Wikipedie

Tau Ceti: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m opraveno duplicitní volání parametru šablony
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Sjednocení, náhrada modulárního infoboxu za {{infobox - hvězda}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{nejlepší článek}}
{{Infobox - hvězda
{{Hvězda úvod
| název = Tau Ceti
| fotoobrázek = Soubor:Tau ceti map inv.png
| foto_popispopisek = část souhvězdí Velryby s hvězdou Tau Ceti (hvězda s modrou aurou)
| ekvin = J2000.0
| con_cz = Velryba
Řádek 10:
| titul= LHS 146 -- High proper-motion Star
| vydavatel = Centre de Données astronomiques de Strasbourg.
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
| dec = {{Deklinace|-15|56|14,93}}<ref name="simbad"/>
| par = 0,2742<ref name="simbad"/>
Řádek 19:
| b-v = +0,22<ref name="simbad"/>
| u-b = 0,72<ref name="simbad"/>
 
}}
{{Hvězda fyzikální var
| var = není
| spektrum = [[Spektrální klasifikace#Třída G|G]]<nowiki>8</nowiki>[[hlavní posloupnost|V]]<ref name="simbad"/>
| hmot_kg =
| hmot_msol = 0,77<ref name="eso2003">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.aanda.org/index.php?option=article&access=doi&doi=10.1051/0004-6361:20030837
| spoluautoři = F. P. Pijpers1, T. C. Teixeira, P. J. Garcia, M. S. Cunha, M. J. P. F. G. Monteiro, 5 a J. Christensen-Dalsgaard
| titul= Interferometry and asteroseismology: The radius of τ Cet
| vydavatel = Astronomy & Astrophysics.
| strany =
| ročník = 2003
| doi = 10.1051/0004-6361:20030837
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
| rad_km =
| rad_rsol = 0,816 ± 0,013<ref name="vega"/>
| lum_v = 0,52 ± 0,03<ref name="eso2003"/>
| teplota = 5&nbsp;344 ± 50&nbsp;K<ref name="teplota">{{Citace elektronické monografie | url=http://arxiv.org/abs/astro-ph/0408108v1
| titul= Are beryllium abundances anomalous in stars with giant planets?
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics. 427, 2004, str. 1085 až 1096
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
| stáří = 10&nbsp;miliard let<ref name="vega">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.aanda.org/index.php?option=article&access=doi&doi=10.1051/0004-6361:20047189
| příjmení = Di Folco
| jméno = E.
| příjmení2 = Thévenin
| jméno2 = F.
| příjmení3 = Domiciano de Souza
| jméno3= A.
| příjmení4= Coudé du Foresto
| jméno4 = V.
| titul= VLTI near-IR interferometric observations of Vega-like stars
| vydavatel = ESO 2004.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
| p_rot = 34 dní<ref name="den">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1996ApJ...457L..99B
| titul= Magnetic Field and Rotation in Lower Main-Sequence Stars: an Empirical Time-dependent Magnetic Bode's Relation?
| vydavatel = Astrophysical Journal Letters 457: L99.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
| p_osc =
 
}}
{{Hvězda označení
| HD = 10700
| HR = 509
| SAO = 147986<ref name="simbad"/>
| HIP = 8102
| TYC =
| GC =
| BD = -16° 295
| Argeland =
| Gl =
| Flamst = 52
| con_zkr = Cet
| Bayer = τ
 
| pismeno =
| synonyma =
}}
{{Hvězda_konec}}
 
'''Tau Ceti''' ({{IPA2|taʊ ˈʦeːti}} ('''τ&nbsp;Ceti''', zkráceně: '''τ&nbsp;Cet''') je 11,9&nbsp;[[světelný rok|světelných let]] vzdálená žlutá hvězda [[hlavní posloupnost]]i v [[souhvězdí Velryby]]. Z&nbsp;pohledu ze [[Země]] je po [[alfa Centauri|alfě Centauri A]] [[Seznam nejbližších hvězd|druhá nejbližší hvězda]] podobná [[Slunce|Slunci]] ({{vjazyce|en}} {{cizojazyčně|en|''solar analog''}})<ref name="solar">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.iop.org/EJ/abstract/0004-637X/614/2/942/
| příjmení = Hall
| jméno = Jefrey C.
| příjmení2 = Lockwood
Řádek 92 ⟶ 89:
Hvězda nemá žádné tradiční jméno. Název Tau&nbsp;Ceti je pojmenování podle [[Bayerovo označení|Bayerova označení]] hvězd. [[Tau (písmeno)|Tau]] (τ) je písmeno [[řecká abeceda|řecké abecedy]], Ceti znamená příslušnost k&nbsp;souhvězdí Velryby ({{vjazyce|la}} {{cizojazyčně|la|''Cetus''}}).
 
