Polárka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení, náhrada modulárního infoboxu za {{infobox - hvězda}}; kosmetické úpravy
Řádek 2:
{{Různé významy|tento=hvězdě|druhý=[[Brno|brněnském]] divadle|stránka=Divadlo Polárka}}
{{Možná hledáte|americkou řízenou střelu typu [[SLBM]], viz [[UGM-27 Polaris]]}}
{{Infobox - hvězda
{{Hvězda úvod
| název = Polárka
| fotoobrázek = Soubor:Polaris system.jpg
| foto_popispopisek = Polarka  
| ekvin = J2000
| con_cz = Malý medvěd
Řádek 38:
| dist_ly = 323 ± 7<ref name="Turner_2012" /><ref name="PhysOrg_2012" />
| dist_pc = 99 ± 2<ref name="Turner_2012" /><ref name="PhysOrg_2012" />
| appmag_v = 1,97
| absmag_v = -3,64
| u-b = 0,60
| b-v = 0,38
| v-r = 0,49
| r-i = 0,31<ref>http://hvezdy.astro.cz/hipparcos/141-vysledek-vyhledavani?hip_text=alfa+UMi</ref>
 
}}
{{Hvězda fyzikální var
| var = Cefeida
| spektrum = F7 Ib-II SB
| hmot_kg =
| hmot_msol = 6
| rad_km =
| rad_rsol = 30
| lum_v = 2200
Řádek 57 ⟶ 56:
| p_rot = ?
| p_osc = 3,97
 
}}
{{Hvězda označení
| HD=8890
| HR=424
Řádek 66 ⟶ 64:
| GC=2243
| BD=+88°8
| Flamst=1
| con_zkr=UMi
| Bayer=α
| synonyma = Severka, Hvězda severu, Severní hvězda, Polaris, Cynosura&nbsp;([[latina|latinsky]]), Alrucaba&nbsp;([[arabština|arabsky]]), Alfa Ursae Minoris, ADS 1477 A, CCDM J02319+8915A, FK5 907, IDS 01226+8846 A, IRAS 01490+8901, PLX 299, PPM 431, UBV 21589, WDS J02318+8916A<ref>http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-basic?Ident=polaris&submit=SIMBAD+search</ref>
}}
{{Hvězda_konec}}
 
'''Polárka''' (α&nbsp;UMi, α&nbsp;Ursae Minoris, [[latina|latinsky]]: ''Polaris'') je nejjasnější hvězda v&nbsp;[[souhvězdí Malého medvěda]]. Taktéž je velmi blízko k&nbsp;[[nebeský pól|severnímu nebeskému pólu]], což z&nbsp;ní dělá severní polární hvězdu.
 
== Pojmenování ==
Řádek 79 ⟶ 76:
 
== Poloha na obloze ==
Polárka leží téměř na přímé linii s osou otáčení [[Země]], tedy na severním nebeském pólu. Může se tedy zdát, že Polárka „stojí“ na místě a ostatní [[hvězda|hvězdy]] se otáčí kolem ní. V současností je Polárka méně než 1° od pólu, a proto se kolem nebeského pólu otáčí v malých kruzích o průměru asi 2°. Jen dvakrát v&nbsp;průběhu hvězdného dne se Polárka nachází na pravém severním azimutu.
 
Polárka nebude vždy hvězdou, která určuje severní nebeský pól. Je to v&nbsp;důsledku [[precese]] rovnodennosti za tisíce roků. Jiné hvězdy taktéž byly v minulosti polárními hvězdami a znovu jimi v budoucnosti budou. Jsou to například hvězdy [[Thuban]] ze [[souhvězdí Draka]], [[Vega]] ze [[souhvězdí Lyry]] a [[Deneb]] z [[souhvězdí Labutě|Labutě]]. V současné době se vzdálenost Polárky od severního pólu zmenšuje. Astronomové předpokládají, že nejmenší vzdálenosti (0,5°) dosáhne v&nbsp;roce 2100. Poté se začne vzdalovat.
 
