Wikipedie

Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
další zdroje, fix linx
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Sjednocení; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| jméno = Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu
| čestný_sufix =
| obrázek = Jan Nepomuk 08.jpg
| velikost_obrázkuvelikost obrázku = 250px
| malý obrázek =
| popispopisek =
| pořadí = 14.
| úřad = [[Vévodství Krumlovské|vévoda krumlovský]]
| od = [[1914]]
| do = [[1938]]
| panovník =
| předchůdce = [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolf Josef]]
| nástupce = [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolf I.]]
Řádek 19:
| od2 = [[1914]]
| do2 = [[1938]]
| panovník2 =
| předchůdce2 = [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolf Josef]]
| nástupce2 = [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolf I.]]
Řádek 35:
| datum_úmrtí =[[1. říjen|1. října]] [[1938]]
| místo_úmrtí =[[Vídeň]]<br />{{Vlajka a název|Nacistické Německo}}
| strana = [[Strana konzervativního velkostatku|Str. konz. velkostatku]]<br />[[Hohenwartův klub]]
| místo_odpočinku =[[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|Schwarzenberská hrobka]], [[Třeboň]]
| sídlo =
| národnost =
| občanství =
Řádek 43:
| manžel/ka = Terezie z Trauttmansdorf-Weinsbergu
| děti = [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolf I.]]
| vztahy =
| příbuzní = Felix Schwarzenberg
| alma_mater =
| zaměstnání =
| profese = [[Šlechta|šlechtic]]<br />[[podnikatel]]
Řádek 69:
[[Soubor:Jan Nepomuk 01.jpg|left|thumb|Jan Nepomuk se svou chůvou šáfářkou Veselou z Křenovic]]
=== Mládí a studium ===
Narodil se roku [[1860]] ve vídeňském paláci Schwarzenbergů jako nejstarší syn knížete [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu |Adolfa Josefa]] a Idy, dcery [[Alois II. z Lichtenštejna|Aloise II. z Lichtenštejna]]. V době vlády jeho děda [[Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa II.]] a otce [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolfa Josefa]] vrcholila modernizace hospodářství a průmyslu na schwarzenberských panstvích, které vyústily v tzv. ''Schwarzenberský ekonomický zázrak'' v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]]. Bylo reformováno a rozvíjeno jihočeské lesnictví, zemědělství, mlékárenství, pivovarnictví, rybníkářství a dolování. Byly zakládány školy a na knížecích panstvích byli vyhledávání nadějní studenti, kteří byli následně posílání na náklady knížat za studii do zahraničí.
 
V duchu tradice byl proto Jan již od mládí připravován na převzetí rozsáhlého Schwarzenberského dominia. Maturitu složil v roce [[1879]] na věhlasném [[Schottengymnasium]] ve Vídni a následně vystudoval [[Státověda|státovědu]] v Mnichově. V letech 1879–1884 sloužil v rakousko-uherské armádě, kde dosáhl hodnosti majora. Koncem 19. století je uváděn jako nadporučík v záloze. Od roku 1884 studoval i lesnictví v [[Mnichov|Mnichově]]ě<ref name="Almanach"/><ref name="Slovník představitelů">{{Citace monografie
| příjmení = Lišková
| jméno = Marie
Řádek 106:
}}</ref> Je uváděn i mezi poslanci zvolenými v [[Zemské volby v Čechách 1901|zemských volbách roku 1901]]. <ref>Erbprinz Schwarzenberg Joh., http://www.psp.cz/eknih/1895skc/1/stenprot/002schuz/s002006.htm</ref>
 
Byl i poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátního parlamentu [[Předlitavsko|Předlitavska]]), kam usedl ve [[Volby do Říšské rady 1891|volbách roku 1891]] za [[kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí v Čechách, obvod Prachatice, Vimperk atd.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako princ Johann Schwarzenberg, statkář, bytem [[Hluboká (zámek)|zámek Hluboká]] (Frauenberg).<ref name="ŘR">http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=655&size=45</ref>
 
V Říšské radě je po volbách roku 1891 řazen mezi konzervativní velkostatkáře.<ref name="NLkluby1891">[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7458451 Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.]</ref> V předvolebním prohlášení se vyslovil pro národnostní porozumění mezi Čechy a Němci a na podporu zájmů zemědělského lidu. ''[[Národní listy]]'' to ovšem označily za příliš nekonkrétní platformu a požadovaly, aby prohlásil, že se nepřipojí k německé centralistické skupině.<ref>[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7457921 Národní listy, 11. 2. 1891, s. 3.]</ref> Po volbách nakonec usedl do konzervativního [[Hohenwartův klub|Hohenwartova klubu]].<ref>[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=pab&datum=18911110&seite=2&zoom=33&query=%22Schwarzenberg%2BHohenwart%22~20&provider=P02&ref=anno-search Prager Abendblatt, 10. 11. 1891, s. 2.]</ref>
Řádek 151:
 