Tau Ceti je ze Země vidět pouhým okem jako slabá hvězda třetí [[hvězdná velikost|magnitudy]]. Při pohledu od Tau Ceti směrem k Zemi by bylo pouhým okem vidět Slunce jako jasnější hvězda v [[souhvězdí Pastýře]].<ref group="A">Z Tau Ceti je Slunce na opačné straně hvězdné oblohy o souřadnicích rektascenze {{Rektascenze|13|44|04}}, deklinace {{Deklinace|15|56|14}}, v blízkosti hvězdy [[Tau Bootis|Tau souhvězdí Pastýře]]. Absolutní jasnost Slunce je 4,8<sup>M</sup>. Z toho vychází ze vzdálenosti 3,64&nbsp;[[parsek|parseků]]ů <math>\begin{smallmatrix} m = M_v + 5\cdot((\log_{10} 3{,}64) - 1) = 2{,}6^\mathrm{m}\end{smallmatrix}</math> jasné.</ref> Podobně jako u Slunce je většina nejbližších hvězd [[červený trpaslík|červenými trpaslíky]] spektrální třídy M, a jsou pouhým okem neviditelné. Nejbližší hvězda u Tau Ceti je 1,6&nbsp;světelného roku vzdálená [[YZ Ceti]].<ref name="ceti">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.solstation.com/stars/tau-ceti.htm
| titul= Tau Ceti
| vydavatel = 1998-2009 Sol Company .
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref> Druhá nejbližší hvězda, [[Luyten 726-8]] je od Tau Ceti vzdálená 3,19&nbsp;světelných let.
 
Hvězda Tau Ceti byla cílem hledání mimozemské inteligence v rámci programu [[SETI]]. Do dnešní doby však nebyl pomocí [[astrometrie|astrometrických]] metod a změn radiální rychlosti hvězdy žádný [[planeta|průvodce hvězdy]] nalezen. Dnešními metodami lze však vyloučit přítomnost [[hnědý trpaslík|hnědého trpaslíka]]. Hvězda má menší [[Metalicita|metalicitu]] než Slunce a je proto malá pravděpodobnost v její blízkosti najít [[Terestrická planeta|kamenné planety]] zemského typu. Hvězda má ve svém okolí 12&nbsp;krát&nbsp;více materiálu než Slunce, materiálu pro tvorbu planet je tedy v jejím okolí dostatek.<ref name="belt">{{Citace elektronické monografie | url=http://www3.interscience.wiley.com/journal/118762644/abstract
| příjmení = Greaves
| jméno = J. S.
| příjmení2 = Wyatt
| jméno2 = M. C.
| příjmení3 = Holland
| jméno3 = W. S.
| příjmení4= Dent
| jméno4 = W. R. F.
| titul= The debris disc around τ Ceti: a massive analogue to the Kuiper Belt
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 351, č. 3, 2004, s. L54 až L58
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref> Prachový prstenec kolem Tau Ceti musí mimo jiné obsahovat [[asteroid]]y a [[kometa|komety]]. Z tohoto důvodu by měla být hypotetická planeta vystavena zásahům asteroidů a komet více než Země. Přítomnost velkého množství asteroidů nemá příznivý vliv na případný život u Tau Ceti, ale její podobnost se Sluncem vzbudila celosvětový zájem.
Řádek 115 ⟶ 112:
[[Soubor:Compare sun tau ceti.png|thumb|left|Porovnání velikosti Slunce (vlevo) a Tau Ceti]]
Tau Ceti je s velkou pravděpodobností osamocená hvězda. Ve vzdálenosti 10,8&nbsp;[[vteřina|obloukových vteřin]] od ní se ale nachází slabá hvězda o hvězdné velikosti 13,1&nbsp;magnitudy,<ref name="washi">{{Citace elektronické monografie | url=http://vizier.cfa.harvard.edu/viz-bin/VizieR?-source=I/237
| příjmení = Worley
| jméno = C.E.
| příjmení2 = Douglass
| jméno2 = G.G
| titul= The Washington Visual Double Star Catalog, 1996.0.
| vydavatel = A & A Supplement series. 125, 1. November 1997, s. 523 až 523
| poznámka = „I/237/catalog“, „Tau Ceti“
| jazyk = anglicky
Řádek 126 ⟶ 123:
 
