Wikipedie

Akademie výtvarných umění v Mnichově: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
opravy chybných údajů, doplnění textu
značky: možné subjektivní formulace nevhodný zdroj
Řádek 5:
Byla založena v roce 1770 [[Bavorské kurfiřtství|bavorským kurfiřtem]] [[Maxmilián III. Josef|Maxmiliánem III. Josefem]] v Mnichově, a to pod názvem ''Škola kreslení nebo ''Akademie malířství a sochařství'' (''Zeichnungs Schule'' respektive ''Maler und Bildhauer academie'').
 
V roce 1808 založil král [[Maxmilián I. Josef Bavorský]] Královskou akademii výtvarných umění v Mnichově (''Königliche Akademie der Bildenden Künste''). Jejím prvním ředitelem byl Johann Peter von Langer, bývalý šéf Akademie umění v Düsseldorfu a generálním sekretářem filosof [[Friedrich Schelling]]. Roku 1824 se ředitelem stal [[Peter von Cornelius]]. V roce 1868 kromě akademie byla založena Královská uměleckoprůmyslová škola (Königliche Kunstgewerbeschule München), která fungovala samostatně a byla včleněna do Akademie až roku 1946. V roce 1886 akademie získala nové sídlo v monumentální budově navržené Gottfriedem von Neureuthnerem na Akademiestrasse 7 v blízkosti Brány vítězství.
 
Z mnichovské Akademie vzešla první generace romantických krajinářů (Max Joseph Wagenbauer, Joseph Wenglein, Johann Jakob Dorner der Jüngere, Simon Warnberger, Franz Xaver von Meixner). V polovině 19. století bylaměla mnichovská akademie považovánavynikající zapověst. konzervativníUčili instituci,zde zdráhajícímalíři se[[Franz přijmoutvon novéDefregger]] proudya v[[Franz umění.von VýukaStuck]] bylaa ovlivněnasochaři [[Akademismus|akademismemAdolf von Hildebrand]] a [[Ludwig Schwanthaler]]. Největšího rozkvětu dosáhla pod vedením ředitelů Wilhelma von Kaulbach († 1874), přednostjeho bylanástupce dávanaKarla hlavněTheodora tradičnímuvon řemesluPiloty († 1886) a Nikolause Gysis († 1901). Mezi studenty bylo i mnoho umělců ze zemí střední a východní Evropy. MeziPražská nimiakademie bylbyla v té době konzervativní institucí a proto do Mnichova odešla studovat řada českých malířů, mezi jinými [[Alfons Mucha]] ([[1885]]-[[1887]]) a [[Václav Brožík]]. Čeští studenti zde založili spolek [[Škréta, spolek mladých českých výtvarníků v Mnichově|Škréta]], který byl předchůdcem [[SVU Mánes]]. Někteří zůstali v Mnichově natrvalo, mnozí další se přesunuli do [[Francie]] a [[Itálie]]. Pro ženy se Mnichovská akademie výtvarných umění otevřela až v roce 1920.
Na Mnichovskou akademii výtvarných umění byly první ženy byly přijaty v roce 1920.
 
Nové směry se v Mnichově prosadily teprvezejména na počátku dvacátéhopřelomu století. Mezi novými, studentykdy sezde objevilistudovali [[Lovis Corinth]], [[Otto Mueller]], [[Wassily Kandinsky]], [[Alfred Kubin]], [[Paul Klee]], [[Franz Marc]], [[Richard Riemerschmid]], [[Otto Greiner]], [[Bruno Paul]] inebo [[Fritz Schaefler]].
 
Po [[První světová válka|první světové válce]] mnichovská akademie ztratilaupadla svůjdo význambezvýznamnosti. Po potlačení radikálně levicové [[Bavorská republika rad|Bavorské republiky rad]] byl jako vládní zmocněnec pro Akademii roku 1924 jmenován konzervativní architekt German Bestelmeyer, nakterý postupně propustil "neárijské" profesory a zbavil vlivu úkorředitele [[PařížKarl Caspar|Karla Caspara]]e. Po roce 1933 nacistickébyli úřadyv preferovalyrámci skupinunacionálněsocialistické profesorůkulturní podpolitiky vedenímjmenováni profesory [[Adolf Ziegler|Adolfa Zieglera]] a sochařesochař [[Josef Thorak|Josefa Thoraka]].
 
