Škopkové z Dubé: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Odkazy: Přidány externí odkazy. |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
| jméno
| znak
| znak velikost
|
| země
| mateřská dynastie = [[Ronovci]] ([[páni z Dubé]])
| tituly
| zakladatel
| mýtický zakladatel= [[Častolov z Ronova]]
| rok založení
| konec vlády
| meč
| přeslice
| poslední vládce
| současná hlava
| větve rodu
|}}
'''Škopkové z Dubé''' je příjmení staročeské rodiny panského rozrodu [[Ronovci|Ronovců]], společně užívající erb [[
== Původ rodu ==
Řádek 31:
| issn = 1211-9172
}}</ref>
Starší z bratrů [[Častolov z Ronova|Častolov]] měl tři známé syny - Jindřicha (později jako podepisován jako [[Hynek z Dubé]]), [[Častolov ze Žitavy|Častolova]] mladšího, později znám jako [[Čeněk z Lipé]] a třetím byl [[Chval z Ronova|Chval]].
Nejstarší Jindřich - Hynek z Dubé měl také tři syny, Hynka, [[Albrecht z Dubé|Albrechta]] a [[Čeněk z Dubé|Čeňka]].<ref name="Bezděz 1998">{{Citace periodika
| příjmení = Sovadina
Řádek 38:
| periodikum = Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska
| rok = 1998
| ročník = 7
| strany = 22
| issn = 1211-9172
Řádek 44:
Prostřední Albrecht je považován za předka rodiny Škopků
== Albrecht a jeho rodina ==
Je znám z listin pocházejících z let 1279 až 1325. Zprvu uváděn jako Albrecht z Dubé, z [[Frýdlant]]u, pak [[Albrecht z Liběšic]].
Jeho synové byli Beneš (záznam 1316), Jindřich (záznam 1319 z Vinařic), Albrecht (záznam 1319, 18. [[probošt]] [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly sv. Štěpána]]), Zbyněk (listina z 1319), Albert mladší (1319) a Vilém (záznam 1319)<ref name="Bezděz 1998-28">Bezděz 1998, s. 28</ref>, kteří rozdělením otcovského dědictví zchudli. Zbyněk a Albert ml., kteří byli purkrabími na Permě, přijali příjmení Škopek z Dubé. Zbyněk držel [[Liběšice (okres Louny)|Liběšice]], Albert ml. byl maršálkem arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta]].
Řádek 55:
== Větev C ==
Škopkové [[Jindřich Škopek z Dubé|Jindřich]] a [[Henzlin Škopek z Dubé|Henzlin]] byli bratři, synové bezpochyby [[Albert mladší z Liběšic|Alberta mladšího z Liběšic]]. Pro svou rodovou větev si vytvořili erb mírně odlišný od hlavního rodového. Obsahoval navíc na levé straně rohy na obou stranách ozdobené třemi korouhvičkami.
=== Jindřich Škopek z Dubé a z Liběšic ===
Byl synem Alberta mladšího z Liběšic a zároveň synovcem [[Zbyněk z Frýdlantu|Zbyňka z Frýdlantu]] (psán někdy Zdyslav).
Kariéru u dvora krále [[Václav IV.|Václava IV.]] začal jako [[hofmistr]] královny Johany. V době výprav krále do Německa byl jím v letech 1380 a 1386 jmenován jedním ze dvou zemských správců. Od roku [[1381]] zastával úřad [[nejvyšší zemský komorník|nejvyššího zemského komorníka]], spojený s vedením zemského soudu a to až do roku 1393. V roce 1385 byl navíc jmenován [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]], zodpovídajícím za pořádek v dvorské službě králi.<ref name="Jílové">{{Citace monografie
Řádek 69:
| kapitola = Jindřich Škopek z Dubé
| strany = 24
| isbn =
}}</ref>. Zpočátku byl chudý, ale díky přízni krále získal hrad [[Egerberk]] poblíž Klášterce na Ohří, nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, okolo roku 1390 také [[Žumberk]]. Okolo roku 1394 získal [[Úštěk]] a ten se stal hlavním jeho sídlem a dědictvím po smrti [[6. květen|6. května]] [[1395]].
=== Další členové rodu ===
| |||