Tau Ceti je hvězda spektrální třídy G stejně jako [[Slunce]], ale se spektrální třídou G8 je pozdějším typem hvězdy než Slunce se spektrální třídou G2. Tento rozdíl je dán oproti Slunci nižší povrchovou [[teplota|teplotou]] hvězdy 5070&nbsp;°C&nbsp;(5344±50 K).<ref name="teplota"/> Obě hvězdy patří do hlavní posloupnosti třídy svítivosti V. Nachází se ve stabilní fázi přeměny [[vodík]]u [[termonukleární fúze|termojadernou fúzí]] na [[helium]]. Rozdíly ve fyzikálních vlastnostech hvězd jsou dány především jejich rozdílnou hmotností, což také odráží jejich umístění blízko linie takzvané hlavní posloupnosti na [[Hertzsprungův-Russellův diagram|Hertzsprungově-Russellově diagramu]]. [[Hmotnost]] Tau Ceti má 0,77&nbsp;hmotnosti Slunce.<ref name="eso2003"/> Hvězda stráví na [[hlavní posloupnost]]i 12&nbsp;miliard let, tedy o miliardu let déle než Slunce.<ref name="spektral">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.exoplaneten.de/tauceti/index.html
| příjmení =
| jméno =
| titul= Spektraltyp G - Tau Ceti
| vydavatel = 1999 - 2005: Christoph Kulmann
| jazyk = německy
| datum přístupu=2009-06-07}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://solarsystem.ic.cz/strab.htm
| příjmení =
| jméno =
| titul= Poutníci vesmírem >> Sluneční soustava >> Slunce
| vydavatel =
| jazyk = česky
| datum přístupu=2009-06-07}}</ref>
Řádek 142 ⟶ 139:
 
Při astrometrickém radiálním měření rychlosti hvězdy nebyli na blízké oběžné dráze hvězdy zjištěni žádní průvodci typu [[Horké Jupitery|horkých Jupiterů]].<ref name="hot">{{Citace elektronické monografie | url=http://exoplanet.eu/list_no.html
| příjmení =
| jméno =
| titul= Tables of Stars monitored by spectroscopy, with NO planet found
| vydavatel = Extrasolar Planets Encyclopedia. http://exoplanet.eu/list_no.html.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref>
 
Většina fyzikálních vlastností hvězdy byla zjištěna spektroskopickým měřením. Porovnáním spektra hvězdy s počítačovými modely byla zjištěna hmotnost, stáří, poloměr a svítivost hvězdy. Astronomickými [[interferometr]]y byl změřen průměr Tau Ceti. Při měření se využila dlouhá základna, aby bylo možno měřit i velmi malé úhlové vzdálenosti (mnohem menší než je možné měřit klasickými [[dalekohled|teleskopy]]. Průměr Tau Ceti je 77,3 %&nbsp;(±0,02)&nbsp;průměru Slunce, což odpovídá velikosti, která se také od hvězdy s 0,75&nbsp;hmotnosti Slunce očekává.<ref name="near">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.aanda.org/index.php?option=article&access=doi&doi=10.1051/0004-6361:20077625
| příjmení = E. Di Folco et al.:
| jméno =
| titul= A near-infrared interferometric survey of debris disk stars
I. Probing the hot dust content around epsilon Eridani and tau Ceti with CHARA/FLUOR
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 351, č. 3, 2004, s. L54 až L58
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref>
 
