S-300: Porovnání verzí

* verze skupiny S-300'''F''' jsou určeny pro vojenské námořnictvo ("'''F'''lotskaja").

Nyní k jednotlivým verzím podrobněji.

=== S-300P ===

První protiletadlový systém S-300P začal pracovat v [[Moskva|Moskevském]] okruhu PVOS v roce 1978 (v kódu NATO SA-10 Grumble). Byl to mobilní systém, jehož jednotlivé prvky byly umístěny na přívěsech tahačů Ural-357, Kraz-255 a Kraz-260. Systém používal střely 5V55 s doletem 47 km, později s doletem 75 km. Minimální výškový dosah byl 25 metrů a maximální 25 km. Střely měly délku 7,25 metru a průměr 0,5 metru. Hlavice obsahovala 130 kg výbušniny se směrovým účinkem. Střely byly odpalovány z transportních kontejnerů metodou studeného startu. V polovině 80. let byl tento systém modernizován a dostal označení S-300PT.

=== S-300PS ===

Je samohybná nebo také exportní varianta protiletadlového systému S-300P. Do výzbroje byl přijat v roce 1982. Výhodou oproti staršímu S-300P je S-300PS kratší doba přípravy (5 minut) a delší dosah raket (90 km). Systém je umístěn na nákladních automobilech MAZ 543M.

=== S-300PM ===

'''S-300PM''' nebo exportní '''S-300PMU 1''', v ČLR vyráběn pod označením '''HQ-10''' ('''红旗-10'''), je modernizovaná verze systému S-300P, jejíž vývoj byl zahájen v roce 1983. S-300PM je vybavena modernějšími raketami 48N6 (48N6E). Raketa byla poprvé testována v únoru 1984. Systém je vybaven modernějším přehledovým radiolokátorem PN64, který je schopen detekovat cíle s odrazovou plochou od 0,02 m². Dálkový dosah raket je 150 km a výškový 27 km. Raketa je také schopna zasáhnout cíle pohybující se ve výškách 6-100 m na vzdálenost až 30 km.

 

* Ochrana. K ochraně proti radiolokačním stanicím protivníka se používají rušičky typu SPN-30<ref>http://www.rusarmy.com/pvo/pvo_vvs/reb_spn-30.html</ref> a Pelena-1<ref>http://www.rusarmy.com/pvo/pvo_vvs/reb_pelena-1.html</ref>. K ochraně před protiradiolokačními raketami je součástí kompletu S-300 systém Gazetčik-E<ref>http://www.almaz-antey.ru/catalogue/millitary_catalogue/53/281/644</ref>, který krátkodobým vypínáním chráněného radiolokátoru a klamnými emisemi odvádí protiradiolokační rakety ze správné trajektorie. Pravděpodobnost odvedení rakety typu HARM je 0,85 v případě rakety s aktivním radiolokačním navedením a 0,85-0,99 pro tepelně, nebo dálkově naváděnou raketu. Odvedením se rozumí událost, kdy raketa nezpůsobila radiolokátoru žádnou škodu z toho důvodu, že jej nezasáhla.

== Uživatelé ==

* {{flagicon|Arménie}} [[Arménie]]

* {{flagicon|Bělorusko}} [[Bělorusko]]

* {{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharsko]]

* {{flagicon|Venezuela}} [[Venezuela]]

* {{flagicon|Vietnam}} [[Vietnam]]

 

== Reference ==