Obrenovićové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace iboxů za použití AWB |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
| jméno
| znak
|
| země
| mateřská dynastie =
| tituly
| zakladatel
| mýtický zakladatel=
| poslední vládce
| rok založení
| konec vlády
| současná hlava
| větve rodu
|}}
'''Dynastie Obrenovićů''' ([[Srbština|srbsky]]: Обреновићи/Obrenovići) nebo jen '''Obrenovićové''' byla vládnoucí knížecí a později královskou dynastií v [[Srbsko|Srbsku]] v letech [[1815]]-[[1903]] s přestávkou v letech [[1842]]-[[1858]], kdy se vlády opět ujali [[Karađorđevićové]]. Dynastie vládla v Srbsku až do roku [[1903]], kdy byla nepopulární královská rodina vyvražděna a na trůn se vrátili [[Karađorđevićové]].
Jelikož dnes již nežijí přímí mužští potomci, je rod po meči vymřelý, ale po přeslici (v ženské linii) žijí další potomci dynastie, např. současný [[pretendent]] černohorského trůnu princ [[Nikola II. Petrović-Njegoš|Nikola Petrović-Njegoš]].
== Dynastie Obrenovićů na srbském trůnu ==
Řádek 30:
=== Srbsko královstvím ===
Po smrti knížete Mihaila Obrenoviće v roce 1868 se knížetem stal [[Milan Obrenović IV.]], ještě jako nezletilý, od roku [[1872]] se definitivně ujal sám vlády. Milan vedl úspěšné války proti Turecku, vítězství bylo zakončeno berlínským mírem, kterým Srbsko rozšířilo území. [[6. březen|6. března]] [[1882]] bylo Srbsko prohlášeno královstvím a Milan se stal prvním králem Srbska jako [[Milan I. Obrenović]].
V roce [[1889]] je však nucen abdikovat. Po něm nastupuje jeho syn [[Alexandr I. Obrenović]]. Počátek jeho vlády doprovázely jeho nápady vládnout autorativně a také sňatek s prostou vdovou, kterou byla [[Draga Mašínová]]. Krále v té době zaměstnávaly politické problémy v zemi. Měnil složení vlády podle svého uvážení. Kromě toho, že v hlavách mladých důstojníků se rodily myšlenky na spiknutí, první veřejný protest proti královi Aleksandrovi a královně Draze se uskutečnil 23. března 1902, kdy do ulic vyšli socialisté Dimitrije Tucoviće a Ljubomira Jovanoviće, protože vláda Dimitrije Cincar-Markoviće zakázala marxistické seskupení. Demonstranti přišli do Terazije, kde chtěli obsadit královský dům. Došlo ke střetu s četnictvem, který si vyžádal dvě oběti mezi protestujícími. Královna Draga začala být nespokojená. Navrhla královi, že odejde z jeho života, aby se mohl oženit se ženou, která mu porodí dědice, ale král s takovým návrhem nesouhlasil a chtěl, aby Draga zůstala s ním.
Řádek 54:
''([[1842]]-[[1858]]) - vláda [[Karađorđevićové|dynastie Karađorđevićů]]''
* [[Miloš Obrenović I.]] - ([[1858]]-[[1860]]), druhá vláda
* [[Mihailo Obrenović III.]] - ([[1860]]-[[1868]]), druhá vláda, byl zavražděn
* [[Milan Obrenović IV.]] - ([[1868]]-[[1882]]), v roce [[1882]] prohlásil [[Srbské království|Srbsko]] královstvím a sebe králem Milanem I.
Řádek 62:
* [[Milan I. Obrenović]] - ([[1882]]–[[1889]]), v roce [[1882]] prohlásil [[Srbské království|Srbsko]] královstvím a sebe králem Milanem I.
* [[Alexandr I. Obrenović]] - ([[1889]]–[[1903]]), svržen a spolu s rodinou zavražděn
== Rodokmen ==
{{Tree list}}
* ''[[Todor Michailović]] (†1802)''
** [[
*** [[
*** {{Tree list/final branch}}[[
** {{Tree list/final branch}}''[[Jevrem Obrenović]] (1790–1856)''
*** ''[[Miloš Obrenović (1829–1861)|Miloš Obrenović]] (1829–1861)''
**** {{Tree list/final branch}}[[
***** {{Tree list/final branch}}[[
*** {{Tree list/final branch}}''[[Anka Obrenović]] (1821–1868)''
**** {{Tree list/final branch}}''Alexander Konstantinović (†1914)''
***** {{Tree list/final branch}}''[[Natálie Konstantinovićová|Natálie Konstantinović]] (1882–1950,)''
****** {{Tree list/final branch}}''[[Michael Černohorský|Michael Petrović-Njegoš]] (1908–1986)''
******* {{Tree list/final branch}}[[Nikola II. Petrović-Njegoš]] (*1944)
{{Tree list/end}}
== Další členové rodu Obrenovićů ==
* [[Marie Obrenović]] - matka [[Milan Obrenović IV.|Milana Obrenoviće IV.]]
* [[Natálie Obrenović]] - manželka [[Milan Obrenović IV.|Milana Obrenoviće IV.]]
* [[Draga Mašínová]] - manželka krále [[Alexandr I. Obrenović|Alexandra I.]]
| |||