=== Rotace ===
Doba otočky kolem vlastní osy Tau Ceti byla změřena [[Perioda (fyzika)|pravidelně se opakujícími]] změnami emisí ve [[Spektrální čára|spektrálních čarách]] H a K jednou [[ionizace|ionizovaného]] [[vápník]]u (Ca II). Spektrální čáry světla hvězdy jsou ovlivněny [[magnetismus|magnetickou]] aktivitou povrchu hvězdy, odchylky odpovídají času, který [[sluneční skvrna|aktivní oblasti]] hvězdy potřebují pro jednu otočku kolem hvězdy. Tímto způsobem byla určena doba rotace Tau Ceti na 34 dní.<ref name="den"/>
 
Rychlost rotace hvězdy ovlivňuje na základě Dopplerova jevu šířku spektrálních čar ve spektru hvězdy. Měřením šířky linie ve směru pozorovatele zjistíme složku rotační rychlosti. Pro Tau Ceti je:
 
:<math>\begin{smallmatrix} v_{\text{eq}} \cdot \sin i\ \approx\ 1\,\text{km/s} \end{smallmatrix}</math>,
 
Rychlost rotace na [[zemský rovník|rovníku]] je <math>v_{\text{eq}}</math> a ''<math>i</math>'' udává (neznámý) úhel sklonu rotační osy vůči pozorovateli. Z rotační periody a z průměru Tau Ceti vychází rychlost rotace na rovníku 1&nbsp;km/s, přičemž úhel sklonu osy rotace ''<math>i</math>'' vůči Zemi byl odhadnut na 42 stupňů. Pro typickou hvězdu G8 je rychlost rotace na rovníku necelých 2,5 km/s. Relativně malá hodnota znamená, že osa rotace Tau Ceti je k Zemi nakloněna jedním ze svých [[Zeměpisný pól|pólů]].<ref name="pole">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/doi/10.1086/174210
| příjmení = Gray
| jméno = D.F.
| příjmení2 = Baliunas
| jméno2 = S.L.
Řádek 247 ⟶ 244:
=== Prachový disk ===
[[Soubor:Planetoid crashing into primordial Earth.jpg|thumb|left|Výtvarné vyjádření bombardování planety z okolního vesmíru]]
Neobvykle silné záření v [[infračervené záření|infračervené oblasti spektra]], které přichází ze systému Tau Ceti, je důkazem přítomnosti prachového disku v okolí hvězdy. Částečky prachu jsou zářením hvězdy ohřáty a září proto v oblasti infračerveného záření. V roce 2004 mohl tým britských astronomů, pod vedením Jane Greavesové, na velice citlivých [[infračervená fotografie|infračervených záběrech]] James-Clerk-Maxwellova teleskopu na [[Mauna Kea]] na Havajských ostrovech najít plochý prachový disk o teplotě 210&nbsp;°C.<ref name="stern">{{Citace elektronické monografie | url= http://www.stern.de/wissenschaft/kosmos/:Au%DFerirdisches-Leben-Tau-Ceti-Dauerfeuer/526253.html
| titul= Außerirdisches Leben Tau Ceti im Dauerfeuer
| vydavatel = stern.de 1995-2009
| jazyk = německy
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref><ref name="belt"/> Protože jsou částečky prachu tlakem záření a jinými mechanismy v krátké době vypuzeny z&nbsp;okolí hvězdy, může prachový disk existovat pouze, je-li prach doplňován kolizemi mezi těžšími tělesy.<ref name="belt"/> Při stáří Tau Ceti se jedná o prach z existujících těžších těles ({{vjazyce|en}} {{cizojazyčně|en|''debris disc''}}), nikoli o prach, který pochází z doby vzniku hvězdy, a ze kterého teprve vznikají nové planety.
Disk tvoří symetrickou strukturu a má vnější okraj ve vzdálenosti 55 [[Astronomická jednotka|AU]]. Struktura záření dokazuje mezeru ve vzdálenosti 10 AU.
 
Ve Sluneční soustavě také najdeme podobný prachový disk. Je to [[Kuiperův pás]] ve vzdálenosti 30&nbsp;až&nbsp;50&nbsp;AU za oběžnou dráhou Neptuna.<ref name="belt"/> Množství prachu v disku u Tau Ceti je však zhruba 12krát větší než v Kuiperově pásu. Z toho lze usoudit, že se v disku nachází hmota 1,2&nbsp;Zemí v objektech větších než 10&nbsp;km.<ref name="belt"/> Kvůli tomu se naděje na komplexní život u Tau Ceti snížila, planety by tu dostávaly 10&nbsp;krát více těžkých zásahů než Země.
 
