Image:Municipal_district_Prague_Dolní_Chabry.png
|
| vlajka = Image:Praha-Dolní_Chabry_flag.svg
| znak = Image:Praha-Dolní_Chabry_CoA.svg
Řádek 42:
První dochovaný záznam je z listiny z roku [[1092]], kterou [[Konrád Brněnský]] „ves Chrabercych“ daroval [[Ostrovský klášter|Ostrovskému klášteru]]. Předpokládá se, že název vsi zněl původně Chrabři a byl odvozen z chrabrosti (udatnosti) obyvatel. Krátce po roce [[1400]] první „r“ z názvu vymizelo, ještě v roce [[1433]] je však doloženo. Centrem vsi byl [[kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)|kostel Stětí sv. Jana Křtitele]]. První kostel, z 11. století, byl zároveň hrobkou významné osoby. Ostrovský klášter v polovině [[12. století]] jej nechal nahradit [[rotunda|rotundou]], patřící průměrem 12,60 m mezi největší v Čechách. Dnešní kostel je podle archeologických průzkumů již třetí stejného [[Patrocinium|zasvěcení]] na tomto místě a pochází z poslední čtvrtiny 12. století, kdy jej nechal postavit nový vlastník obce, [[Strahovský klášter]]. Od roku [[1352]] byl kostel farní. V listině [[papež]]e [[Řehoř X.|Řehoře X.]] pro [[Strahovský klášter]] z roku [[1273]] je ves nazývána latinsky „Graber“. V roce [[1410]] ves popisuje [[urbář|Urbář strahovský]].<ref name="historie" />
Ve [[13. století]] patřily Chabry do [[Mladoboleslavská župa|Mladoboleslavské župy]], později do [[Kouřimský kraj|Kouřimského kraje]].
Od [[16. století]] byla ves rozdělena do dvou částí, Dolní Chabry a Horní Chabry – poprvé se zmínka o Dolejších Chabrech objevuje roku [[1528]], Hořejší Chabry v roce [[1538]]. Hořejší Chabry se skládaly z 8 velkých gruntů. Od poloviny 16. století byly oboje Chabry odděleny, měly vlastní [[rychtář]]e a většinou i jinou vrchnost, od roku [[1719]] až do zavedení obecního zřízení roku [[1850]] však byly sloučeny pod stejného vlastníka, [[Staré město pražské]].<ref name="historie" /> V roce 1850 při zavedení obecního zřízení byla zřízena politická obec [[Chabry-Čimice]], k níž patřily Dolní Chabry, Horní Chabry a Čimice,<ref>[http://www.chabry.tripcar.net/tiki-index.php Menhir – neoficiální stránky Dolních Chaber]</ref> Čimice však v jejím rámci tvořily vlastní katastrální území.<ref name="zemepis" /> Koncem 19. století proběhly na území Chaber pokusy o těžbu zlata.<ref name="zemepis" />
Řádek 52:
== Pamětihodnosti ==
Dolní Chabry jsou historicky zajímavé svým románským kostelem Stětí sv. Jana Křtitele z poslední čtvrtiny 12. století, barokním statkem nazvaný Knorův statek, obě stavby jsou kulturními památkami. Dále pozoruhodný je buližníkový [[Zkamenělý slouha|menhir]] v Ládevské ulici, pocházejícím patrně z nedalekého Ďáblického háje. Zajímavými drobnými stavbami dodávající starobylý ráz obce je zvonička na Hrušovanském nám. Votivní socha sv. Václava ve Spořické ulici.
* [[menhir]] [[Zkamenělý slouha]] (a druhý bezejmenný). Menhir popsal [[Eduard Štorch]] kolem roku 1914.<ref name="historie" />
* [[kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)|kostel Stětí svatého Jana Křtitele]]
* [[baroko|barokní]] Knorův (Duchoslavův) statek v podobě z roku [[1771]], č. p. 15, Na Dolíku 11,<ref name="mista" /> od roku [[1958]] [[kulturní památka]], možná má původ až v [[15. století]]<ref name="historie" /> V roce [[1963]] jej MNV Dolní Chabry zabral rodině Prušákových, v roce [[1974]] jej získalo [[Muzeum hlavního města Prahy]] a má v něm depozitář. Roku [[2003]] byl [[restituce|restituován]].<ref name="historie" />
* [[socha]] [[svatý Václav|svatého Václava]] stojí na rohu bývalého pole mezi ulicemi Spořická a U Václava. Nápis odkazuje na rok původu [[1822]], kdy ji nechal postavit pan Napravil jako poděkování, že se podařilo oživit synka Václava téměř utopeného v zahradním [[bazén]]u.<ref name="historie" />
* [[zvonice]] na Hrušovanském náměstí z roku [[1902]]; stále o ni pečuje rodina Stejskalova, která ji nechala postavit<ref name="historie" />
| |||