[[Soubor:Jan Nepomuk 04.jpg|left|thumb|S chotí a synem [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolfem]] a Felixem na zámku v Protivíně, 1892]]
V předválečné době představovalo panství schwarzenberské primogenitury největší konsolidovaný majetek nejenom v [[České země|Čechách]], ale i v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Základy Schwarzenberského dominia byly položeny, když franský diplomat [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jan Adolf]], I. kníže ze Schwarzenbergu, zakoupil roku [[1660]] [[Třeboň|třeboňské panství]], a především pak roku [[1719]], kdy [[Adam František ze Schwarzenbergu|Adam František]] zdědil krumlovské vévodství. Schwarzenbergové dále vykupovali nová panství, na kterých během následujících století neustále zaváděli nové reformy, podporovali vzdělanost a vedli nevídanou sociální politiku.
 
Před vznikem republiky roku [[1918]] tak Schwarzenberské dominium v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]] představovalo 180 000 ha půdy s vysoce výkonnou produktivitou a rozvitou infrastrukturou. Panství bylo rozděleno do jednotek zvaných velkostatky (v Čechách celkem 14) se 150 místními dvory, 29 cihelnami, 16 pivovary a dále několika vápenkami, cukrovary a dalšími podniky. Správní úřady se nacházely v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]], v [[Lovosice|Lovosicích]] a v [[Praha|Praze]]. Vedle toho fungovala například Lesnická škola ve Zlaté koruně nebo Česká rolnická škola v Rábíně.
Řádek 159:
Podle představ československé vlády měly být nadměrné šlechtické a církevní majetky vyvlastněny a přerozděleny drobným podnikatelům a hospodářům, případně ponechány ve vlastnictví státu. Vyvlastňování však mělo probíhat pouze za poskytnutí odpovídající finanční náhrady poškozené straně. Uhrazením ceny vyvlastněného majetku primogenitury by se však stát zruinoval. Docházelo tak k podhodnocování cen majetku až o 40 % a předpokládá se, že schwarzenberská primogenitura tak byla jen při samotných výpočtech ochuzena o 300 000 000 Kč. Zároveň byly samotné náhrady vypláceny jen velmi pomalu a v roce 1934 dlužil československý stát primogenituře cca 43 000 000 Kč. Podle dohody měly být pohledávky splaceny do roku [[1984]].
 
[[FileSoubor:Schwarzenberské pivovary.PNG|thumb|Reklama na [[Schwarzenberské pivovary]] ze 30. let, které představovaly 3,9 % výroby piva v celém Československu]]
Celkově pak bylo během let [[1922]] až [[1931]] vyvlastněno na dvě třetiny půdy primogenitury – z původních 176 000 ha zůstalo rodu jen 64 445 ha a v roce 1938 bylo vyvlastněno dalších 10 000 ha. Ve vlastnictví primogenitury tak zůstal pouze velkostatek [[Český Krumlov]], [[Hluboká nad Vltavou|Hluboká]], [[Vimperk]] a [[Chýnov]] spolu s několika pozemky na Třeboňsku a Protivínsku.
 
Řádek 169:
 
=== Mecenášství ===
[[FileSoubor:Stained glass window St Vituss Cathedral 8 (2547667483).jpg|thumb|left|Schwarzenberská kaple v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] z roku 1929]]
Jan Nepomuk byl velmi činný v oblasti charity. Během války financoval nemocnice a lazaretní vlak na frontě. Byl také prezidentem ''Konference sv. Vincence'', která pečovala o chudé a potřebné, a také ''Spolku sv. Rafaela'', který se staral o vysídlené křesťany. Roku [[1913]] založil v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] nadaci pro studenty, roku [[1914]] nakoupil lůžka pro těžce nemocné v domě milosrdných ve Vídni a v roce [[1927]] významně podpořil [[Nepomucenum|Českou kolej v Římě]].
 