{{Citát|Je nutno počítat s tím, že hypotetické planety by tam byly vystaveny [[impakt mimozemského tělesa|dlouhotrvajícímu bombardování asteroidy]], které na Zemi vyhubilo [[dinosauři|dinosaury]].<ref name="newsc">{{Citace elektronické monografie | url= http://www.newscientist.com/article/dn6123-life-unlikely-in-asteroidridden-star-system.html
| titul= Life unlikely in asteroid-ridden star system
| vydavatel = Reed Business Information Ltd.
Řádek 263 ⟶ 260:
 
Jestliže by v systému existoval plynný obr velikosti Jupitera, mohl by za určitých podmínek dráhy asteroidů a komet odklonit a jiné planety chránit.<ref group="A"> Jestli Jupiter skutečně poskytuje ochranu vnitřním planetám Sluneční soustavy nebo ne, není dosud jasné, viz&nbsp;např.: [http://www.sciencedaily.com/releases/2007/08/070824133636.htm Jupiter: Friend or Foe?]</ref><ref group="A">S nadsázkou by se dalo říci, že bez římského boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] ([[Zeus|Dia]]), vládce nebes, hromů a blesků, ochránce všeho živého, planety vznikat nemohou.</ref>
Tau Ceti ukazuje, že s přibývajícím věkem hvězdy svůj prachový disk ztratit ze své [[planetární soustava|planetární soustavy]] nemusejí. Hvězdy se silnými prachovými disky jsou ve vesmíru časté.<ref name="diskc">{{Citace elektronické monografie | url= http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/307/5706/68
| příjmení = Greaves
| jméno = Jane S.
| titul= Disks Around Stars and the Growth of Planetary System
| vydavatel = Science.
Řádek 273 ⟶ 270:
 
