Dynastie Meklenburských: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace iboxů za použití AWB |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
| jméno
| znak
|
| země
| mateřská dynastie =[[Obodrité]]
| tituly
| zakladatel
| mýtický zakladatel=
| poslední vládce
| rok založení
| konec vlády
| současná hlava
| větve rodu
|}}
'''Dynastie Meklenburských''' ([[němčina|německy]] ''Haus Mecklenburg'') nebo jen '''Meklenburkové''', '''Meklenburští''' (Mecklenburští) či '''Niklotovci''' je německý šlechtický rod a panovnická [[dynastie]] s [[Polabští Slované|polabskoslovanskými]] kořeny v rodě [[Obodrité|Obodritů]]. Meklenburští či Niklotovci vládli v [[Meklenbursko|Meklenbursku]] v letech [[1131]]-[[1918]]. V letech [[1131]] resp. [[1170]]-[[1348]] vládli jako knížata, poté v letech [[1348]]-[[1815]] jako vévodové a nakonec v letech [[1815]]-[[1918]] jako velkovévodové. Jako velkovévodská dynastie vládli až do roku [[1918]] s tím, že od roku [[1871]] patřilo jak [[Meklenbursko-Zvěřínsko]], tak [[Meklenbursko-Střelicko]] do [[Německé císařství|Německého císařství]].
Dynastii Meklenburských se podařilo v letech [[1364]]–[[1389]] obsadit v osobě krále [[Albrecht III. Mecklenburský|Albrechta III. z Mecklenburku]] švédský královský trůn a v letech [[1948]]–[[1980]] ''de facto'' i nizozemský trůn v osobě královny [[Juliána (Nizozemsko)|Juliány]] (dcera vévody Jindřicha Meklenburského), i když ''de iure'' v Nizozemsku stále vládne [[dynastie Oranžsko-Nasavská]].
Řádek 23:
== Oboritská knížata (cca 1131-1167) ==
Od konce [[6. století]] a počátku [[7. století]] se v Meklendursku usazovaly kmeny [[Polabští Slované|slovanských]] [[Obodriti|Obodritů]] (Bodrců) a [[Varnové|Varnů]]. Pod vládou obodritských knížat zde vzniklo v [[8. století]] silné kmenové knížectví, od počátku [[10. století]] postupně podmaňované saskými feudály: [[Billunžská marka]] vytvořená roku 937 zaujímala území východně od saského limitu (''Limes Saxonicus'') až po západní [[Pomořansko]].
* [[Pribislav]] († před 1156), kníže obodritský, spoluvládce Niklota
Řádek 40:
* [[Jindřich Borvin I.]] - (1178–1227)
* [[Jindřich Borvin II.]] - (1227–1236)
* [[Jan I. Meklenburský|Jan I.]] - (1237–1264)
* [[Jindřich I. Meklenburský|Jindřich I.]] - (1264–1302), manželka Anastasie Pomořanská
* [[Albrecht I. Meklenburský|Albrecht I.]] - (1264–1265)
Řádek 55:
* [[Albrecht II. Meklenburský|Albrecht II.]] - (1348-1379), do roku [[1348]] kníže Meklenburský
* [[Jindřich III. Meklenburský|Jindřich III.]] - (1379–1383), syn Albrechta II.
* [[Magnus I. Meklenburský|Magnus I.]] - (1379–1384)
* [[Jan IV. Meklenburský|Jan IV.]] - (1384–1395), syn Magnuse I.
* [[Albrecht III. Meklenburský|Albrecht III.]] - (1388–1412), také švédský král (1363–1389)
* [[Albrecht IV. Meklenburský|Albrecht IV.]] - (1412–1423)
* [[Albrecht IV. Meklenburský|Albrecht IV.]] - (1412–1423)
Řádek 65:
** [[Jan VI. Meklenburský|Jan VI.]] - (1439–1472), ''Mitregent'', syn Jindřicha IV.
* [[Magnus II. Meklenburský|Magnus II.]] - (1477–1503)
* [[Jindřich V. Meklenburský|Jindřich V.]] - (1503–1552), syn Magnuse II.
* [[Jan Albrecht I. Meklenburský|Jan Albrecht I.]] - (1547–1576), syn Albrechta VII.
* [[Ulrich III. Meklenburský]] - (1555/56–1603), syn Albrechta VII.
* [[Jan VII. Meklenburský|Jan VII.]] - (1576–1592), syn Jana Albrechta I.
Řádek 108:
Dcera velkovévody [[Adolf Fridrich V. Meklenburský|Adolfa Fridricha V.]], vévodkyně [[Jutta Meklenburská]] se stala manželkou následníka černohorského trůnu korunního prince [[Danilo Alexandr Černohorský|Danila Petrović-Njegoše]], který pocházel ze (čistě) slovanské dynastie.
V roce [[1918]], kdy zemřel velkovévoda [[Adolf Fridrich VI. Meklenburský|Adolf Fridrich VI.]] se stal nominálně (velko)vévodou [[Karel Michal Meklenburský]], vnuk velkovévody [[Jiří I. Meklenburský|Jiřího Meklenburského]], ale práva na trůn se de facto vzdal a stal se naturalizovaným [[Rus]]em. Když tedy v roce [[1918]] byl prvním v pořadí na trůn, převzal jeho povinnosti jako regent velkovévoda [[Fridrich František IV. Meklenburský|Fridrich František IV.]] z Meklenburska-Zvěřínska a poslal mu dopis, že jeho bratranec zemřel a on se stal novým panovníkem, ale zprávu nedostal a do pádu monarchie v listopadu [[1918]] tak vládl obou meklenburkým zemím velkovévoda Fridrich František.
* [[Karel II. Meklenburský|Karel II.]] - (1815-1816), předtím vévoda meklenbursko-střelický
Řádek 133:
''linie meklenbursko-střelická''
Když se vévoda [[Karel Michal Meklenburský|Karel Michal]] po první světové válce oficiálně vzdal práva na trůn zůstal hlavou rodu až do své smrti v roce [[1934]]. Jelikož ale zemřel svobodný a bezdětný stal se hlavou rodu a následníkem nároků nyní na oba meklenburské trůny jeho synovec [[Jiří, vévoda Meklenburský|vévoda Jiří]], kterého adoptoval. Po smrti vévody Jiřího se již nárok na oba trůny a funkce hlavy rodu opět dědí z otce na syna, v linii Mecklenburg-Strelitz.
* [[Karel Michal Meklenburský]] - (1918-1934), adoptoval morganatického synovce Jiřího, čímž získal nárok na trůn
* [[Jiří, vévoda Meklenburský]] - (1934-1963), adoptovaný synovec Karla Michala
* [[Jiří Alexander, vévoda Meklenburský]] - (1963-1996), jeho syn
| |||