Ačkoliv [[Schwarzenberské dominium]] po roce [[1918]] de iure zaniklo, Jan Nepomuk nadále financoval tzv. [[Schwarzenberský penzijní fond]], ze kterého byly vedle běžných státních penzí vypláceny i vysoké knížecí penze pro bývalé zaměstnance, vdovy, nemocné a sirotky, čímž přispěl k nebývalé sociální stabilitě v regionu. Vedle toho byly rodem Schwarzenbergů přímo financovány a zřizovány starobince nebo opatrovnické domy pro děti (např. v Hluboké nad Vltavou).
Řádek 176:
Mimo humanitárně-sociální oblast se Jan Nepomuk II. angažoval i v podpoře umění a vědy. Finančně podporoval různé odborné kruhy a v některých sám působil. Díky jeho finanční podpoře byla založena například [[Hvězdárna České Budějovice]]. Financoval také [[Boubínská rezervace|Boubínskou rezervaci]], ke které měl jeho rod velmi silný vztah, a na zámcích [[Český Krumlov (hrad a zámek)|Český Krumlov]], [[Třeboň (zámek)|Třeboň]] a [[Kratochvíle (zámek)|Kratochvíle]] nechal mimo jiné důkladně zrestaurovat nástěnné malby. Stejně jako jeho otec podporoval jihočeské archivnictví a místní archeologii. V roce [[1929]] pak nechal pro [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrálu svatého Víta]] v [[Praha|Praze]] zhotovit u [[Karel Svolinský|Karla Svolinského]] velkolepou vitráž s patronem [[Jan Nepomucký|Janem Nepomuckým]]. Byl předsedou a členem mnoha spolků a velmi často asistoval při organizaci různých výstav – [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891]], Hospodářská výstava ve Vídni 1898.
 
Jan Nepomuk též podporoval kulturní život ve městech spojených se schwarzenberskou tradicí. V [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] například často poskytoval zámeckou zahradu pro události a slavnosti českých spolků a místní české školy. Každoročně pak byla pod jeho patronací v zámeckých zahradách pořádána českými kulturními spolky tzv. [[Národní slavnost v Českém Krumlově]], která do roku 1938 představovala jednu z nejvýznamnějších českých národních a kulturních oslav v jižních Čechách. V roce [[1929]] nechal pro [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrálu svatého Víta]] v [[Praha|Praze]] zhotovit u [[Karel Svolinský|Karla Svolinského]] velkolepou vitráž s patronem [[Jan Nepomucký|Janem Nepomuckým]].
 
Ještě za jeho života a jeho jménem pohostil jeho syn JUDr. Adolf Schwarzenberg prezidenta Dr. [[Edvard Beneš|Beneše]] na třeboňském zámku a především roku [[1937]] v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], kde mu jménem rodu daroval 1 000 000 Kč na dostavbu [[Československé opevnění|československého opevnění]].
Řádek 182:
 
=== Ocenění ===
Jan Nepomuk byl za své aktivity odměněn roku [[1915]] [[Řád zlatého rouna|Řádem zlatého rouna]], v roce [[1917]] pak [[Řád železné koruny|Řádem železné koruny]] a rytířským křížem [[Řád Františka Josefa|Řádu Františka Josefa]]. V roce [[1886]] byl poctěn čestným občanstvím [[Lišov|Lišova]]a, roku [[1891]] [[Petrův Dvůr|Petrova Dvora]] a [[Ondřejov (Boletice)|Ondřejova]] a v roce [[1895]] se stal i čestným občanem města [[Protivín]].
 
=== Konec života ===
Jan Nepomuk II. se potýkal s menšími zdravotními problémy již od roku [[1934]]. V listopadu [[1937]] onemocněl vážně a byl dočasně upoután na lůžko, avšak po mírném zlepšení zdravotního stavu se odebral na své zimní sídlo v Itálii, kde se pokoušel nabrat síly. Nemoc však neustupovala a po třech měsících se ve velmi vážném stavu vrátil z [[Itálie]] do Vídně, kde okamžitě nastoupil do sanatoria. Po mírném zlepšení byl převezen do rodinného [[Schwarzenberský palác (Schwarzenbergplatz)|paláce na Rennwegu]], nicméně stále pobýval na lůžku a případný převoz byl vyloučen.
 