=== Pohyb hvězdy a vzdálenost od Země ===
Tau Ceti má roční pohyb po obloze 2&nbsp;obloukové vteřiny,<ref group="A">Vlastní pohyb hvězdy je dán: <math>\begin{smallmatrix} \mu = \sqrt{ {\mu_\delta}^2 + {\mu_\alpha}^2 \cdot \cos^2 \delta } = 1907{,}79\,\text{mas/rok} \end{smallmatrix}</math>, přičemž <math>\mu_\alpha</math> a <math>\mu_\delta</math> jsou obě složky vlastního pohybu v rektascenzi a deklinaci <math>\delta</math> znamená deklinaci.</ref><ref name="majewski">{{Citace elektronické monografie | url= http://www.astro.virginia.edu/class/majewski/astr551/lectures/VELOCITIES/velocities.html
| příjmení = Majewski
| jméno = Steven W.
| titul= STELLAR MOTIONS:
PARALLAX, PROPER MOTION, RADIAL VELOCITY AND SPACE VELOCITY
| vydavatel = University of Virginia, 2006.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref> je relativně vysoký a je důkazem blízké vzdálenosti ke Slunci.<ref name="reid">{{Citace elektronické monografie | url=http://www-int.stsci.edu/~inr/nstars2.html
| příjmení = Reid
| jméno = Neil
| titul= Meeting the neighbours: NStars and 2MASS
| vydavatel = Space Telescope Science Institute.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref> Díky blízkosti ke Slunci může být měřením [[paralaxa|paralaxy]] dobře určena vzdálenost hvězdy, která je 271,18±0,80&nbsp;mas (milliarcsecond = tisícina úhlové vteřiny), což odpovídá 11,9&nbsp;[[světelný rok|světelným rokům]] nebo 3,65&nbsp;[[parsek]]ům. Hvězda je na 29. místě [[seznam nejbližších hvězd|v seznamu nejbližších hvězd]] Zemi.<ref name="todd">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.chara.gsu.edu/RECONS/TOP100.posted.htm
| příjmení = Todd
| jméno = J.Henry
| titul= The One Hundred Nearest Star Systems
| vydavatel = Research Consortium on Nearby Stars
| jazyk = anglicky
Řádek 301 ⟶ 298:
| příjmení2 = del Peloso
| jméno2 = Eduardo Fernandez
| příjmení3 = Ghezzi
| jméno3 = Luan
| titul= Astrobiologically interesting stars within 10 parsecs of the Sun
| vydavatel = Astrobiology. 6, č. 2, 2006, s. 308 až 331
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref> Současná vzdálenost Tau Ceti od centra galaxie odpovídá vzdálenosti Slunce od centra galaxie, 25&nbsp;900 světelných let (7940 pc).<ref name="Eisenhauer">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/ast.2006.6.308
| příjmení = Eisenhauer et al.
| jméno = F.
| titul= A Geometric Determination of the Distance to the Galactic Center
| vydavatel = Astrophysical Journal. 597, 2003, s. L121 až L124
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref>
Řádek 317 ⟶ 314:
<!--[[Soubor:HD 189733b.jpg|thumb|Umělecká představa [[Horké Jupitery|horkého Jupiteru]] - vysoká teplota způsobuje červený povrch]]-->
{{Viz též|Mimozemský život}}
Hlavní příčina, která budí zájem na průzkumu Tau Ceti, je její podobnost se Sluncem a z toho plynoucí možný výskyt planet a života. Tato příčina po desetiletí inspiruje autory [[science fiction|science-fiction]]. Tau Ceti je osamocená hvězda, což může mít příznivé důsledky pro vznik planet, protože při svém vzniku nejsou gravitačně rušeny dalšími hvězdami.<ref name="spektral"/> Takzvaná [[Drakeova rovnice]] je matematický zápis pravděpodobnosti, který teoreticky umožňuje spočíst počet inteligentních forem mimozemského života ve [[vesmír]]u, se kterými je možné navázat kontakt. Kdyby mimo jiné hvězda zářila víceméně stabilně a dostatečně dlouho, mohl by na případných planetách v její blízkosti vzniknout život.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://vademecum.hvezdarna.cz/new/pdf/10-2-10.pdf
| titul= Život ve vesmíru z pohledu astronoma
| příjmení = Pokorný
| jméno = Zdeněk
| formát = PDF
| vydavatel = HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM M. KOPERNÍKA V BRNĚ
| jazyk = česky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref>
Řádek 334 ⟶ 331:
| příjmení3 = Els
| jméno3 = S.
| titul= The planet search program at the ESO Coudé Echelle spectrometer
| vydavatel = Astron. Astrophys. 362, 2002, s. 585–594
| jazyk = anglicky
Řádek 342 ⟶ 339:
| jméno = Gordon A. H.
| příjmení2 = Walker
| jméno2 = Andrew R.
| příjmení3 = Irwin
| jméno3 = W.Alan
| titul= A Search for Jupiter-Mass Companions to Nearby Stars
| vydavatel = Astron. Astrophys. 362, 2002, s. 585 až 594
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref> Tento výsledek ale nemůže vyloučit existenci planety, jejíž oběžná dráha je kolmo z pohledu od Země. Dodatečně byla hvězda v roce 1999 prozkoumána širokoúhlou planetární kamerou „Wide Field and Planetary Camera“ [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova dalekohledu]], která měla za úkol najít slabé průvodce hvězdy. K&nbsp;hranici rozlišení dalekohledu nebyl nalezen žádný průvodce.<ref name="Schroeder">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.iop.org/EJ/abstract/1538-3881/119/2/906/
| příjmení = Schroeder
| jméno = D. J.
| příjmení2 = Golimowski
| jméno2 = D. A.
| příjmení3 = Brukardt et al.
| jméno3 = R.A:
| titul= A Search for Faint Companions to Nearby Stars Using the Wide Field Planetary Camera 2
| vydavatel = Astronomical Journal. 119, č. 2, 2000, s. 906 až 922
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref>
 
Přesto není vyloučeno, že menší planety do velikosti Země hvězdu obíhají. Nepřítomnost horkých Jupiterů uvnitř zóny života je důležitá podmínka oběžných drah planet velikosti Země pro jejich stabilitu, protože vylučují stabilní oběžnou dráhu planety. Také existence prachového prstence kolem hvězdy zvyšuje předpoklad pro existenci kamenných planet. Ale u hvězd s menší metalicitou, což je také Tau Ceti, statistické průzkumy ukazují menší pravděpodobnost existence planet.<ref name="Gonzales">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1998bdep.conf..431G
| příjmení = Gonzales
| jméno = G.
| titul=The Stellar Metallicity - Planet Connection
| vydavatel = ASP Conference Series, 17–21. březen 1997.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref>
 
