Národní památník na Vítkově: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
prevod citace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - muzeum
| název_muzea = Národní památník na Vítkově
|
|
| logo =
| stát = Česko
| město = Praha
| adresa = Vítkov
| zakladatel =
| datum_založení = [[1929]]–[[1933]]
| datum_uzavření =
| zeměpisná šířka = 50.0883333
| zeměpisná délka = 14.4494444
| zaměření = Vojenství
| původní_účel_budovy = Památník
| budovy =
| objekty =
| vyhledávané_exponáty = Vojenská technika
| návštěvníci = <!-- počet v určitém roce -->
| vstupné =
| poloha =
| mapa = <!-- bez prefixu Soubor: -->
| web = http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Navstivte-nas/Narodni-pamatnik-na-Vitkove.html
| poznámky =
}}
Řádek 37:
== Národní památník ==
Idea národního památníku, který by na rozdíl od dosavadních připomenutí porážek demonstroval hrdost a odvahu českého národa, měla zpočátku ryze lokální charakter. V létě [[1882]] byl z iniciativy několika set místních občanů založen [[Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova]] na vrchu Žižkově a nebýt budovatelského étosu nové Československé republiky, mohlo být všechno úplně jinak. Velkolepou [[Nekropole|nekropoli]] synů národa, [[Československé legie|legionářů]] a osvoboditelů, měla socha [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]] pouze otevírat. Památník byl jako Památník národního osvobození vystavěn v letech [[1929]]–[[1938]]. Za druhé světové války zde bylo skladiště [[wehrmacht]]u, památník byl v té době poničen. Po roce [[1948]] byl památník využit k propagaci [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]]. Byli tu pohřbíváni významní představitelé [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]]. V roce [[1953]] tu bylo otevřeno mauzoleum [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]], zrušené v roce 1962, kdy bylo Gottwaldovo tělo zpopelněno. Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] byly ostatky členů komunistické strany odvezeny.
V nynější době se v nově rekonstruovaném památníku nachází stálá expozice ''Křižovatky české a československé státnosti'', která zachycuje historické okamžiky naší země od [[Vznik Československa|vzniku Československa]] v roce 1918, dále podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] v roce [[1938]] a období Protektorátu Čechy a Morava, [[Únor 1948|komunistický převrat]] roku [[1948]], [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi vojsk Varšavské smlouvy]] v roce [[1968]] a následnou [[federalizace Československa]], [[Sametová revoluce|pád socialismu]] stejně jako [[zánik Československa]] roku [[1992]]. K dispozici je také nově otevřená vyhlídka na střeše hlavní budovy.
== Hrob neznámého vojína ==
[[Hrob neznámého vojína]] byl původně provizorně zřízen na [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnici]]; zde byly roku 1922 uloženy ostatky bojovníka z [[bitva u Zborova|bitvy u Zborova]]. Po roce 1939 se stal místem odporu proti nacistické okupaci; roku 1941 byl hrob nacisty zničen a ostatky odvezeny a zpopelněny.
Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo rozhodnuto o zřízení hrobu neznámého vojína na Vítkově. Sovětské úřady však nedaly souhlas k převezení ostatků od Zborova, místo něj zde byl 9. října 1949 pohřben padlý voják [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operace]]. [[Hrob]] v prostoru před jezdeckou sochou kryje šikmá [[Žula|žulová]] deska s nápisem ''Sláva hrdinům padlým za vlast''. Od 8. května 2010 jsou v hrobu neznámého vojína uloženy také nově exhumované ostatky jednoho ze zborovských padlých, což byl původní úmysl během výstavby památníku za první republiky.<ref name="muzeum" />
Řádek 52:
== Další sochařská výzdoba ==
[[Soubor:Praha, Vítkov, památník VI.JPG|thumbnail|Bronzová vrata]]
Na [[průčelí]] podstavce jezdecké sochy byl instalován původní velký [[československý státní znak]], který pro tento účel vytvořil [[Otakar Španiel]], tento znak byl v roce 1962 nahrazen novým socialistickým [[Státní znak ČSSR|státním znakem ČSSR]]. V roce [[1997]] sem pak byla instalována kopie původního československého státního znaku Otakara Španiela (autoři kopie:[[Vladimír Oppl]] a [[Martin Ceplecha]]).
V prostoru za jezdeckou sochou se nachází velká bronzová [[vrata]] vstupní brány do památníku [[Josef Malejovský|Josefa Malejovského]], která jsou ozdobena reliéfy, z nichž část je věnována výjevům z doby [[Husité|husitského]] hnutí.
Na východní straně budovy (za památníkem) se nachází velká nefunkční [[fontána]] [[Karel Štipl|Karla Štipla]], která je tvořena dvěma kruhovými mísami na sebou, ty jsou postaveny uprostřed kruhové [[nádrž]]e. Zdobena je plastikami, které jsou doplněny soustavou trysek. U fontány byla postavena dvě [[sousoší]]. První sousoší [[Karel Pokorný (sochař)|Karla Pokorného]] z roku [[1962]] představuje alegorii Vítězství (v roce 1967 jej dokončil [[Jiří Dušek (sochař)|Jiří Dušek]]). Druhé sousoší [[Karel Lidický|Karla Lidického]] z let [[1964]]-[[1972]] bylo pojmenováno vzletně Šťastná budoucnost.
<gallery>
| |||