== Vlastnosti ==
Polárka je [[vícenásobná hvězda|pětinásobná hvězda]]. Pouhým okem vidíme jen největšího a nejjasnějšího člena soustavy – žlutého [[veleobr]]a (Polárka&nbsp;A). Má třicetkrát [[poloměr Slunce|větší průměr]] než [[Slunce]] a [[zářivost]] 5000&nbsp;[[sluneční zářivost|Sluncí]]. Její [[absolutní hvězdná velikost]] je -5,1, ale časem se mění.<ref>[http://www.national-geographic.cz/detail/polarka-je-stale-jasnejsi-45032/ Polárka je stále jasnější</ref> Je to [[Proměnná hvězda#Fyzické proměnné hvězdy|pulzující proměnná hvězda]], konkrétně se jedná o [[cefeida|cefeidu]]. Jasnost slabě kolísá z&nbsp;1,9 na&nbsp;2,1&nbsp;mag s&nbsp;periodou 3,97&nbsp;dne. Změny jasnosti jsou však příliš malé na to, aby se daly pozorovat okem. Amplituda pulzů se v&nbsp;posledních rocích stále zmenšovala a bylo možné je zjistit jen [[luxmetr|fotometrfotometrem]]em. Okolo hlavní složky obíhá v&nbsp;těsné blízkosti slabý průvodce. Nedá se v dalekohledu vidět odděleně, ale projevuje se posunem čar ve spektru Polárky. Hlavní složka (Polárka&nbsp;A) je tedy spektroskopická dvojhvězda, složená z&nbsp;cefeidy a spektroskopických průvodců. Ve velké vzdálenosti obíhají hlavní složku tři další průvodci (Polárka&nbsp;B, C a D), kteří jsou dostatečně vzdálení, aby je pozemské dalekohledy dokázaly zachytit. Polárka&nbsp;B je hvězda [[hlavní posloupnost]]i spektrální třídy F3V jasná 8,8&nbsp;mag. Lze ji vidět pomocí menšího hvězdářského dalekohledu (alespoň 7,5&nbsp;cm) ve vzdálenosti 18“ od Polárky&nbsp;A. Je to pravděpodobně jen [[dvojhvězda|optická dvojhvězda]]. Silným dalekohledem je možné uvidět dvě slabé složky – Polárku&nbsp;C (13&nbsp;mag a vzdálenost 43“) a Polárku&nbsp;D (12 mag a vzdálenost 83“). Celá soustava je přibližně ve vzdálenosti 432&nbsp;[[světelný rok|ly]] a přibližuje se ke Slunci [[radiální rychlost|rychlostí]] 17&nbsp;km/s.
 
Polárka je také členem málo známého asterismu [[Snubní prsten (asterismus)|Snubní prsten]], ve kterém představuje diamant.
Řádek 92 ⟶ 89:
Do míst, kde se Polárka nachází, v&nbsp;současnosti směřuje [[zemská osa]] ([[ekvinokcium|epocha]] [[2000]]), čili těsně vedle ní leží [[nebeský pól|severní nebeský pól]]. Současná odchylka Polárky od nebeského pólu je téměř 1&nbsp;úhlový stupeň&nbsp;– 58′. Vlivem [[precese zemské osy|precese]] se bude tato hodnota stále zmenšovat a minima dosáhne kolem roku [[2100]], poté se však [[Nebeský pól|severní nebeský pól]] bude vzdalovat a k&nbsp;Polárce se vrátí až za 25&nbsp;800&nbsp;let, to jest za jeden [[platónský rok]].
 
Někteří lidé ji omylem nazývají ''večernice'' nebo ''jitřenka'', ale oba dva pojmy patří planetám [[Venuše (planeta)|Venuši]] či [[Merkur (planeta)|Merkuru]].
 
Polárka se dostala také na [[Vlajka státu Aljaška|vlajku státu Aljaška]] a do jeho hymny.