Smíchov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 13:
|zsj =
|datum = [[1922]]
|
| popisek
|zeměpisná šířka = 50.0752778
|zeměpisná délka = 14.4055556
Řádek 33:
Za [[Husitská revoluce|husitské revoluce]] byl kartuziánský [[klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice rozprodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] z roku [[1497]] byla část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. [[Šlechta|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v [[16. století]]. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku [[1622]], kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, Michna odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
[[Soubor:Staropramen2.jpg|thumb|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]]]]
Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku [[1684]] [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkové]], zahradu s letohrádkem zde měli také [[Martinicové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viniční usedlosti. Od poloviny [[18. století]] na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku [[1816]] Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar, porcelánka a řada dalších podniků. Smíchovu se díky velkému počtu továrních komínů přezdívalo pražský Manchester. Patentem [[Ferdinand V.|Ferdinanda V.]] byl 15.1. [[1838]] Smíchov povýšen na předměstí. Roku [[1852]] sem [[František Ringhoffer]] přemístil svou kotlárnu, jíž brzy rozšířil o [[průmysl]]ové podniky strojírenský a železářský. Ringhofferovka později byla největším podnikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v odvětví strojní výroby. Roku 1869 byl založen Akcionářský [[pivovar]] na Smíchově, pozdější [[pivovar Staropramen]]. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval po celý zbytek 19. století a až do počátku 80. let 20. století.
Teprve [[22. únor]]a [[1903]] byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. [[21. leden|21. ledna]] [[1904]] byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku [[1849]] Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr|ministerského]] schválení. Na základě zákona o [[Velká Praha|Velké Praze]] byl Smíchov roku [[1922]] připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.
V roce 1968 měl být na hranici smíchovského katastru zbudován monumentální pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G.
Demolicemi pro výstavbu metra v letech 1979–1983 a proražením [[Strahovský tunel|Strahovského tunelu]] se začal charakter osy Smíchova měnit. Od konce 20. století byly postupně rušeny továrny a průmyslové objekty a zejména v okolí křižovatky Anděl vznikla řada obchodních a administrativních center v novostavbách.
== Pamětihodnosti ==
* [[Portheimka]] – barokní letohrádek rodiny architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera, upravený pro rodinu Porgesů z Portheimu
* [[Kostel svatého Václava (Smíchov)|kostel sv. Václava]] – novorenesanční, postavil v letech [[1881]]–[[1885]] architekt Antonín Barvitius, který navrhl také vnitřní zařízení
* [[Bertramka]] – vila manželů Duškových, v níž na konci [[18. století]] pobýval [[Wolfgang Amadeus Mozart]]
* [[Park Sacré Coeur]] někdejšího kláštera
Řádek 106:
* Jan Jungmann, ''Smíchov – město za Újezdskou branou'', 237 stran, Muzeum hlavního města Prahy 2007, ISBN 978-80-85394-56-6
* {{Citace monografie|příjmení=Boehm|jméno=Josef Georg|titul=Monografie města Smíchova|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/22723|vydavatel=Rada města Smíchova|místo=Praha|rok=1882|}}
* {{Citace monografie|příjmení=Böhm|jméno=Josef Georg|titul=Malý popis města Smíchova pro potřebu veřejných úřadů, soukromých kancelářů a závodů, průmyslníků, obchodníků atd|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/381773
* {{Citace monografie|příjmení=Pauly|jméno=Jan Křtitel|titul=Památník města Smíchova|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/155110|vydavatel=vl.n.|místo=Praha|rok=1898|}}
* {{Citace monografie|titul=Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/314788|vydavatel=vl.n.|místo=Smíchov|rok=1899|}}
* {{Citace monografie|jméno=František Adolf|příjmení=Šubert|odkaz na autora=František Adolf
kapitola = Smíchov|svazek=3 |url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=95107&mcp=2730&s=jpg&author= | stránky=407-423
}}
* {{Citace monografie|příjmení=Úpický|jméno=Antonín Lóder |titul=Smíchov : Předměstí král. hlavního města Prahy : S nástinem polohopisným|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/261211
* {{Citace monografie|příjmení=Zoubek|jméno=František Jan|titul=Smíchovské upomínky historické|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/10847|vydavatel=Obec Smíchovská|místo=Smíchov|rok=1875|}}
| |||