Budova Akademie utrpěla během války v důsledku bombardování. Byla zničena řada uměleckých sbírek a archivů. Bombardování však přečkala knihovna s 90 000 svazky. V roce 1946 byla k akademii připojena Škola umění a řemesel (''Königliche Kunstgewerbeschule München''). Poválečná denacifikace a modernizace Akademie probíhala obtížně a jako profesor monumentální malby zde až do roku 1957 působil prominentní malíř Třetí říše [[Hermann Kaspar]].
 
Roku 1957 vznikla na půdě akademie avantgardní umělecká skupina SPUR (Erwin Eisch, Lothar Fischer, Heimrad Prem, HP Zimmer, Helmut Sturm), která se později stala součástí hnutí [[Situacionistická internacionála]], ale pro názorové neshody byla z hnutí roku 1962 vyloučena a zanikla roku 1965. Koncem 60. let existovalo na Akademii radikální socialistické studentské hnutí a roku 1969 tehdejší ministr Ludwig Huber školu dočasně uzavřel. Další nepokoje následovaly roku 1978 po jmenování Franze Bernharda Weisshaara profesorem na Katedře křesťanského umění.
V roce 1946 byla k akademii připojena Škola umění a řemesel (''Königliche Kunstgewerbeschule München'').
 
26. října 2005 byla slavnostně otevřena nová budova VídeňskéMnichovské akademie podle návrhů firmy Coop Himmelb(l)au. K výstavbě přispěla nadace "Stiftung der Kunstakademie München''".
 
Mezi profesory a absolventy patřili: [[Lawrence Alma-Tadema]], [[Mordecai Ardon]], [[Jan Autengruber]], [[Ernst Barlach]], [[Gottlieb Wilhelm Bischoff]], [[Gottfried Böhm]], [[Wilhelm Busch]], [[Karl Caspar]], [[Maria Caspar-Filser]], [[Giorgio de Chirico]], [[Lovis Corinth]], [[Peter von Cornelius]], [[Alfons von Czibulka]], [[Wilhelm Gail]], [[Aleksander Gierymski]], [[Gabriela Habsburská]], [[Ernst Hähnel]], [[Constantin Hansen]], [[Magdalena Jetelová]], [[Wassily Kandinsky]], [[Gottfried Keller]], [[Paul Klee]], [[Max Klinger]], [[Wojciech Kossak]], [[Alfred Kubin]], [[Franz von Lenbach]], [[Hans Makart]], [[Franz Marc]], [[Jan Matejko]], [[Gabriel von Max]], [[Otto Mueller]], [[Eduardo Paolozzi]], [[Bruno Paul]], [[Friedrich Wilhelm Joseph Schelling]], [[Ludwig Schwanthaler]], [[Julius Seyler]], [[Max Slevogt]], [[Franz von Stuck]], [[Pál Szinyei Merse]], [[Fritz von Uhde]],.
Úplný seznam osobností spojených s Mnichovskou Akademií uvádí článek v německé Wikipedii. <ref>[https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_bekannter_Pers%C3%B6nlichkeiten_der_Akademie_der_Bildenden_K%C3%BCnste_M%C3%BCnchen Seznam známých osobností Akademie výtvarných umění, Mnichov]</ref>
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* Wolfgang Kehr: Geschichte der Münchner Kunstakademie in Bildern. München 2008, ISBN 978-3-940666-03-1
* Nikolaus Gerhart, Walter Grasskamp, Florian Matzner (Hrsg.): 200 Jahre Akademie der Bildenden Künste München. Hirmer Verlag, München 2008, ISBN 978-3-7774-4205-1
* Thomas Zacharias (ed.): Tradition und Widerspruch. 175 Jahre Kunstakademie München. München 1985
* Eugen von Stieler: Die königliche Akademie der bildenden Künste zu München. Festschrift zur Hundertjahrfeier. München 1909
 
== Externí odkazy ==
*{{Commonscat|Akademie der Bildenden Künste München|Akademie výtvarných umění v Mnichově}}
* [http://www.adbk.de/de/ Webové stránky Akademie der Bildenden Künste München]
 
{{Autoritní data}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Akademie_výtvarných_umění_v_Mnichově“