[[Soubor:Terrestrial Planet Finder PIA04499.jpg|thumb|[[Terrestrial Planet Finder]] měl pozorovat také hvězdu Tau Ceti]]
Jestliže budou nalezeny planety, je možné v budoucnosti s dalekohledy s vyšším rozlišením pátrat v atmosférách planet po známkách vody a teplotách příznivých pro život. Život by měl být poznat ze složení atmosféry planety, které je netypické pro anorganické procesy. Například vysoký podíl [[kyslík]]u v atmosféře Země může být známkou života na Zemi.<ref name="Neville">{{Citace elektronické monografie | url=http://arjournals.annualreviews.org/doi/abs/10.1146%2Fannurev.astro.36.1.507
| příjmení = Neville
| jméno = Woolf
| příjmení2 = Angel
| jméno2 = J. Roger
| titul=Astronomical Searches for Earth-like Planets and Signs of Life.
| vydavatel = Annual Review of Astronomy and Astrophysics. 36, září 1998, s. 507 až 537
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref>
 
[[Terrestrial Planet Finder]] měl být teleskopem určeným k hledání stop života ve vesmíru. Měl mít vysoké optické rozlišení a schopnost zastínit světlo hvězdy, čímž mělo být umožněno najít nové planety do velikosti Země. Jeho [[spektroskop]] měl být schopen prozkoumat světlo případné planety a určit složení její atmosféry.<ref name="TPF">{{Citace elektronické monografie | url=http://planetquest.jpl.nasa.gov/TPF/tpf_what_is.cfm
| titul=WHAT IS TPF?
| vydavatel = Jet Propulsion Laboratory.
Řádek 388 ⟶ 385:
Poslední projekt na hledání inteligentního života u hvězdy byl projekt OZMA, který se v roce 1960 při hledání inteligentního mimozemského života (Search for Extraterrestial Inteligence: [[SETI]]) u Tau Ceti a [[Epsilon Eridani]] pokusil najít rádiové signály umělého původu. Projekt řídil astronom [[Frank Drake]], který vybral obě hvězdy pro jejich podobnost se Sluncem. Po dobu dvou set pozorovacích hodin však nebyly objeveny žádné signály umělého původu.<ref name="Amir">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.planetary.org/explore/topics/seti/seti_history_05.html
| příjmení = Amir
| jméno = Alexander
| titul= The Search for Extraterrestrial Intelligence, A Short History
| vydavatel = The Planetary Society, 2006.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref> I následující pokusy najít u Tau Ceti signály umělého původu proběhly do dnešní doby bez úspěchu.
Řádek 400 ⟶ 397:
| příjmení2 = Taller
| jméno2 = Jill
| vydavatel = Astrophysical Journal Supplement Series. 145, č. 1, březen 2003, s. 181–198 .
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref> V následujícím roce vybrala Turnbullová třicet z 5&nbsp;000&nbsp;hvězd do vzdálenosti sto světelných let od Slunce, u kterých je největší šance výskytu života (mimo jiné také Tau Ceti). Hvězdy budou základem pro měření radioteleskopické sítě [[Allen Telescope Array]].<ref name="habitable">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.solstation.com/habitable.htm
| titul= Stars and Habitable Planets
| vydavatel = Sol Company
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref> Vybrala Tau Ceti mezi pět nejžádanějších hvězd, které by měly být prozkoumány kosmickým teleskopem Terrestrial Planet Finder. Komentovala výběr slovy:
 
{{Citát|Toto jsou místa, kde bych chtěla žít, kdyby Bůh umístil naší planetu k jiné hvězdě.|Margaret Turnbullová<ref name="habitabl">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.aaas.org/news/releases/2006/0218habitable.shtml
| titul= Astronomer Margaret Turnbull: A Short-List of Possible Life-Supporting Stars
| vydavatel = American Association for the Advancement of Science.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>|200}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Tau_Ceti“