[[FileSoubor:Jan Nepomuk 07.jpg|thumb|S chotí roku [[1937]] v [[Schwarzenberský palác (Schwarzenbergplatz)|paláci ve Vídni]]]]
Ve stejné době již [[Nacistické Německo]] připravovalo obsazení [[Rakousko|Rakouska]], přičemž tyto snahy vyvrcholily tzv. [[Anšlus|Anšlusem]]em [[12. březen|12. března]] [[1938]]. Krátce na to nechal syn Jana Nepomuka II. JUDr. [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolf Schwarzenberg]] vyvěsit na rodinném paláci ve Vídni černé prapory jako výraz odporu vůči nacismu. Poté, co byly i na území [[Rakousko|Rakouska]] zavedeny rasistické zákony a [[Židé|Židům]] byl například zakázán vstup do městských parků, nechal otevřít palácové zahrady a u vchodu vyvěsit oznámení "''Zde židé vítáni''". Mezitím se stav knížete Jana Nepomuka II. nadále zhoršoval a [[1. říjen|1. října]] [[1938]] v přítomnosti své choti a syna Adolfa zemřel.<ref name="BOSchwarzenberg">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 222:
}}</ref>
 
K jeho úmrtí došlo den po vyhlášení [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], která předznamenávala nejenom konec první [[První republika|Československé republiky]], ale i soumrak [[Schwarzenbergové|schwarzenberského rodu]] v jejich domovině v jižních Čechách.
 
Vzhledem k politické situaci nebylo možné ostatky převézt do jižních Čech, pročež proběhl [[4. říjen|4. října]] provizorní pohřeb ve Vídni. Ostatky Jana Nepomuka II. byly převezeny a uloženy do rodinné [[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|hrobky u Třeboně]] až roku [[1939]]. Ve stejném roce musel jeho syn a dědic JUDr. Adolf Schwarzenberg spolu s rodinou uprchnout před [[gestapo|gestapem]] nejprve do [[Itálie]] a poté do [[Spojené státy americké|USA]]. Jeho adoptivní syn JUDr. [[Jindřich Schwarzenberg]] byl však zatčen a transportován do [[koncentrační tábor Buchenwald|koncentračního tábora Buchenwald]]. Třebaže oba válku a nacistické útrapy přežili, byl jim zamítnut návrat do vlasti a o dva roky později byl majetek schwarzenberské primogenitury protiústavně vyvlastněn zákonem (tzv. [[Lex Schwarzenberg]]).
 
== Rodina ==
* Manželka: ∞ 27.8.1889 [[Vídeň]] '''Terezie, princezna z Trauttmansdorf-Weinsbergu''' (9.2.1870 Oberwaltersdorf, Dolní Rakousy - 12.8.1945 Neuenkirchen), dcera Karla Johanna Nepomuka Ferdinanda, 4. knížete z (von und zu) Trauttmansdorff-Weinsbergu (5.9.1845 Oberwaltersdorf, Dolní Rakousy - 9.11.1921 Horšovský Týn) a (sňatek 29.4.1869 [[Vídeň]]) Josefiny, markraběnky Pallavicini (2.1.1849 Jemnice - 14.7.1923 Drážďany)
* Děti (3 synové a 5 dcer, 5. a 6. dítě byla dvojčata):
** 1. [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolf]] (18.8.1890 Hluboká nad Vltavou - 27.2.1950 Bordighera), 15. vévoda krumlovský a 10 kníže ze Schwarzenbergu(1938-1950) ∞ 1930 Hilda, princezna z Luxemburgu
Řádek 233:
** 3. Ida (1894-1974) ∞ 1917 Petr, hrabě Revertera von Salandra
** 4. Josefina (1895-1965) ∞ 1919 Eugen, hrabě Czernin z Chudenic
** 5. Edmund Černov (23.9.1897 Hluboká nad Vltavou - 25.12.1962 loď Wangoni na cestě mezi Mombassou a Adenem; dvojče) ∞ listopad 1923 Marie Pourová (13.10.1895 Žižkov - ), v roce 1927 rozveden. "Černá ovce rodiny", v roce [[1915]] vstoupil dobrovolně do rakousko-uherské armády. Věnoval se hazardním hrám. Studoval na univerzitě v Cambridge. V roce 1923 se ho otec zřekl. V roce [[1926]] podepsal dohodu o odstupném. Nesměl pobývat v blízkosti schwarzenberských panství a musel přijmout příjmení Černov. V roce 1929 částečně zbaven svéprávnosti pro marnotratnost. Na konci života byla jeho životní družkou herečka herečkou Renate Hohn.
*** Maria Černovová (10.8.1925 Praha - ) - doma se jí říkalo Majra.
** 6. Anna (23.9.1897 Hluboká nad Vltavou - 1954; dvojče)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Nepomuk_II._ze_Schwarzenbergu“